Lednická sepsala tragédii v Životicích. Gestapo zastřelilo dětem tátu přímo před očima, popisuje

Nahrávám video

Karin Lednická si čtenáře získala románovou kronikou Šikmý kostel. Ještě před třetím dílem se ale rozhodla vydat jiný příběh, který se nicméně také odehrává na Karvinsku. V literárním dokudramatu Životice chce připomenout zapadlou kapitolu této obce: masakr za druhé světové války.

Obraz (po)zapomenuté tragédie, jak zní podtitul knihy, se vrací do Životic roku 1944. V malé vesnici uprostřed Těšínského Slezska gestapo jako odvetu za útok partyzánů zavraždilo šestatřicet mužů. Desítky dalších lidí odvleklo do koncentračních táborů.

„Bylo by chybné omezovat popis jenom na tyto represálie ze 6. srpna, protože ony pokračovaly ještě po dlouhé měsíce. A je třeba si uvědomit, že nejsme v protektorátu, ale na okupovaném území, protože Životice byly součástí Říše,“ upozorňuje Karin Lednická.
Životice zmiňuje i ve druhém dílu Šikmého kostela. Ale jen stručně. Právě rešerše k pokračování bestselleru z Karvinska ji k tragédii Životic přivedly. Rozhodla se věnovat smutné historii celou knihu.

Lednická: Je trestuhodné zapomenout

„Je to něco, co mi dává smysl a co vnímám jako potřebné. Na začátku byla věta jedné z pamětnic, která si po tryzně posteskla: ‚Na nás úplně všichni zapomněli.' To byl spouštěč, proč jsem do toho vůbec pustila – kvůli připomenutí, protože mi přijde trestuhodné, že se tady stal tak veliký zločin a téměř nikdo o něm neví. Už dokonce ani ne ve městě, na jehož katastru se odehrává,“ vysvětluje spisovatelka.

Čtenáři Šikmého kostela mohou být překvapeni formou novinky. Lednická zvolila literární dokudrama. „Při beletristickém zpracování historie vám vypadne spousta materiálů. Na druhou stranu jsem nechtěla zvolit čistě dokumentární formu, protože by mi z knihy vypadla svědectví, která tomu dodávají autenticitu. Svědectví lidí, kterým třeba tátu zastřelilo gestapo, a oni to viděli – jako děti – na vlastní oči,“ upřesňuje.

Spisovatelka přiznává, že oživování dávné historie bylo velmi emocionální jak pro ni, tak pro vypravěče. Kromě svědectví pamětníků, která uchovávají i jejich potomci, autorce k poznání historie velmi napomohly práce historika Mečislava Boráka. Knihu mu dedikovala.

Šikmý kostel potřetí

Psaní příběhu Životic odsunulo dokončení trilogie Šikmý kostel. Románový debut Karin Lednické začal důlním neštěstím v roce 1894, osudy postav by měly pokračovat až do 60. let 20. století, kdy stará Karviná, kam je děj zasazen, zanikla. I v tomto příběhu vycházela autorka z historických faktů a vzpomínek pamětníků, sbírala je několik let.

Životice se ke čtenářům dostanou 24. března na Velký knižní čtvrtek. Knihkupecká akce v jeden den předloží dvanáct nových titulů od tuzemských i zahraničních autorů. Do doby druhé světové války se vrací rovněž novinka Dalibora Váchy. V románu Smrt na kůru beletristicky mapuje atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na pulty se dostávají i knihy od Bianky Bellové, Davida Attenborougha, Neila Gaimana či Jeana-Michela Guenassii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 7 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.