Výrobce autobusů Iveco z Vysokého Mýta na Orlickoústecku obnovil provoz. Schodek rozpočtu ke konci dubna stoupl na 93,8 miliardy korun z březnových 44,7 miliard, uvedl v pondělí resort financí. O tom, že půjde o nejhorší dubnový výsledek od vzniku Česka, informovala již v neděli ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v dubnu dál zhoršily, ukazuje průzkum IHS Market. Létají už další dvě letecké linky, z Prahy do Amsterdamu a Düsseldorfu. Agrofert zavírá brněnskou pekárnu, propouštění se dotkne 160 lidí. Ekonomika Hongkongu kvůli koronaviru rekordně klesla.
Výrobce autobusů Iveco obnovil provoz. Schodek rozpočtu ke konci dubna je 94 miliard korun
Firma Iveco Czech Republic nevyráběla od 30. března pro nedostatek dílů, který způsobilo zastavení provozu továren kvůli koronavirové pandemii, uvedla mluvčí firmy Katarína Němcová. Směnu v pondělí zahájila první skupina pracovníků v šest hodin ráno. Výrobce autobusů prodlužoval odstávku opakovaně, původně chtěl začít 14. dubna a pak 20. dubna, což se mu kvůli problémům s dodávkami komponentů a materiálu nepodařilo. Firma zaměstnává kolem čtyř tisíc lidí.
„Dnes se výroba restartovala. S našimi dodavateli jsme v neustálém kontaktu, momentálně je situace stabilizovaná. Rádi bychom všechny objednávky do konce roku dohnali a našim zákazníkům autobusy, které si objednali, dodali,“ řekla Němcová.
Zaměstnanci, kteří byli při odstávce doma, si mohli vzít dovolenou a mít sto procent mzdy, nebo zvolit takzvanou překážku v práci a dostávat 80 procent výdělku. Informace, která varianta u pracovníků převážila, mluvčí ještě nemá.
Iveco ve Vysokém Mýtě patří k největším zaměstnavatelům v regionu, je největší továrnou Iveco Bus, který je značkou koncernu CNH Industrial. Vysokomýtská firma loni vyrobila 4612 autobusů.
Světové problémy s díly mají či měly i jiné firmy v automobilovém průmyslu, které v Česku podnikají. Například automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) prodloužila odstávku do 18. května, původně chtěla začít vyrábět od 4. května.
Škoda Auto zastavila kvůli koronaviru výrobu 18. března večer. Odstávku několikrát prodloužila. Zaměstnanci se do továrny vrátili v pondělí 27. dubna. Firma v Česku zaměstnává téměř 34 tisíc lidí.
Mladoboleslavská automobilka dodala za první čtvrtletí letošního roku zákazníkům na celém světě kvůli pandemi o čtvrtinu méně vozů než za první čtvrtletí loňského roku, konkrétně 232 900 aut. Firmě klesl i provozní zisk, a to o 25 procent na 307 milionů eur (asi 8,3 miliardy korun. Tržby se firmě v prvním čtvrtletí snížily oproti minulému roku o 1,4 procenta na 4,85 miliardy aur (téměř 131 miliard korun).
„Škoda Auto zaznamenala v uplynulých letech rekordní výsledky, díky kterým v současné době ještě stále disponuje dostatečnou likviditou, což nám pomáhá v této mimořádně obtížné situaci. Jaký dopad bude mít pandemie koronaviru covid-19 v příštích měsících na celosvětový prodej vozů, nedokáže dnes nikdo přesně odhadnout. Jedno je však jasné: zastavením výroby jsme ve Škoda Auto ztratili více než sto tisíc vozů,“ řekl předseda představenstva Bernhard Maier.
Firma se podle něj drží svých střednědobých a dlouhodobých plánů, nyní ale potřebuje státní stimuly pro celou ekonomiku, aby byla dlouhodobě zajištěna pracovní místa.
Schodek rozpočtu se kvůli pandemii prohloubil na 94 miliard korun
Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 93,8 miliardy korun z březnových 44,7 miliardy korun. Loni ke konci dubna byl schodek 29,7 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Letošní dubnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci dubna nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 78,2 miliardy korun. Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun.
