Zisk České spořitelny klesl o pětinu. V USA přišlo během krize o práci již 30 milionů lidí

České spořitelně klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 19,8 procenta na 3,2 miliardy korun. Vlastník Komerční banky, francouzská banka Société Générale se propadl do ztráty. O podporu v nezaměstnanosti žádá v USA dalších 3,8 milionu lidí. Nejvíce postiženou částí ekonomiky bude sektor služeb, soudí Česká bankovní asociace. Automobilka TPCA prodloužila odstávku výroby do 18. května. Český pojistný trh ve čtvrtletí dál rostl. Produkce masa stoupla. Zvýšily se dluhy domácností u bank. Ubylo padělaných bankovek a mincí. S&P snížila ratingu Boeingu blíž ke spekulativnímu pásmu. Shell poprvé od války sníží dividendu.

Provozní zisk České spořitelny se snížil o 1,2 procenta na 5,3 miliardy korun. Banka poskytla meziročně více úvěrů, rostl i objem hypoték.

 „Důležitým přispěvatelem k finančním výsledkům České spořitelny byl provozní zisk, zejména čistý úrokový výnos. K provoznímu zisku přispěl také čistý výnos z poplatků a provizí,“ uvedla banka v tiskové zprávě.

Česká spořitelna je největší bankou v Česku podle počtu klientů. Na konci loňského roku jich měla 4,6 milionu. Vlastníkem spořitelny je rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. Erste klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 38 procent na 235,3 milionu eur (6,4 miliardy korun). Na hospodaření banky měla negativní dopady omezení související s pandemií nemoci covid-19. Banka nyní zároveň varovala před výrazným poklesem zisku za celý letošní rok. 

Nadpoloviční podíl ve spořitelně získala Erste před dvaceti lety. O prodeji 52procentního podílu státu v ČS za 19 miliard korun rozhodla v únoru 2000 vláda premiéra Miloše Zemana. Nyní je Erste jediným akcionářem spořitelny.

Vlastník Komerční banky se propadl do ztráty

Francouzská banka Société Générale se v prvním čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 686 milionů eur ve stejném období loni. Banka kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Společnost, která v Česku vlastní Komerční banku (60,4 procenta), to uvedla ve čtvrtečním prohlášení.

Výnosy se snížily o 16,5 procenta na 5,17 miliardy eur. Očištěný čistý zisk se propadl o 90,8 procenta na 98 milionů eur.

Šíření nemoci COVID-19 uzavřelo podniky ve Francii a dalších zemích a přineslo chaos na světové trhy. Očekává se, že způsobí recesi. Banka proto zvýšila rezervy na ztrátové úvěry v prvním čtvrtletí na 820 milionů eur z 264 milionů eur před rokem. Société Générale potvrdila, že v letošním roce plánuje snížit náklady. Nicméně kvůli koronavirové krizi bude muset letos najít další úspory 600 až 700 milionů eur, napsala agentura Reuters.

O podporu v nezaměstnanosti požádaly v USA téměř čtyři miliony lidí

Ve Spojených státech za minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti 3,84 milionu lidí. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo práce. Je to mírné snížení proti předchozímu týdnu, analytici ale očekávali výraznější pokles. Od poloviny března, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už kolem 30 milionů lidí.

Počet žádostí v týdnu do 25. dubna je zhruba o 603 tisíc nižší než v týdnu předchozím. Analytici očekávali, že o podporu si požádá zhruba 3,5 milionu lidí.

Krize postihne hlavně sektor služeb, je třeba rychlá reakce

Nejvíce postiženou částí ekonomiky bude kvůli krizi vyvolané šířením koronaviru sektor služeb. Pro obnovu ekonomiky bude nejdůležitější rychlost a cílenost rozpočtové politiky státu i měnové politiky České národní banky. Zásadní přitom bude oživit export a udržet nezaměstnanost na nízkých úrovních. Shodli se na tom ekonomové členských bank sdružených v České bankovní asociaci. 

