Karin Lednická si čtenáře získala románovou kronikou Šikmý kostel. Ještě před třetím dílem se ale rozhodla vydat jiný příběh, který se nicméně také odehrává na Karvinsku. V literárním dokudramatu Životice chce připomenout zapadlou kapitolu této obce: masakr za druhé světové války.
Lednická sepsala tragédii v Životicích. Gestapo zastřelilo dětem tátu přímo před očima, popisuje
Karin Lednická: Je trestuhodné zapomenout (zdroj: ČT24)
Obraz (po)zapomenuté tragédie, jak zní podtitul knihy, se vrací do Životic roku 1944. V malé vesnici uprostřed Těšínského Slezska gestapo jako odvetu za útok partyzánů zavraždilo šestatřicet mužů. Desítky dalších lidí odvleklo do koncentračních táborů.
„Bylo by chybné omezovat popis jenom na tyto represálie ze 6. srpna, protože ony pokračovaly ještě po dlouhé měsíce. A je třeba si uvědomit, že nejsme v protektorátu, ale na okupovaném území, protože Životice byly součástí Říše,“ upozorňuje Karin Lednická.
Životice zmiňuje i ve druhém dílu Šikmého kostela. Ale jen stručně. Právě rešerše k pokračování bestselleru z Karvinska ji k tragédii Životic přivedly. Rozhodla se věnovat smutné historii celou knihu.
Lednická: Je trestuhodné zapomenout
„Je to něco, co mi dává smysl a co vnímám jako potřebné. Na začátku byla věta jedné z pamětnic, která si po tryzně posteskla: ‚Na nás úplně všichni zapomněli.' To byl spouštěč, proč jsem do toho vůbec pustila – kvůli připomenutí, protože mi přijde trestuhodné, že se tady stal tak veliký zločin a téměř nikdo o něm neví. Už dokonce ani ne ve městě, na jehož katastru se odehrává,“ vysvětluje spisovatelka.
Čtenáři Šikmého kostela mohou být překvapeni formou novinky. Lednická zvolila literární dokudrama. „Při beletristickém zpracování historie vám vypadne spousta materiálů. Na druhou stranu jsem nechtěla zvolit čistě dokumentární formu, protože by mi z knihy vypadla svědectví, která tomu dodávají autenticitu. Svědectví lidí, kterým třeba tátu zastřelilo gestapo, a oni to viděli – jako děti – na vlastní oči,“ upřesňuje.
Spisovatelka přiznává, že oživování dávné historie bylo velmi emocionální jak pro ni, tak pro vypravěče. Kromě svědectví pamětníků, která uchovávají i jejich potomci, autorce k poznání historie velmi napomohly práce historika Mečislava Boráka. Knihu mu dedikovala.
Šikmý kostel potřetí
Psaní příběhu Životic odsunulo dokončení trilogie Šikmý kostel. Románový debut Karin Lednické začal důlním neštěstím v roce 1894, osudy postav by měly pokračovat až do 60. let 20. století, kdy stará Karviná, kam je děj zasazen, zanikla. I v tomto příběhu vycházela autorka z historických faktů a vzpomínek pamětníků, sbírala je několik let.
Životice se ke čtenářům dostanou 24. března na Velký knižní čtvrtek. Knihkupecká akce v jeden den předloží dvanáct nových titulů od tuzemských i zahraničních autorů. Do doby druhé světové války se vrací rovněž novinka Dalibora Váchy. V románu Smrt na kůru beletristicky mapuje atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na pulty se dostávají i knihy od Bianky Bellové, Davida Attenborougha, Neila Gaimana či Jeana-Michela Guenassii.