Návrat Marie Terezie a Ivan Trojan jako Šarlatán. ČT představuje nové projekty

Návrat Marie Terezie, filmové portréty Emanuela Moravce a Jiřiny Štěpničkové nebo zločiny z Velké Prahy. Nové projekty České televize se věnují nejen současnosti, ale obracejí se také k zásadním momentům našich dějin. Česká televize na nich spolupracuje s předními českými režiséry i se světovými jmény Robertem Dornhelmem či Agnieszkou Hollandovou, která ve spolupráci s Českou televizí natáčí svůj nový film Šarlatán s Ivanem Trojanem v hlavní roli.

Nejen do Kroměříže a do Valtic se brzy vrátí filmaři, aby pokračovali v příběhu panovnice Marie Terezie. Ta v nových dvou dílech minisérie, jejíž režie se opět ujme Robert Dornhelm, neprohrává pouze válku o habsburské dědictví, ale i o osud svého manželství s Františkem Štěpánem, kterého stejně jako v první řadě ztvární Vojtěch Kotek. 

„Život Marie Terezie je opravdovou studnicí příběhů, které v sobě nesou témata důležitá i pro současného diváka, ať už je to postavení ženy ve společnosti a v politice, volba mezi zájmy kariéry a rodiny nebo konflikt morálky a vysokých cílů s reálnou politikou v rozbouřené Evropě. Právě proto jsme se společně s koprodukčními partnery rozhodli připravit pokračování minisérie, která uspěla i u diváků v dalších evropských zemích“ říká ředitel vývoje pořadů České televize Jan Maxa.

Mezi filmové příběhy osobností, které symbolizují složitý vývoj českých dějin, patří také snímek Emanuel Moravec – Anatomie zrady, v němž režisér Biser A. Arichtev do hlavní role obsadil Mariána Labudu mladšího.

Hraná minisérie, která vypráví životní osudy českého vojáka, legionáře a ministra protektorátní vlády, sleduje z historického odstupu proměnu člověka prosazujícího ideály Tomáše Garrigua Masaryka a bojujícího za svou vlast v „zrádce národa“.

Dalším portrétem je Past, životopisný film o uznávané divadelní herečce Jiřině Štěpničkové, jejím pokusu emigrovat na Západ a následném procesu, který ji stál deset let života ve vězení. Jiřinu Štěpničkovou ve filmu Viktora Polesného ztvární Zuzana Stivínová.

Past
Zdroj: Česká televize

Zločiny minulé i současné

Do minulosti, konkrétně do dvacátých let, se vrací i desetidílný seriál Zločiny Velké Prahy režiséra Jaroslava Brabce s Jiřím Langmajerem, Jaroslavem Pleslem a Denisem Šafaříkem v hlavních rolích. Seriál se odehrává v regionu, který vznikl sloučením centrální Prahy a okolních sídel, obcí a vesnic, a v němž se začíná objevovat nejen nový typ kriminality, ale také rivalita mezi vyšetřovateli.

Ve stejném období, ale v jiné lokaci, se odehrávají i Četníci ze Znojma, kteří navazují na úspěšný seriál ČT Četníci z Luhačovic.

Další projekty České televize reflektují současnou společnost. Po Rašínovi se k soudobé látce vrátil režisér Jiří Svoboda. Snímek Vysoká hra inspirovaný románem Václava Lásky odvypráví příběh policisty protikorupčního útvaru, pro kterého je idea právního státu prioritou. Hlavní role se zhostí Richard Krajčo.

„Kromě reflexe kriminálního a policejního prostředí bych filmem rád přiblížil divákovi psychosociální změny, které představuje neomezená možnost vhledu do našeho soukromí prostřednictvím stále dokonalejších elektronických prostředků,“ říká Jiří Svoboda.

Ze skutečných případů z několika minulých let vychází třináctidílný seriál Místo zločinu Ostrava, který představí dvojici zdánlivě velmi odlišných kriminalistů. Ostravské případy z nedávné doby budou vyšetřovat Pavla Beretová a Stanislav Majer.

Seriál Hlava medúzy zavede diváky pro změnu do Jihomoravského kraje. „Vybrali jsme si podobu medúzy jako symbol našich kriminálních příběhů. Co jeden jedovatý had v její hlavě, to jeden příběh, jeden zločin, jedno zlo,“ prozrazuje režisér Filip Renč.

