Za děti a důchodce platí zdravotní pojištění stát. Politici se teď ale přou, kolik to má být

4 minuty
Politici se přou o výši pojištění
Zdroj: ČT24

Vládní politici se nově přou o částku, kterou stát platí zdravotním pojišťovnám za děti nebo důchodce. ČSSD chce, aby dál rostla. Ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch ji ale zvažuje v roce 2021 zmrazit. Ušetřené miliardy korun se mají investovat do vybavení nemocnic. Na léčení pacientů je podle šéfa resortu peněz dost.

„Pokud by byl konsenzus, že by peníze skutečně šly do investic, tak si myslím, že by to svou logiku mělo. Protože  si myslím, že v tuto chvíli provozní peníze nejsou nějak zásadně potřebné, minimálně tak, jak vidíme výhled pro příští rok – vypadá to zatím velmi dobře,“ konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Plán ministra kritizují vedle sociálních demokratů ale i odbory a lékařská komora. Podle nich českému zdravotnictví peníze chybí. I proto chtějí platby za státní pojištěnce naopak skokově zvýšit.

Přes 73 miliard za státní pojištěnce

Nově narozené dítě má automaticky stejnou pojišťovnu jako jeho matka. Například Veronika Krátká, které se v úterý narodil Patrik, za péči lékařů a sester ve Všeobecné fakultní nemocnici nic platit nemusela, protože zdravotní pojištění za ni i za jejího syna hradí stát.

„Mám tady k dispozici oblečky pro miminko, byly tu i plenky, dezinfekce, věci na přebalování, dokonce i kojící pomůcky,“ konstatuje maminka malého Patrika.

Stát letos za své pojištěnce celkově zaplatí přes 73 miliard. V příštím roce má tato částka vzrůst o tři a půl miliardy. Podle ministra zdravotnictví by ji ale pak mohl stát na rok zmrazit. Ve středu ho k tomu nepřímo vyzval i premiér.

„Řekl jsem panu ministrovi, aby se nějakým způsobem hlavně zamyslel nad tím, jestli si nemůžeme vzít těch 3,5 miliardy od státních pojištěnců a více dát na investice,“ řekl ve středu premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO). „Pokud by peníze šly skutečně na investice, pak by to zdravotnictví stejně pomohlo,“ uvedl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Jenže plán kritizuje jak část opozice, tak i vládní ČSSD. Tvrdí, že státní peníze budou ve zdravotnictví chybět a pocítí to pacienti. „Sociální demokracie je jednoznačně proti tomu, protože už dnes stát je největším dlužníkem za poskytnutou péči,“ vysvětluje stranická expertka na zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).

A ani místopředseda ODS a šéf senátorského klubu této strany Miloš Vystrčil nevidí žádný důvod pro to, aby stát snižoval své prostředky na provoz nemocnic. „Ceny neustále o něco rostou, tak není rozumné nastavit žádné úplné zmrazení,“ dodává k tomu 1. místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Olga Richterová.

Odvody pojišťovnám
Zdroj: ČT24


Zatímco stát dnes platí za své pojištěnce něco přes tisícovku měsíčně, člověk s minimální mzdou odvede skoro dvakrát tolik. Zaměstnanec s průměrnou mzdou pak zaplatí pojišťovně dokonce čtyřnásobek toho co stát. Lékařská komora varuje, že by bez vyšších plateb státu nemusely mít nemocnice na růst platů zdravotníků.

„České zdravotnictví je katastrofálně podfinancováno. Je zde obrovský dluh, který za sebou táhne,“ vysvětluje prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Je to zdravotní daň, lidi si to vybrali na zdravotnictví a ve zdravotnictví by měla skončit – ale ne v budovách,“ míní předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Ministerstvo zdravotnictví ještě loni navrhovalo, aby platba státu za děti, důchodce nebo nezaměstnané vzrostla v roce 2021 o 14 miliard. Proti se ale postavila ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). A navrhla zvýšení o tři až 3,5 miliardy.

Platby státu za pojištěnce
Zdroj: ČT24

Rozpočtový výhled ale zatím od roku 2021 počítá s nulovým nárůstem. „Pracují na tom pracovní týmy ministerstva financí a ministerstva zdravotnictví, ty platby musíme nějakým způsobem nastavit od roku 2021,“ upřesňuje ministryně financí  Schillerová.

I v té době bude za Veroniku Krátkou a za jejího syna každopádně platit pojištění stát. Bez ohledu na výši částky budou mít nárok na stejnou péči jako všichni ostatní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
před 4 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 17 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025
Načítání...