Za děti a důchodce platí zdravotní pojištění stát. Politici se teď ale přou, kolik to má být

Nahrávám video

Vládní politici se nově přou o částku, kterou stát platí zdravotním pojišťovnám za děti nebo důchodce. ČSSD chce, aby dál rostla. Ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch ji ale zvažuje v roce 2021 zmrazit. Ušetřené miliardy korun se mají investovat do vybavení nemocnic. Na léčení pacientů je podle šéfa resortu peněz dost.

„Pokud by byl konsenzus, že by peníze skutečně šly do investic, tak si myslím, že by to svou logiku mělo. Protože  si myslím, že v tuto chvíli provozní peníze nejsou nějak zásadně potřebné, minimálně tak, jak vidíme výhled pro příští rok – vypadá to zatím velmi dobře,“ konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Plán ministra kritizují vedle sociálních demokratů ale i odbory a lékařská komora. Podle nich českému zdravotnictví peníze chybí. I proto chtějí platby za státní pojištěnce naopak skokově zvýšit.

Přes 73 miliard za státní pojištěnce

Nově narozené dítě má automaticky stejnou pojišťovnu jako jeho matka. Například Veronika Krátká, které se v úterý narodil Patrik, za péči lékařů a sester ve Všeobecné fakultní nemocnici nic platit nemusela, protože zdravotní pojištění za ni i za jejího syna hradí stát.

„Mám tady k dispozici oblečky pro miminko, byly tu i plenky, dezinfekce, věci na přebalování, dokonce i kojící pomůcky,“ konstatuje maminka malého Patrika.

Stát letos za své pojištěnce celkově zaplatí přes 73 miliard. V příštím roce má tato částka vzrůst o tři a půl miliardy. Podle ministra zdravotnictví by ji ale pak mohl stát na rok zmrazit. Ve středu ho k tomu nepřímo vyzval i premiér.

„Řekl jsem panu ministrovi, aby se nějakým způsobem hlavně zamyslel nad tím, jestli si nemůžeme vzít těch 3,5 miliardy od státních pojištěnců a více dát na investice,“ řekl ve středu premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO). „Pokud by peníze šly skutečně na investice, pak by to zdravotnictví stejně pomohlo,“ uvedl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Jenže plán kritizuje jak část opozice, tak i vládní ČSSD. Tvrdí, že státní peníze budou ve zdravotnictví chybět a pocítí to pacienti. „Sociální demokracie je jednoznačně proti tomu, protože už dnes stát je největším dlužníkem za poskytnutou péči,“ vysvětluje stranická expertka na zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).

A ani místopředseda ODS a šéf senátorského klubu této strany Miloš Vystrčil nevidí žádný důvod pro to, aby stát snižoval své prostředky na provoz nemocnic. „Ceny neustále o něco rostou, tak není rozumné nastavit žádné úplné zmrazení,“ dodává k tomu 1. místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Olga Richterová.

Odvody pojišťovnám
Zdroj: ČT24


Zatímco stát dnes platí za své pojištěnce něco přes tisícovku měsíčně, člověk s minimální mzdou odvede skoro dvakrát tolik. Zaměstnanec s průměrnou mzdou pak zaplatí pojišťovně dokonce čtyřnásobek toho co stát. Lékařská komora varuje, že by bez vyšších plateb státu nemusely mít nemocnice na růst platů zdravotníků.

„České zdravotnictví je katastrofálně podfinancováno. Je zde obrovský dluh, který za sebou táhne,“ vysvětluje prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Je to zdravotní daň, lidi si to vybrali na zdravotnictví a ve zdravotnictví by měla skončit – ale ne v budovách,“ míní předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Ministerstvo zdravotnictví ještě loni navrhovalo, aby platba státu za děti, důchodce nebo nezaměstnané vzrostla v roce 2021 o 14 miliard. Proti se ale postavila ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). A navrhla zvýšení o tři až 3,5 miliardy.

Platby státu za pojištěnce
Zdroj: ČT24

Rozpočtový výhled ale zatím od roku 2021 počítá s nulovým nárůstem. „Pracují na tom pracovní týmy ministerstva financí a ministerstva zdravotnictví, ty platby musíme nějakým způsobem nastavit od roku 2021,“ upřesňuje ministryně financí  Schillerová.

I v té době bude za Veroniku Krátkou a za jejího syna každopádně platit pojištění stát. Bez ohledu na výši částky budou mít nárok na stejnou péči jako všichni ostatní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 3 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...