„Opatření vlády České republiky zaváděná k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19 s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Současně vznikla potřeba vynaložit ze státního rozpočtu mimořádné prostředky na boj proti šíření epidemie a také na podporu ekonomiky,“ uvedl resort.
Zhoršují se podmínky ve zpracovatelském průmyslu
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v dubnu kvůli dopadům šíření koronaviru výrazně dále zhoršily. Index PMI klesl na 35,1 bodu z březnových 41,3 bodu, tedy na nejnižší hodnotu od března 2009, informovala společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
Dubnová data zároveň ukázala na nejprudší pokles objemů výroby a nových zakázek v českém zpracovatelském sektoru od začátku sběru dat v červnu 2001. Pokles poptávky způsobený pandemií přispěl i k největšímu snížení zaměstnanosti od finanční krize v roce 2009 a k propadu obchodní důvěry na minimum od července 2012.
„Pandemie covidu-19 a nouzová zdravotní opatření v dubnu dopadla na český zpracovatelský sektor v plné míře. Kvůli zastavení domácí i zahraniční poptávky objemy výroby i nových zakázek klesly historicky prudkým tempem, které předčilo pokles během finanční krize,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.
Agrofert zavírá brněnskou pekárnu, propouštění se dotkne 160 lidí
Koncern Agrofert uzavře ke konci září pekárnu Delta v Brně - Horních Heršpicích ze společnosti United Bakeries. Oznámil hromadné propouštění, dotkne se to až 160 osob. Areál nabídne k prodeji, sdělil v pondělí mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
United Bakeries koupil koncern loni. Patří mu také jednička na trhu Penam. „Penam v roce 2017 otevřel moderní velkokapacitní pekárnu v nedalekých Rosicích, která plně pokryje dodávky pečiva na Brněnsku a jižní Moravě i za heršpickou pekárnu,“ uvedl k zavření pekárny mluvčí. United Bakeries plánuje propustit až 160 lidí, budou ale moci pracovat v jiném závodu koncernu.
O propouštění hovořil Agrofert už v minulém týdnu. Společnost Papei v Roudnici nad Labem, která spadá pod koncern, ukončí k poslednímu červnu výrobu lahůdek. Firma proto nahlásila propouštění, což zasáhne až 90 lidí, dál bude vyrábět vaječné polotovary. Důvodem jsou ekonomické výsledky umocněné nejistou situací v souvislosti s koronavirovou krizí, uvedl tehdy mluvčí.
Květen snad přinese lepší čísla, míní analytici
Omezení v České republice se podle ní sice pomalu uvolňují, ale firmy očekávají, že výroba bude během příštího roku klesat. „Jejich důvěru podemílá nejistota z trvání karantény a postupné obnovy i obavy z dopadu případného poklesu investic,“ dodala.
„Dubnový propad indikátorů není překvapení a naopak v květnu bychom měli vzhledem k postupnému obnovování výroby vidět určité zlepšení indikátorů, tak jak tomu bylo například v Číně,“ konstatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.
Příklad Číny však podle něj zároveň naznačuje, že návrat k předkrizovému stavu může probíhat relativně pomalu, když dubnový PMI se jen těsně udržel nad hranicí 50 bodů a meziměsíční zlepšování situace tak bylo jen pozvolné. „Ačkoli je tak velmi pravděpodobné, že dubnové PMI dosáhlo již svého dna, návrat k úrovním začátku roku nemusí probíhat tak rychle, jak se dříve předpokládalo,“ dodává Seidler.
Postupné zlepšování situace očekávají také analytici Raiffeisenbank (RB), i když také nečekají, že by bylo rychlé. „S tím, jak se budou postupně uvolňovat zavedená restriktivní opatření a výroby se začnou rozbíhat, mělo by se to odrazit i na lepším skóre indexu nákupních manažerů. Z dubnového průzkumu však vyplývá, že firmy očekávají, že výroba bude během následujících 12 měsíců ještě klesat. Jejich důvěra je srážena zejména obavami o plynulost restartu, tedy váznutím dodávek a slabým odbytem. Nepříznivě bude působit i vliv klesajících investic,“ říká analytik RB Luboš Růžička.
