Z polského hovězího, ve kterém se našla salmonela, se do pokrmů zpracovalo přes sto kilogramů. Šlo i do škol

Nahrávám video

Ze zhruba 700 kilogramů polského masa se salmonelou se ho zpracovalo do tepelně upravených pokrmů nebo potravin nebo se dále dohledává přibližně 133 kilogramů. Z toho více než polovina se ho snědla na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Přes 40 kilogramů putovalo na Slovensko. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla Státní veterinární správa. Maso mělo podle veterinářů projít tepelnou úpravou, lidem by tak nemoc neměla hrozit. Kvůli výskytu nemoci ale od čtvrtka začali veterináři kontrolovat veškeré hovězí přivážené z Polska.

Zasažené hovězí dorazilo v Česku na pět míst. Do valašskomeziříčské společnosti MP Krásno přišlo 201 kilogramů masa z šarže se závadným polským masem. Firma ho dál dodala i do škol nebo nemocnice.

„Všechny subjekty byly kontaktovány veterinárními inspektory. Informaci jsme předali i krajské hygieně. Ve všech případech, kdy bylo maso zkonzumováno, došlo předtím k jeho tepelné úpravě. Riziko případné nákazy je tedy minimální,“ uvedl zástupce mluvčího  veterinární správy Petr Majer.

Nahrávám video

Více než 64,5 kilogramu masa zkonzumovali v Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. „Všechno maso se v úterý upravovalo v konvektomatu při teplotě 200 až 250 stupňů, a to 2,5 hodiny. Jen v tuto chvíli máme na internátu 300 z našich 500 studentů a nikomu nic není,“ řekl ve čtvrtek odpoledne ředitel školy Jan Košárek. 

Nemocnice, školky, bufety, hotely

Necelých 17 kilogramů masa se snědlo také v Kroměřížské nemocnici, další více než čtyři kilogramy zařízení vrátí dodavateli. Maso do nemocnice přišlo v pondělí, další den se z něj připravovaly středeční obědy.

„Prošlo pomalým nočním vařením v konvektomatech při teplotě 75 stupňů Celsia, které bylo vystaveno více než 15 hodin. Poté bylo ještě upravováno asi 45 minut v páře při teplotě 100 stupňů Celsia a nad 80 stupňů Celsia ještě dohříváno před samotným výdejem,“ řekl mluvčí nemocnice Egon Havrlant. Připraveno bylo 170 obědů pro zaměstnance i pacienty. „Pevně věříme, že nikdo z našich pacientů ani zaměstnanců nebyl v této souvislosti bakterií salmonely nakažen. Konzultovali jsme celou situaci s našimi odborníky, tepelná úprava masa byla podle nich dostatečná, a je tedy vysoká pravděpodobnost, že bakterie salmonely byly při přípravě jídla zničeny,“ uvedl Havrlant.

Zhruba 4,5 kilogramu masa snědli v Základní a mateřské škole v Sehradicích na Zlínsku a přes 4,7 kilogramu v restauraci Lípa v Hulíně na Kroměřížsku.

Další desítky kilogramů nezpracovaného, nebo pouze částečně zpracovaného masa, vrátí do MP Krásno další odběratelé ve Zlínském kraji. Jsou jimi Základní škola a mateřská škola v Ořechově na Uherskohradišťsku, pivovar Vraník z Trnavy na Zlínsku a společnost Krajan Czech ze Zborovic na Kroměřížsku. Přes 36 kilogramů masa bude dodavateli vracet společnost Zelos z Prostějova. Naopak více než 4,8 kilogramu už zpracoval podnikatel Pavel Šťastný z Blučiny v okrese Brno-venkov. Téměř 11,2 kilogramu masa bylo ve středu dodáno i do hotelu Orchard v Ostravě.

Podle Karla Pilčíka, předsedy představenstva MP Krásno i předsedy představenstva Českého svazu zpracovatelů masa, však neznamená, že celá šarže byla kontaminovaná, výsledky podle něj budou v pátek. Pilčík řekl, že jde o pochybení, které se může stát, již dříve řešil šarže se závadným masem z jiných zemí. „Nepovažoval bych to za aféru. Listerie, salmonely jsou kolem nás všude a bohužel teď se objevily na mase z Polska. Kolem salmonely se dvakrát, třikrát za rok něco takového objeví. Samozřejmě je to neštěstí, pro spotřebitele špatná informace,“ doplnil.

Ve dvou jihomoravských podnicích lidé snědli téměř 22 kilogramů. V brněnské Jídelně Kocourek v Křenové ulici odebrali 170 kilogramů. „Ráno nám zástupce dodavatelské firmy volal, informoval nás, že je maso závadné, ať ho nepoužíváme. Což jsme učinili,“ uvedla Marie Kocourková Sypěnová z Jídelny Kocourek. Petr Bzduch z Pohořelic, který provozuje občerstvení Řeznická bašta, odebral 59 kilogramů a lidé snědli 12,4 kilogramu. 