Komorní drama Veterán vypráví příběh žoldáka, který se snaží začít nový život. „Veterán je opravdu zajímavý nejednoznačností hlavních charakterů a také svojí poetičností. Scenáristu Marka Epsteina inspiroval mimo jiné i román Martin Eden od Jacka Londona,“ říká režisér Jan Hřebejk 

Třicáté výročí sametové revoluce

Nová dokumentární tvorba České televize se mimo jiné zaměří na třicáté výročí sametové revoluce. Jednou z tváří událostí z listopadu 1989 se stal herec Jan Potměšil, jehož stejnojmenný portrét chystají dokumentaristé Martin Slunečko a Miloslav Šmídmajer.

Revoluci z pohledu tehdejších i dnešních studentů představí snímek Sametová FAMU. Některé záběry z tehdejších událostí se díky archivům objeví historicky vůbec poprvé.

S archivními záběry pracuje také dokument Rekonstrukce okupace 1968, který započal nálezem nezveřejněných 35milimetrových filmových materiálů natočených v srpnu roku 1968. Česká televize poté vyzvala veřejnost ke spolupráci s identifikací protagonistů, míst a situací.

Třetím dokumentem pracujícím s dosud nezveřejněným obrazovým materiálem je Nejkrvavější proces, jenž přibližuje soud z listopadu 1952, jehož nejznámější postavou je politik Rudolf Slánský.

Ivan Trojan je Šarlatán

Česká televize připravuje také dva koprodukční snímky, které půjdou do kin. Na Oscara třikrát nominovaná režisérka Agnieszka Hollandová natáčí film Šarlatán, strhující životní příběh muže, který svými nevysvětlitelnými schopnostmi pomohl statisícům pacientů. Léčitel Jan Mikolášek bez ohledu na dobu a režim, bez lékařského vzdělání a bez předsudků, léčil bylinkami nemocné ze všech společenských vrstev.

„Jde o příběh člověka výjimečného, ale zároveň velmi nejednoznačného. Ví, že zachraňuje životy, umí pomoct lidem, ale zároveň si uvědomuje, že potřebuje pomoct i sám sobě. A ten svár v něm je další dramatickou linkou příběhu,“ říká představitel hlavní role Ivan Trojan.

Jeden z nejvýraznějších tvůrců české kinematografie Petr Zelenka pracuje na novém filmu Modelář. „Tento příběh je psychologický thriller. Sledujeme velice zajímavou profesi: firmu na pronajímání dronů pro natáčení dokumentárních záběrů ze vzduchu. Toho bohatě využijeme i ve filmu samotném, bude zde nejen mnoho záběrů z dronů, ale i na drony. Nejen proto půjde o velice akční film,“ říká Petr Zelenka. Dvojici kamarádů, které spojí zájem o létající stroje, hrají Kryštof Hádek a Jiří Mádl.

Hvězda českého dokumentárního filmu Olga Sommerová v autorském snímku Jiří Suchý – Lehce s životem se prát představuje legendu české hudby i divadla. „Mojí ctižádostí je vytvořit film o životní cestě muže, který kromě toho, že svoje nadání zasvětil divadelní a písňové tvorbě, žil také svůj osobní a občanský život, který pod nánosem jeho mohutného díla jen občas prosvítá,“ uvažuje Sommerová.

„Česká televize každý rok prochází stovky nových námětů, jen loni do výroby schválila 458 nových pořadů. Snažíme se o to, abychom v oblasti původní tvorby přicházeli s kvalitními, neotřelými látkami a inovativními tvůrčími postupy. A tento přístup reflektují také diváci. Česká televize se loni stala nejvyhledávanějším tuzemským vysílatelem, a to jak v tradičním vysílání, tak na internetu, a navíc, což je ještě důležitější, dosáhla nejvyšších hodnot divácké spokojenosti za posledních pět let,“ upozornil generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Nahrávám video

„Meziročně se zvýšila i pozitivní odezva diváků u hodnocení originality pořadů nebo jejich schopnosti publikum zaujmout. Takový vývoj vnímám jako cenný signál toho, že diváci úsilí České televize rozvíjet původní tvorbu o nové formy a témata vnímají a oceňují. Věřím, že připravované projekty na tento trend navážou,“ dodává Petr Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 4 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 9 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 13 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...