Podle posledních odhadů RB se tak letos výkon tuzemské ekonomiky sníží o 7,6 %. „Propad tedy bude ještě o tři procentní body hlubší než v krizovém roce 2009. Vše nyní bude záležet na tom, jak rychle se podaří ekonomiku zase rozhýbat. Nicméně vlivem narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů, výpadků v poptávce a zřejmě i podstatnému omezení spotřeby domácností nebude restart ekonomiky jednoduchý,“ konstatuje Růžička. Nicméně analytici RB očekávají, že už ve třetím čtvrtletí by se ekonomika měla začít zvedat.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč pak stále počítá s předpokladem, že česká ekonomika jako celek vykáže letos v celoročním vyjádření pokles HDP o sedm procent.„Takový scénář počítá s oživením mezičtvrtletního růstu české ekonomiky v letošním druhém pololetí a s pokračováním oživení v roce 2021, což by platilo i pro tuzemský průmysl,“ konstatuje.
V případě roku 2020 ovšem nelze podle něho vyloučit, že celkový pokles české ekonomiky bude výraznější než zmíněných sedm procent. „Vše bude záležet na odbourávání restrikcí a na schopnosti jednotlivých sektorů ekonomiky vracet se pozvolna k normálnímu fungování,“ dodává.
Rekordní minima ve zpracovatelském průmyslu hlásí i další země
Podobně jako v Česku jsou na tom i v dalších zemích. Například i v Polsku aktivita ve zpracovatelském sektoru v dubnu klesla na rekordní minimum, zatímco v Maďarsku zůstala v jeho blízkosti, kam se dostala už v březnu. Ukázaly to také výsledky průzkumu mezi nákupními manažery konzultační společnosti IHS Markit.
A i aktivita zpracovatelského průmyslu eurozóny jako celku v dubnu kvůli koronaviru prudce klesla, její index sestoupil na rekordní minimum, plyne z průzkumu IHS. Index aktivity zpracovatelského sektoru v eurozóně za duben po zpřesnění dat klesl na 33,4 bodu z březnových 44,5 bodu.
„Zpracovatelská výroba se v dubnu propadla v rozsahu, který výrazně převyšuje jakýkoliv dřívější pokles v téměř 23leté historii průzkumu,“ uvedl ekonom Chris Williamson z IHS Markit. „Odráží to kombinaci faktorů, včetně rozsáhlého uzavírání továren, klesající poptávky a výpadků v dodávkách. To vše je spojeno s šířením nemoci covid-19,“ dodal.
V Německu, které je největší ekonomikou eurozóny, se index aktivity ve zpracovatelském sektoru v dubnu propadl na 34,5 bodu z březnových 45,4 bodu. Dostal se tak nejníže od března 2009. Ve Francii a v Itálii indexy sestoupily na rekordní minima, uvedla agentura Reuters.
Létají už dvě letecké linky. Z Prahy do Amsterdamu a Düsseldorfu
Od pondělí též začíná fungovat pravidelná linka mezi Prahou a Amsterdamem, společnost KLM zprovoznila znovu tento pravidelný spoj. A jak potvrdil České televizi mluvčí pražského Letiště Václava Havla Roman Pacvoň, není tento dopravce jediný. „Včera večer přistálo na letišti letadlo společnosti Eurowings z Düsseldofu. Nicméně je to linka, která bude v provozu dvakrát týdně, zatímco do Amsterdamu by se mělo létat každý den,“ říká Pacvoň.
Celý proces odbavení cestujíccíh bude probíhat za přísných hygienických podmínek. „Přepážky jsou například opatřeny průhlednou fólii, která tvoří bariéru mezi cestujícím a odbavovacím agentem. Polepujeme také podlahy, protože musí být zajištěn dvoumetrový odstup mezi cestujícícími,“ vysvětluje Pacvoň.
Pokyny pro cestující ukazují také velké tabule, které jim říkají, jaká hygienciká pravidla mají dodržovat. „Například musí mít roušku, musí být v rozestupech a pokud sedí na lavičkách, tak musí být ob dvě lavičky. Musí dodržovat dostatečnou hygienu rukou a měli by se vyhýbat větším skupinám lidí,“ dodává. Cestující, kteří přiletí do Prahy, se musí zase prokázat platným testem na koronavirus nebo jít na 14 dní do karantény. „Tímto testem se budou prokazovat už při pasové kontrole,“ uvedl mluvčí letiště.
