Za děti a důchodce platí zdravotní pojištění stát. Politici se teď ale přou, kolik to má být

Nahrávám video
Politici se přou o výši pojištění
Zdroj: ČT24

Vládní politici se nově přou o částku, kterou stát platí zdravotním pojišťovnám za děti nebo důchodce. ČSSD chce, aby dál rostla. Ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch ji ale zvažuje v roce 2021 zmrazit. Ušetřené miliardy korun se mají investovat do vybavení nemocnic. Na léčení pacientů je podle šéfa resortu peněz dost.

„Pokud by byl konsenzus, že by peníze skutečně šly do investic, tak si myslím, že by to svou logiku mělo. Protože  si myslím, že v tuto chvíli provozní peníze nejsou nějak zásadně potřebné, minimálně tak, jak vidíme výhled pro příští rok – vypadá to zatím velmi dobře,“ konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Plán ministra kritizují vedle sociálních demokratů ale i odbory a lékařská komora. Podle nich českému zdravotnictví peníze chybí. I proto chtějí platby za státní pojištěnce naopak skokově zvýšit.

Přes 73 miliard za státní pojištěnce

Nově narozené dítě má automaticky stejnou pojišťovnu jako jeho matka. Například Veronika Krátká, které se v úterý narodil Patrik, za péči lékařů a sester ve Všeobecné fakultní nemocnici nic platit nemusela, protože zdravotní pojištění za ni i za jejího syna hradí stát.

„Mám tady k dispozici oblečky pro miminko, byly tu i plenky, dezinfekce, věci na přebalování, dokonce i kojící pomůcky,“ konstatuje maminka malého Patrika.

Stát letos za své pojištěnce celkově zaplatí přes 73 miliard. V příštím roce má tato částka vzrůst o tři a půl miliardy. Podle ministra zdravotnictví by ji ale pak mohl stát na rok zmrazit. Ve středu ho k tomu nepřímo vyzval i premiér.

„Řekl jsem panu ministrovi, aby se nějakým způsobem hlavně zamyslel nad tím, jestli si nemůžeme vzít těch 3,5 miliardy od státních pojištěnců a více dát na investice,“ řekl ve středu premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO). „Pokud by peníze šly skutečně na investice, pak by to zdravotnictví stejně pomohlo,“ uvedl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Jenže plán kritizuje jak část opozice, tak i vládní ČSSD. Tvrdí, že státní peníze budou ve zdravotnictví chybět a pocítí to pacienti. „Sociální demokracie je jednoznačně proti tomu, protože už dnes stát je největším dlužníkem za poskytnutou péči,“ vysvětluje stranická expertka na zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).

A ani místopředseda ODS a šéf senátorského klubu této strany Miloš Vystrčil nevidí žádný důvod pro to, aby stát snižoval své prostředky na provoz nemocnic. „Ceny neustále o něco rostou, tak není rozumné nastavit žádné úplné zmrazení,“ dodává k tomu 1. místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Olga Richterová.

Odvody pojišťovnám
Zdroj: ČT24


Zatímco stát dnes platí za své pojištěnce něco přes tisícovku měsíčně, člověk s minimální mzdou odvede skoro dvakrát tolik. Zaměstnanec s průměrnou mzdou pak zaplatí pojišťovně dokonce čtyřnásobek toho co stát. Lékařská komora varuje, že by bez vyšších plateb státu nemusely mít nemocnice na růst platů zdravotníků.

„České zdravotnictví je katastrofálně podfinancováno. Je zde obrovský dluh, který za sebou táhne,“ vysvětluje prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Je to zdravotní daň, lidi si to vybrali na zdravotnictví a ve zdravotnictví by měla skončit – ale ne v budovách,“ míní předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Ministerstvo zdravotnictví ještě loni navrhovalo, aby platba státu za děti, důchodce nebo nezaměstnané vzrostla v roce 2021 o 14 miliard. Proti se ale postavila ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). A navrhla zvýšení o tři až 3,5 miliardy.

Platby státu za pojištěnce
Zdroj: ČT24

Rozpočtový výhled ale zatím od roku 2021 počítá s nulovým nárůstem. „Pracují na tom pracovní týmy ministerstva financí a ministerstva zdravotnictví, ty platby musíme nějakým způsobem nastavit od roku 2021,“ upřesňuje ministryně financí  Schillerová.

I v té době bude za Veroniku Krátkou a za jejího syna každopádně platit pojištění stát. Bez ohledu na výši částky budou mít nárok na stejnou péči jako všichni ostatní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 7 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 7 hhodinami

Kobra 26 má podle Schillerové vrátit miliardy do rozpočtu. „Srovnejte si data,“ říká Jurečka

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.
před 7 hhodinami
Načítání...