Spisovatelka Karin Lednická ve svých románových kronikách otevírá skutečnou historii hornických oblastí severovýchodu republiky. Řeší lidské osudy na pozadí zapomenutých tragédií, jako třeba zavraždění šestatřiceti mužů gestapem v malé vesnici Životice, jíž se věnuje ve své letošní novince. Autorka bestsellerů Šikmý kostel mluví v Interview ČT24 o tom, jak vlastně pracuje i jak vznikají národnostní spory, jimž se ve své tvorbě také věnuje.
Konečně jsme pochopili podstatu našich rodinných problémů, říkají prý čtenáři spisovatelce Lednické
Lednická prý stále naráží na nové informace o Moravskoslezském kraji. Překvapeni jsou prý i její čtenáři. „Lidé mi říkají: konečně jsme pochopili podstatu našich celoživotních rodinných problémů, rozkolů, teď už víme, proč a co se vlastně tehdy stalo, protože se o tom nemluví,“ popisuje spisovatelka.
V historii je Lednická podle svých slov ponořená už osmým rokem, chce se věnovat komunistickým represím vůči církvi či monstrprocesu s důlními techniky. Nové souvislosti či zjištění může skrývat třeba i na první pohled probádané období vzniku Československa.
„Budeme-li nahlížet vznik Československa z Prahy, řekněme bohemocentricky, tak samozřejmě uvidíme něco úplně jiného, než když se budeme dívat z příhraničí nebo pohraničí, kde opravdu konkrétně u nás probíhalo něco, co bylo velmi podobné občanské válce,“ uvádí s tím, že důsledky jsou přítomné dodnes.
Ale vy byste neměli být přátelé
Při sběru materiálů Lednická postupuje tak, že nejprve mluví s lidmi a pak zamíří do archivů. „Je několik druhů vzpomínek, protože když vám zastřelí tátu a vy to vidíte na vlastní oči, tak to je formativní zážitek. Ten si prostě pamatujete možná přesněji, než je vám milé. A ta scéna se vám objevuje před očima třeba celý život, takže tohle to bych nezpochybňovala vůbec. Ale potom si člověk samozřejmě může ty věci pamatovat trošičku jinak,“ sděluje. Informace pak prý ověřuje u jiných lidí, ideálně ze dvou až tří nezávislých zdrojů.
Historické sváry mezi Čechy a Poláky pak podle spisovatelky kopírují podobné spory i jinde. „To je takový ten moment, kdy lidé, kteří do té doby spolu žijí pospolu úplně v pohodě, jsou to sousedé, chodí spolu na pivo, děti do školy a ženy si povídají přes plot, tak pak přijde někdo a řekne: Ale vy byste neměli být přátelé, protože jste odlišné národnosti. To se nedělo jenom tehdy a tam, to se děje leckde jinde a i v jiných obdobích,“ popisuje.
Lednická nyní připracuje třetí díl Šikmého kostela, časově prý „doběhne“ do první poloviny 60. let. Jde o románovou kroniku ztraceného města Karviná, které podle Lednické bylo „naprosto pragmaticky obětováno“, aby mohla být vybudována nová Karviná, socialistické město pro dělníky, kteří „vybudují základy socialismu a lepší společnost.“