Jak dále sdělil mluvčí, jsou také dvě linky, na kterých byl provoz zachován po celou dobu, a to dvakrát týdně pravidelná linka do Sofie a linka do Minsku, která létá třikrát týdně.
Nepřestaly také létat cargo lety se zdravotnickým materiálem. Nejvíce z Číny, především ze Šanghaje. A probíhaly také repatriační lety, kdy se do republiky vraceli lidé, kteří kvůli karanténě uvízli na cestě.
Celkově pražské letiště během března odbavilo 430 tisíc cestujících, loni to bylo ale asi 1,2 milionu, jde tedy o 65procentní pokles. „V dubnu bude ještě větší, půjde pod deset procent loňského provozu. V březnu ještě nebyl dopad tak drtivý, řada linek ještě létala,“ doplnil Pacvoň.
Pražské letiště také počínaje květnem začalo propouštět zaměstnance, o práci tak přijde zhruba 450 lidí. „Jsou to zaměstnanci napříč celým letištěm. Máme počet pracovních míst nastavených na 18 milionů odbavených cestujících, což je zhruba loňský provoz, a víme, že se zpátky na toto číslo nedostaneme dříve než za tři roky. Není tak možné udržovat počet pracovních míst na úrovni provozu, na který se v následujících letech nedostaneme, “ konstatuje mluvčí letiště. Dodává však, že pokud signály a prognózy budou nasvědčovat tomu, že se provoz opět blíží k 18 milionům, tak se zase začnou stavy zaměstnaných doplňovat.
Podle posledních informací má ruzyňské letiště na zemi asi šedestát strojů, především českých leteckých společností, čtyři má na letištní ploště ale i společnost Ryanair.
Propouštění oznámila řada aerolinek
Jen v minulém týdnu evropské aerolinky oznámily, že sníží stavy zaměstnanců o desetitisíce pracovníků. Dopravci Ryanair, Lufthansa, British Airways, Scandinavian Airlines a Air France-KLM dohromady zruší 32 tisíc pracovních míst. Další aerolinky je v tomto budou následovat.
„Evropské aerolinky čelí nejtěžší situaci své moderní historie. Víra v rychlé oživení po koronakrizi bere za své a dopravci se připravují na novou realitu, a to, že lidé budou trvaleji létat o dost méně než před úderem koronaviru,“ konstatuje analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Snižování stavů bude podle něho probíhat několika způsoby, které by měly zmírnit jeho tíživý sociální dopad. Například přeřazováním pracovníků z plných úvazků na částečné, rozsáhlými stop-stavy nebo realizací předčasných odchodů do starobního důchodu.
„Například osmdesát tisíc z celkem 130 tisíc zaměstnanců Lufthansy už nyní funguje v režimu zkrácené pracovní doby. Letový rozvrh německého leteckého dopravce číslo jedna se intenzitou zajišťovaných linek vrátil zhruba na úroveň roku 1955. Na tři tisíce denních letů společnosti je zrušeno a 92 procent její letecké flotily uzemněno,“ říká Kovanda.
Experti z letecké branže varují, že propouštění ale teprve příjde. Například společnost British Airways minulý týden oznámila, že bude zřejmě muset propustit více než čtvrtinu svých zaměstnanců.
Evropská komise schválila státní pomoc pro Air France
Celosvětové tržby civilní letecké dopravy letos poklesnou až o 55 procent, což odpovídá 314 miliardám dolarů, uvádí International Air Transport Association.
„Vlády se zřejmě výrazně vloží do situace a budou aerolinky masivně zachraňovat. Lufthanasa intenzivně vyjednává s německou vládou o finanční pomoci. Pomoc už získala od švýcarské vlády, jedná také s vládou rakouskou a belgickou. V problémech je také tuzemský dopravce Smartwings, ani on se zřejmě neobejde bez pomoci vlády,“ doplňuje Kovanda. A společnosti Air France už Evropská komise státní pomoc schválila.
