Výroba aut letos v Česku klesla o 35,7 procenta. Odvětví zůstává pod tlakem propadu poptávky

Výroba osobních aut v Česku se od ledna do konce května propadla o 35,7 procenta na 399 861 vozů. V samotném květnu byl kvůli dopadu pandemie propad o 52 procent na 62 184 vozidel, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu. Podle odhadů ředitele českého zastoupení Škody Auto Luboše Vlčka by tuzemský trh s novými osobními vozy mohl letos klesnout celkově o dvacet procent.

Škoda Auto vyrobila 263 589 automobilů, což je o 32,8 procenta méně než loni. Nošovický výrobce Hyundai snížil produkci o 39,5 procenta na 79 790 automobilů a kolínská TPCA vyrobila 56 302 vozů, což představuje pokles o 42,3 procenta.

„Květen se nesl ve znamení pozvolného obnovování výroby ve firmách automobilového průmyslu a vůči dubnu, kdy došlo k propadu o skoro 90 procent, jsme v tuto chvíli na pozitivní trajektorii. Celé odvětví však nadále zůstává pod tlakem výrazného propadu poptávky,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

Dodal, že registrace nových vozů v květnu v Česku poklesly o 44,4 procenta, v EU to bylo dokonce o 52,3 procenta. „Ekonomická nejistota a s ní spojená zabrzděná spotřebitelská poptávka se nadále výrazně projevují na výkonnosti trhu i objemu výroby,“ doplnil Petzl.

Výrobce autobusů Iveco obnovil výrobu na začátku května a ihned najel na plnou výrobní kapacitu. V samotném květnu firma vyrobila 358 autobusů, od začátku roku pak celkově 1537, což je pokles o 16 procent. Do vývoje výroby SOR Libchavy se promítla zakázková výroba a po velmi úspěšném období poklesla výroba od ledna do května meziročně o 26,3 procenta na celkových 171 autobusů.

Jediný tuzemský výrobce motocyklů Jawa pak vyrobil celkem 173 strojů. To je meziroční pokles o 79,8 procenta. 

Prodej nových aut letos klesne minimálně o 20 procent, míní Vlček

Tuzemský trh s novými osobními vozy by mohl letos kvůli dopadům pandemie klesnout celkově o dvacet procent na zhruba dvě stě tisíc aut. Pesimistický odhad hovoří o poklesu na 175 až 180 tisíc vozů, řekl ředitel českého zastoupení Škody Auto Luboš Vlček. Prognózu Škoda upřesní v srpnu nebo v září.

Celosvětový trh se podle současných odhadů letos propadne rovněž o pětinu na zhruba 64 milionů aut. Příští rok by se měl zlepšit, nicméně prodeje nedosáhnou úrovně roku 2019. V Evropě by mohl být pokles mezi 20 a 25 procenty, více postižené budou země na jihu kontinentu a Velká Británie.

Za pět měsíců český trh klesl o 30,3 procenta na 74 258 vozů. „Škoda na českém trhu zaznamenala za pět měsíců pokles o 22 procent, a zvýšila tak tržní podíl na téměř 40 procent. Za celý letošní rok chceme mít víc než třetinu trhu,“ uvedl Vlček.

Skutečný propad českého trhu bude podle Vlčka nižší, protože od loňského roku je nutné odečíst například reexporty nových vozů do zahraničí a krátkodobé leasingy, které tvořily asi 15 až 20 tisíc vozů a letos se téměř nevyskytují.

Škodě se zatím daří téměř plnit plán snižování emisí CO2. V rámci vozů prodávaných v Česku jí patří druhá příčka. Pomáhá jí elektrické Citigo, hybridní Superb, vozy Karoq a Scala na CNG, které doplní v druhém pololetí i Octavia. Ta se navíc rovněž objeví v hybridní verzi.

Kvůli nákladům na vývoj nových vozů, které mají plnit stále přísnější emise, ceny nových aut dále porostou. Škoda již ceny upravila. „Ceny nemohou jít dolů. Ten tlak na náklady je obrovský a navíc jsme v oboru s nízkou marží,“ dodal Vlček. 

Safe Diesel rozšíří kvůli dieselgate žalobu

Společnost Safe Diesel podá kvůli takzvané kauze dieselgate na koncern Volkswagen rozšířenou žalobu. Přihlásili se jí další poškození, aktuálně tak firma zastupuje už téměř 7000 Čechů. Žalovaná částka je více než 1,5 miliardy korun. Agentuře ČTK to ve čtvrtek sdělil mediální zástupce společnosti Safe Diesel Ondřej Píša. Naftové vozy koncernu byly vybaveny softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi.

Dosud firma v Česku zastupovala zhruba 6400 lidí. „Mezi tím, kdy se společnost Safe Diesel bezvýsledně pokusila o smír, se přihlásili další poškození klienti, kteří budou v rozšíření žaloby obsaženi,“ uvedl Píša. Společnost podá rozšířenou žalobu v úterý k Obvodnímu soudu pro Prahu 8.

V první instanci Volkswagen spor s majiteli aut prohrál proto, že se v požadované lhůtě nevyjádřil k jejich žalobě. Soud tedy vynesl takzvaný rozsudek pro uznání. Pražský městský soud ale později uznal námitku koncernu, že dostal výzvu k vyjádření pouze česky, nikoli německy. Ve verdiktu našel odvolací senát i další pochybení. Odvolací senát se zabýval pouze procedurálními otázkami, samotný obsah žaloby ale neřešil. Safe Diesel podala proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání.

Nároky na odškodnění obvodní soud původně uznal ve výši 220 tisíc korun na jednoho zákazníka, spolu s úrokem z prodlení a s náklady řízení. Částka je odvozena od modelu odškodnění v USA, kde VW už dříve dobrovolně vyplatil postiženým spotřebitelům až 10 tisíc dolarů a zároveň jim nabídl opravu či zpětný odkup vozidel s upravenými motory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...