ČBA přitom každé čtvrtletí aktualizuje svoji makroekonomickou prognózu. Tentokrát se ale rozhodla nezveřejňovat pravidelnou čtvrtletní prognózu s číselnými odhady kvůli nejistotě ohledně dalšího vývoje. „V tuto chvíli není k dispozici dostatek robustních statistických informací o tom, jak se započatá krize již projevila. Nechceme vydávat číselnou prognózu, která by neměla silnou oporu ve statistice a byla by postavena do značné míry na zatím jen na subjektivních předpokladech,“ uvedl Petr Procházka, který koordinuje činnost týmu ekonomů v rámci ČBA.

Aktuálně lze podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka říci, že česká ekonomika už roste a to nejhorší má z pohledu dynamiky za sebou. Současné uvolnění opatření to dokumentuje. „To ale oficiální čtvrtletní data nebudou schopna odhalit. Druhé čtvrtletí jako celek výrazně poklesne,“ uvedl.

Dluhy domácností u bank v březnu stouply o sedm miliard

Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v březnu stouply meziměsíčně o sedm miliard na 1,77 bilionu korun. Proti loňskému březnu byly vyšší o 105,9 miliardy korun. Více si v březnu půjčovaly i firmy. Zadlužení nefinančních podniků vzrostlo ve srovnání s únorem o 40 miliard na téměř 1,18 bilionu Kč. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy domácností rostou nepřetržitě od února 2016. Lidé si půjčují zejména na bydlení. Úvěry na bydlení dlouhodobě tvoří zhruba tři čtvrtiny dluhů domácností. Tyto úvěry v březnu podle ČNB činily téměř 1,35 bilionu korun a meziměsíčně se zvýšily o 0,5 procenta. Spotřebitelské úvěry dosáhly ke konci března 263 miliard Kč a meziměsíčně klesly o 0,1 procenta, uvedla centrální banka.

Bankám na Slovensku v prvním čtvrtletí výrazně klesl zisk

Banky na Slovensku v prvním čtvrtletí hospodařily podstatně hůř než před rokem. Důvodem poklesu zisku v tomto odvětví bylo hlavně zdvojnásobení sazby zvláštní bankovní daně od letošního roku, stejně jako nižší úrokové výnosy. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila slovenská centrální banka (NBS).

Čistý zisk peněžních ústavů na Slovensku v prvním čtvrtletí klesl meziročně o tři pětiny na 64,06 milionu eur (1,74 miliardy korun). Čistý úrokový výnos, který je hlavním zdrojem příjmů bank, ve sledovaném období a v době přetrvávajících nízkých úrokových sazeb klesl o 3,5 procenta na 418,48 milionu eur (11,34 miliardy korun). 

Automobilka TPCA opět prodloužila odstávku výroby

Automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) znovu prodloužila odstávku výroby v Kolíně kvůli koronaviru. Výroba by se měla obnovit 18. května, původně se mělo začít vyrábět už v pondělí 4. května, řekl ve čtvrtek agentuře ČTK mluvčí TPCA Tomáš Paroubek. Podle informací, které získala ČTK, je jedním z důvodů to, že kvůli koronaviru zůstávají uzavřené klíčové trhy firmy, mimo jiné Itálie, Velká Británie nebo Španělsko.

„Vzhledem k akceleraci koronaviru v různých evropských zemích nebo regionech a jeho dopadu na veřejné zdraví, hospodářství a společnost, rozhodla TPCA prodloužit dobu pozastavení výroby,“ řekl Paroubek. V mezičase podle něj vedení firmy rozhodlo o prodloužení výroby nejdříve do 11. května, následně ale odstávku protáhlo až do 18. května.

Například mladoboleslavská Škoda Auto obnovila výrobu 27. dubna ve všech třech svých výrobních závodech v České republice. Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku pak obnovila výrobu 14. dubna. 

Pojišťovny vybraly na pojistném více

Český pojistný trh v prvním čtvrtletí 2020 přes březnový nástup pandemie koronaviru pokračoval v růstu. Pojišťovny vybraly na pojistném 36,6 miliardy Kč, což je meziročně o 5,6 procenta více. Informovala o tom Česká asociace pojišťoven, která sdružuje pojišťovny s 98procentním podílem na trhu. Loni trh vzrostl o 5,7 procenta na 136,7 miliardy korun.

Životní pojištění stouplo o 2,7 procenta, neživotní pojištění o sedm procent. Pokles nastal pouze v pojištění léčebných výloh a dalších rizik cestovního pojištění a v pojištění cizinců o 5,9 procenta, přestože v minulých letech byl u nich průměrný růst o 6,7 procenta.