Úvěrová pomoc v objemu sedmi miliard eur (zhruba 190 miliard korun) podle Komise zajistí podniku finanční prostředky, které naléhavě potřebuje, aby se vypořádal s dopady šíření koronaviru.
„Odvětví letecké dopravy je důležité z hlediska pracovních míst a konektivity. V kontextu šíření koronaviru hraje Air France nezbytnou roli při repatriaci obyvatel a přepravě zdravotnických potřeb,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, která má na starosti hospodářskou soutěž.
Vestagerová také upozornila, že Komise s Francií i s řadou dalších členských zemí Evropské unie úzce spolupracuje, aby zajistila co nejrychlejší a nejefektivnější realizaci státních opatření, která mají pomáhat při řešení dopadů koronavirové krize.
Aerolinky Air France jsou součástí francouzsko-nizozemské skupiny Air France-KLM. O plánované státní pomoci pro aerolinky v dubnu informoval francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Zároveň uvedl, že se zestátněním skupiny Air France-KLM se prozatím nepočítá. Vlády Francie a Nizozemska v současnosti v této skupině vlastní zhruba 14procentní podíly, uvedla agentura Reuters.
Le Maire dnes řekl, že vláda se bude dál zabývat pomocí celému leteckému odvětví, tedy nejen letecké dopravě. Jednání podle něj začnou tento týden. Ministr v rozhovoru na rozhlasové stanici France Inter také zdůraznil, že Francie posoudí možnost založit fond, z něhož by se pomoc leteckému odvětví financovala.
Společnost miliardáře Buffetta prodala podíly v aerolinkách. Ten investice do letecké přepravy označil za chybu
O tom, že situace v leteckém průmyslu bude v přístím období složitá, svědčí i to, že se investiční společnost Berkshire Hathaway amerického miliardáře Warrena Buffetta zbavila v dubnu všech podílů ve čtyřech největších amerických aerolinkách. Firma totiž vykázala za letošní první čtvrtletí rekordní čistou ztrátu 49,75 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun) po zisku 21,66 miliardy dolarů před rokem. Prudký propad akciových trhů v důsledku koronavirové krize totiž výrazně snížil hodnotu jejího investičního portfolia.
Buffett uvedl, že jeho podnik se i za cenu vysokých ztrát zbavil podílů v leteckých společnostech. Na konci loňského roku Berkshire vlastnil přibližně desetinové podíly v aerolinkách Delta Air Lines, American Airlines, Southwest Airlines a United Airlines.
Koronavirová krize vedla k prudkému poklesu osobní letecké přepravy po celém světě, což mělo negativní dopad na ceny akcií aerolinek. „Svět se pro aerolinky změnil,“ uvedl Buffett. Společnost Berkshire začala do aerolinek investovat v roce 2016 poté, co se tomuto odvětví po léta vyhýbala. Buffett nyní investice do letecké přepravy označil za chybu, napsala server BBC.
Skupina Berkshire Hathaway ovládá více než 90 dceřiných společností, které podnikají v různých odvětvích. Vlastní rovněž významné podíly v řadě známých firem, například v největším světovém výrobci nealkoholických nápojů Coca-Cola. Buffett patří mezi nejbohatší lidi světa a díky svým úspěšným investicím si vysloužil přezdívku Věštec z Omahy.
Ekonomika Hongkongu rekordně klesla
Ekonomika Hongkongu v prvním čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o 8,9 procenta, což je největší pokles od roku 1974, kdy se začal tento údaj sledovat. Ekonomický propad se prohloubil ze tří procent ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila vláda. K vysokému propadu přispěla pandemie nemoci covid-19, která zhoršila již tak špatnou situaci v zemi způsobenou loňskými násilnými protivládními protesty a cly souvisejícími s obchodní válkou mezi USA a Čínou.
Vláda také zhoršila výhled hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok. Nyní čeká pokles o čtyři až sedm procent. Původně přitom počítala s HDP v rozmezí od poklesu o 1,5 procenta po růst o 0,5 procenta.
Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HDP za leden až březen snížil rovněž o rekordních 5,3 procenta. V posledních třech měsících loňského roku klesl po revizi o půl procenta.