Na vztahy Čech a německého Saska se zaměřila výstava ve Šternberském paláci na Hradčanech. Nese název Čechy-Sasko/Jak blízko, tak daleko a představuje artefakty z doby kamenné i památky středověku, malby Lucase Cranacha nebo Oskara Kokoschky i model ke známé soše chodícího trabantu Quo Vadis Davida Černého.
„Výstava se zaměřuje na dynamické vztahy Čech a Saska, líčí úzké propojení obyvatelstva, konflikty i následná usmíření. Devět tematických oddílů představuje symbiózu umění a dějin každodennosti i hospodářského života. Mnohá umělecká díla jsou v Česku vystavena zcela poprvé,“ uvedl ředitel Sbírky starého umění Národní galerie Marius Winzeler.
Příběh vzájemných vztahů začíná již v době kamenné, jak na výstavě dokládají ukázky hrnčířského a šperkařského řemesla. Výstava provádí návštěvníka dobou bronzovou, železnou i obdobím stěhování národů. Nejstarší období jsou na výstavě zastoupena například unikátními nálezy z pohřebiště na pražském Zličíně z 5. století našeho letopočtu.
Prostupná hranice
„Čechy a Sasko jsou dnes odděleny politicky i jazykově. Ještě v prvním tisíciletí našeho letopočtu byla ale společným jazykem slovanská řeč. Hranice mezi zeměmi patří k nejstarším v Evropě, většinu času ale byla volně prostupná a umožňovala bohatou uměleckou i ekonomickou výměnu. Silně střeženou se stala až ve dvacátém století,“ upozornila kurátorka výstavy Olga Kotková.
Expozice ve Šternberském paláci představuje také cenné památky gotického a renesančního umění, například obrazy Lucase Cranacha, artefakty manýristického slohu, vrcholně barokní plátna, romantickou krajinomalbu či obrazy Oskara Kokoschky.
Vzácný přírůstek Sbírky starého umění, malba Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele, pochází podle Kotkové od Cranachova nejnadanějšího žáka, mistra známého podle podpisu jako IW z doby okolo roku 1525. Národní galerie dílo, které pravděpodobně nechal namalovat některý z příslušníků slavného rodu Šliků, koupila ze soukromé sbírky za 340 tisíc eur.
„Po konfiskaci majetku Jáchyma Ondřeje Šlika po bitvě na Bílé hoře se obraz dědictvím dostal do vlastnictví markrabat Bádenských a teprve po dlouhých 400 letech se vrátil zpět do Čech,“ uvedla Olga Kotková.
Historii česko-saských vztahů uzavírá model sochy Davida Černého Quo vadis. Plastika trabantu na čtyřech lidských nohou je připomínkou událostí podzimu 1989, kdy se budova velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze stala dočasným azylem pro občany z NDR.
Výstavu, která bude přístupná až do 15. září, připravila Národní galerie Praha ve spolupráci se Státním muzeem pro archeologii v Saské Kamenici, kde výstava měla premiéru.