Odběratelům maso dodal dovozce Frost Logistics ze středočeských Dolních Jirčan. Šlo o vakuově balené maso, které mělo datum spotřeby v březnu. Maso patřilo firmě Animalco ze skupiny Agrofert.

Vedle těchto tří podniků se maso dostalo také do distribučního centra Makra v Kozomíně a velkoobchodu s potravinami Bikos v Olomouci. Maso pro Bikos zůstalo ve skladu a bude zlikvidováno. 

Do distribučního centra Makra v Kozomíně u Prahy přišlo zhruba 133 kilogramů masa. Společnost uvedla, že jej zachytila, maso ani produkty z něj neprodává. „Z toho celkového objemu jsme vyrobili 108 kilogramů polotovaru, který byl určený pro gastronomický provoz,“ uvedla. Polotovary pak podle ní společnost zachytila v distribučním centru a v prodejnách, maso se dostalo jen ke dvěma zákazníkům, se kterými se firma spojila telefonicky.

Závadné hovězí putovalo ještě na Slovensko do SK Tradičné v Lehotě pod Vtáčnikom.

Makro přestalo polské hovězí odebírat, Agrofert přerušil kontakt s dodavatelem

Někteří obchodníci už mění svůj postoj k polskému masu. Řetězec Makro přestal hovězí odebírat. Mluvčí Romana Nýdrle sdělila, že řetězec je schopen sehnat hovězí maso z alternativních zdrojů, výpadky dodávek by neměly nastat. Tesco čeká s komentářem k současnému dění na přesné znění mimořádných veterinárních opatření.

Spolupráci s polským dodavatelem přerušil i Agrofert. „Nevylučujeme ani úplné ukončení spolupráce, i když doposud šlo o bezproblémového obchodního partnera,“ dodal mluvčí Karel Hanzelka.

Dodavatelem masa se salmonelou byla polská firma Zaklad Przemyslu Miesnego Biernacki. Řetězec Lidl od tohoto výrobce maso neodebírá, ale má v nabídce jeho tatarský biftek. „Tatarský biftek nám dodává firma Biernacki. Jak píšeme, výrobek prochází pravidelnou kontrolou jak ze strany výrobce, tak i Lidlu. Mimořádné opatření budou muset všechny výrobky samozřejmě splnit,“ sdělila ČTK mluvčí řetězce Zuzana Holá. Z Polska má řetězec ještě uzeniny, kterých se mimořádné veterinární opatření netýká.

Mluvčí Kauflandu Renata Maierl uvedla, že kvalitního hovězího masa od svých dodavatelů má dostatečné množství, výpadek masa na filiálkách ani jeho zdražení neočekává. Na dotaz, zda řetězec přestane odebírat hovězí maso z Polska, neodpověděla. 

Všechno hovězí z Polska musí být pod kontrolou

Veterináři odebrali vzorky masa minulý týden a ve středu obdrželi výsledky. Od čtvrtka musí být veškeré hovězí dovezené z Polska zkontrolované v certifikované laboratoři, jinak nebude smět na trh. Na vlastní náklady musí kontrolu udělat obchodník. Policie se již od středy zaměřila na kontrolu nákladních aut. Pokud budou mít podezření na problematické zboží, vyrozumí krajské veterináře.

„Povinné vyšetřování všech zásilek polského hovězího masa výrazně omezí riziko, že se na český trh dostane zdravotně závadné maso z této země,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Nahrávám video

„My nad tím budeme provádět dozor, to znamená, že budeme kontrolovat dodržování mimořádných veterinárních opatření. Pokud by je porušili, tak jim hrozí sankce až do dvou milionů korun,“ upozornil Zbyněk Semerád.

„Uvidíme, jaké budou výsledky, Jsou to mimořádná opatření, která mohou trvat dlouhou dobu, uvidíme, jak na to Polsko zareaguje. Nejsem schopen říct, jestli budou trvat 14 dnů, měsíc nebo déle,“ doplnil.

Na začátku současné aféry s polským hovězím stála tajně natočená reportáž zpravodajské televize TVN24 z masokombinátu v Mazovském vojvodství, kde byl během noci porážen nemocný dobytek. Jatka už byla uzavřena a polské úřady vylučovaly nebezpečí pro člověka.

Do Česka bylo v případě těchto chybujících jatek vyvezeno zhruba 300 kilogramů hovězího, ke spotřebitelům nebo do restaurací se dostalo 137 kilogramů. Ministr Ardanowski v této souvislosti řekl, že polské maso nikdy nikomu v Evropě neuškodilo, ale hysterie, která kolem tohoto případu vypukla, je obrovská a Česko a Slovensko jsou prý touto věcí „posedlé“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...