U příležitosti výročí popravy sedmadvaceti českých pánů prezentuje Národní muzeum v Praze poprvé prapor, který byl součástí bitvy na Bílé hoře. Tento originál mohou návštěvníci vidět v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620 – Cesta na Horu do konce září. Na hradě Pecka na Jičínsku zase bude nový zvon připomínat památku popraveného Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Staroměstská exekuce sedmadvaceti vůdců stavovského povstání se uskutečnila 21. června 1621.
K výročí popravy 27 českých pánů vystavuje Národní muzeum prapor z bitvy na Bílé hoře
Na straně habsburského císaře Ferdinanda II. stálo na Bílé hoře 8. listopadu 1620 jeho vojsko a vojsko Katolické ligy Maxmiliána Bavorského. Výstava 1620 – Cesta na Horu prezentuje návštěvníkům prapor císařské části spojené armády s habsburským erbem.
Prapor se stal významným předmětem v kostele Panny Marie Vítězné v Římě, který bělohorskou bitvu připomíná mnoha artefakty. Ve spolupráci s italskými partnery se jej podařilo restaurovat a zapůjčit do pražské výstavy.
Výstava téma zpracovává ve dvou rovinách
Výstava 1620 – Cesta na Horu ve dvou sálech Nové budovy Národního muzea téma Bílé hory zpracovává ve dvou rovinách – pohledem na dobovou situaci a pohledem na takzvaný druhý život Bílé hory, který se vytváří brzy po samotných událostech, zejména mezi českým nekatolickým exilem, a který žije i dále, zvláště v národním příběhu devatenáctého a dvacátého století.
Bitva z roku 1620 se stala symbolem rozdělení a náboženské a národnostní intolerance. Skončila porážkou českých stavů a na tři sta let ovlivnila osud českého státu.
Kromě originálního praporu si návštěvníci této výstavy prohlédnou například fiktivní meč kata Mydláře z devatenáctého století, originál hlavy Panny Marie ze sochy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nebo modely děl architektů a výtvarníků, jako jsou František Bílek či Stanislav Sucharda.
Zvon na Pecce
Na hradě Pecka na Jičínsku bude nový zvon připomínat památku Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, účastníka českého stavovského povstání a jednoho z českých pánů popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí.
Při příležitosti 400. výročí popravy zvon odlil Michal Votruba v Myslkovicích na Táborsku. Po úpravách a vykování bude zvon převezen v průběhu srpna na hrad Pecka.
Podle Votruby příprava zvonu trvala několik týdnů. „Jeho rozměry jsou 49 centimetrů v průměru a váha by měla být mezi 75 a 80 kilogramy. A tón zvonu by měl být gis dvě,“ uvedl zvonař. Dodal, že zvon je ze 78 procent z mědi a z 22 procent z cínu. „Jde o klasickou zvonařskou bronz.“
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl dvořanem císaře Rudolfa II., proslul hlavně jako cestovatel a spisovatel. Poslední roky života strávil na svém hradě Pecka. Při příležitosti svých padesátin v roce 1614 věnoval místnímu kostelu zvon s nápisem Vidit deus omnia, qua fecerat, et fuerant valde bona, což v češtině znamená: Bůh viděl vše, co učinil, a bylo to velmi dobré. Stejné motto je i na nově odlitém zvonu. „Ale nejedná se o žádnou repliku, je to originál,“ uvedl Votruba. Původní zvon byl v průběhu válek zabaven pro výrobu děl a nikdo jej už potom neobjevil.
Votruba přesně netuší, kdy poprvé zvon na Pecce zazní. Mělo by to být ještě letos, kdy je mimo jiné 100. výročí od chvíle, kdy hrad Pecka patří městysu se stejným názvem. „Je potřeba zbudovat tesařskou konstrukci. Ale 14. srpna bychom měli zvon z Myslkovic převážet na Pecku, protože se tam koná velká cestovatelská slavnost. Ale určitě bychom jej ještě ten den neinstalovali,“ míní zvonař.
Hrad Pecka je jediným interiérově zpřístupněným památkovým objektem v celém regionu středního Podkrkonoší a Krkonoš. První písemná zmínka o něm je z roku 1322. Po smrti Kryštofa Haranta objekt získal Albrecht z Valdštejna, který jej po ročním držení daroval řádu kartuziánů z Valdic u Jičína. V roce 1830 hrad zasáhl velký požár.