U ostatních odvětví nepřišel zatím bezprostřední dopad na pojistný trh, neboť pojistné produkty bývají uzavírány zejména u životního pojištění dlouhodobě, a to i na desítky let.

Produkce masa i mléka se zvýšila

Produkce masa v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o dvě procenta na 110 866 tun. Stoupla výroba vepřového a drůbežího masa, naopak produkce hovězího nepatrně klesla. Nákup mléka se zvýšil o 6,2 procenta na 787,6 milionů litrů. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny jatečného skotu a jatečných kuřat mírně klesly, naopak ceny jatečných prasat dál rostly.

„Výsledky živočišné výroby za 1. čtvrtletí letošního roku potvrzují, že živočišná výroba a práce v navazujících provozech pokračovaly i po zavedení nouzového stavu plynule. Meziročně došlo k navýšení výroby masa i nákupu mléka, nejen za čtvrtletí celkem, ale i v samotném měsíci březnu,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Padělaných bankovek a mincí ubylo

Česká národní banka v prvním čtvrtletí zadržela 321 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. To je v meziročním srovnání pokles o 11 procent, loni za stejné období ČNB zadržela 360 padělků. Stoupl počet padělků v korunách, naopak v eurech i dolarech klesl. 

Nejvíce padělků mincí a bankovek bylo v českých korunách, celkem 235. Ve stejném období loni jich bylo 165. Počet padělků eur klesl na 73 z loňských 150 a v dolarech na 10 z loňských 17.

S&P snížila ratingu Boeingu blíž ke spekulativnímu pásmu

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) snížila americkému výrobci letecké techniky Boeing hlavní ratingovou známku na stupeň BBB minus, což je těsně nad spekulativním pásmem. S&P očekává negativní dopad pandemie nemoci covid-19 na tržby a hotovostní tok firmy, uvedla agentura Reuters.

Nižší dodávky letadel a pokles poprodejního trhu, tedy poptávky po náhradních dílech, službách a servisu, Boeing podle agentury vykompenzuje snížením nákladů jen částečně. Firma ve středu informovala, že hodlá zrušit asi deset procent pracovních míst, což se dotkne zhruba 16 tisíc zaměstnanců. Zároveň za první čtvrtletí vykázal ztrátu 641 milionů dolarů (16 miliard Kč), zatímco loni ve stejném období měl čistý zisk 2,15 miliardy dolarů. Vlivem karanténních opatření kvůli pandemii aerolinky po celém světě dočasně vyřadily z provozu asi 2800 letadel a pozastavily objednávky nových strojů. Některé zrušily objednávky letadel řady 737 MAX.

Shell poprvé od války sníží dividendu, má výrazně nižší zisk

Britsko-nizozemská energetická společnost Shell poprvé od druhé světové války sníží dividendu. Firma ve čtvrtek také uvedla, že kvůli poklesu poptávky vlivem pandemie téměř o čtvrtinu sníží produkci ropy a zemního plynu. Čistý zisk v prvním čtvrtletí firmě klesl meziročně o 46 procent na 2,9 miliardy dolarů (72,2 miliardy korun). Výsledek ale i tak překonal očekávání analytiků.

„Vzhledem k tomu, že hrozí dlouhé období ekonomické nejistoty, slabších ceny komodit, zvýšené volatility a nejistého výhledu poptávky, má představenstvo za to, že zachování nynější úrovně dividend by nebylo obezřetné,“ uvedl předseda představenstva Chad Holliday. Společnost Shell od 40. let dividendu nikdy nesnížila, dokonce ani během výrazného propadu ceny ropy v 80. letech.

Shell je první z pětice velkých ropných společností, nazývaných Oil Majors, která oznámila snížení dividendy. BP a Exxon Mobil je v prvním čtvrtletí zachovají, Total a Chevron výsledky hospodaření teprve zveřejní. Dividendy Shellu klesnou na 16 centů z dosavadních 47, které podnik na akcii vyplácel v posledním kvartálu loňského roku. Společnost loni na dividendách vyplatila 15 miliard dolarů, více svým akcionářům dala jen saúdskoarabská společnost Saudi Aramco.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 2 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 2 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 8 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...