Bitva na Bílé hoře

U příležitosti výročí popravy sedmadvaceti českých pánů prezentuje Národní muzeum v Praze poprvé prapor, který byl součástí bitvy na Bílé hoře. Tento originál mohou návštěvníci vidět v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620 – Cesta na Horu do konce září. Na hradě Pecka na Jičínsku zase bude nový zvon připomínat památku popraveného Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Staroměstská exekuce sedmadvaceti vůdců stavovského povstání se uskutečnila 21. června 1621.

Soubor Geisslers Hofcomoedianten připravil interaktivní venkovní hru k loňskému výročí bitvy na Bílé hoře. Projekt Hero of the White Hill: ten, který tam byl zavede účastníky do doby povstání českých protestanských stavů proti císaři. Nudného dějepisu se podle divadelníků ale hráči bát nemusí.

V Aleji Českých exulantů nedaleko bojiště na Bílé hoře je od neděle k vidění Kříž smíření. Ceremoniál jeho odhalení se konal v den výročí bitvy z roku 1620. Autorem kříže je německý benediktýnský mnich a umělecký kovář Abraham Fischer. Odhalení předcházely ekumenické nešpory. Akci uspořádaly Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a bělohorský klášter benediktinek.

Národní muzeum připravilo výstavu k čtyřstému výročí bitvy na Bílé hoře. Než se kulturní instituce opět otevřou návštěvníkům, je přístupná alespoň on-line. Zájemci mohou mimo jiné díky multimediální rekonstrukci celou bitvu prožít. Výstava nazvaná Cesta na Horu ale zásadní přelom tuzemských dějin zasazuje také do kontextu historie, která mu předcházela, i té, která následovala. A zahrává si navíc i s fiktivními scénáři.

O uplynulém víkendu proběhla na Bělohorské pláni na pražském Vypichu připomínková akce, kde se proti sobě se postavila stavovská a císařská armáda. A stejně jako před 399 lety zvítězila ta císařsko-katolická. Diváci mohli kromě bitvy samotné zhlédnout také šermířské ukázky, hudební a kejklířská vystoupení nebo navštívit dobové tržiště.

Na vztahy Čech a německého Saska se zaměřila výstava ve Šternberském paláci na Hradčanech. Nese název Čechy-Sasko/Jak blízko, tak daleko a představuje artefakty z doby kamenné i památky středověku, malby Lucase Cranacha nebo Oskara Kokoschky i model ke známé soše chodícího trabantu Quo Vadis Davida Černého.