Lednická sepsala tragédii v Životicích. Gestapo zastřelilo dětem tátu přímo před očima, popisuje

Nahrávám video

Karin Lednická si čtenáře získala románovou kronikou Šikmý kostel. Ještě před třetím dílem se ale rozhodla vydat jiný příběh, který se nicméně také odehrává na Karvinsku. V literárním dokudramatu Životice chce připomenout zapadlou kapitolu této obce: masakr za druhé světové války.

Obraz (po)zapomenuté tragédie, jak zní podtitul knihy, se vrací do Životic roku 1944. V malé vesnici uprostřed Těšínského Slezska gestapo jako odvetu za útok partyzánů zavraždilo šestatřicet mužů. Desítky dalších lidí odvleklo do koncentračních táborů.

„Bylo by chybné omezovat popis jenom na tyto represálie ze 6. srpna, protože ony pokračovaly ještě po dlouhé měsíce. A je třeba si uvědomit, že nejsme v protektorátu, ale na okupovaném území, protože Životice byly součástí Říše,“ upozorňuje Karin Lednická.
Životice zmiňuje i ve druhém dílu Šikmého kostela. Ale jen stručně. Právě rešerše k pokračování bestselleru z Karvinska ji k tragédii Životic přivedly. Rozhodla se věnovat smutné historii celou knihu.

Lednická: Je trestuhodné zapomenout

„Je to něco, co mi dává smysl a co vnímám jako potřebné. Na začátku byla věta jedné z pamětnic, která si po tryzně posteskla: ‚Na nás úplně všichni zapomněli.' To byl spouštěč, proč jsem do toho vůbec pustila – kvůli připomenutí, protože mi přijde trestuhodné, že se tady stal tak veliký zločin a téměř nikdo o něm neví. Už dokonce ani ne ve městě, na jehož katastru se odehrává,“ vysvětluje spisovatelka.

Čtenáři Šikmého kostela mohou být překvapeni formou novinky. Lednická zvolila literární dokudrama. „Při beletristickém zpracování historie vám vypadne spousta materiálů. Na druhou stranu jsem nechtěla zvolit čistě dokumentární formu, protože by mi z knihy vypadla svědectví, která tomu dodávají autenticitu. Svědectví lidí, kterým třeba tátu zastřelilo gestapo, a oni to viděli – jako děti – na vlastní oči,“ upřesňuje.

Spisovatelka přiznává, že oživování dávné historie bylo velmi emocionální jak pro ni, tak pro vypravěče. Kromě svědectví pamětníků, která uchovávají i jejich potomci, autorce k poznání historie velmi napomohly práce historika Mečislava Boráka. Knihu mu dedikovala.

Šikmý kostel potřetí

Psaní příběhu Životic odsunulo dokončení trilogie Šikmý kostel. Románový debut Karin Lednické začal důlním neštěstím v roce 1894, osudy postav by měly pokračovat až do 60. let 20. století, kdy stará Karviná, kam je děj zasazen, zanikla. I v tomto příběhu vycházela autorka z historických faktů a vzpomínek pamětníků, sbírala je několik let.

Životice se ke čtenářům dostanou 24. března na Velký knižní čtvrtek. Knihkupecká akce v jeden den předloží dvanáct nových titulů od tuzemských i zahraničních autorů. Do doby druhé světové války se vrací rovněž novinka Dalibora Váchy. V románu Smrt na kůru beletristicky mapuje atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na pulty se dostávají i knihy od Bianky Bellové, Davida Attenborougha, Neila Gaimana či Jeana-Michela Guenassii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 13 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled