Guvernér České národní banky Jiří Rusnok odhadl, že letos centrální bankéři zvednou úrokové sazby v „intervalu mezi nula a dvě“. Sazby se tak budou měnit výrazně méně často než loni, kdy se tak stalo pětkrát, tipnul si Rusnok v pořadu Interview ČT24. Zároveň vysvětlil, proč přijetí eura není v dohledu.
Rusnok uvedl, že situace kolem změn úrokových sazeb se zkomplikovala, protože z ciziny přichází citelné signály o oslabení (zpomalení růstu). „Hlavně vidíme, že Evropská centrální banka oddaluje svoji vůli takzvaně normalizovat svoji měnovou politiku čili vrátit úroky někam nad zápornou úroveň.“
To se pak dotýká i Česka, protože jsme součástí podobného ekonomického prostoru. Záviset bude i na číslech z domácí ekonomiky. V tuzemsku podle něho existují inflační tlaky kvůli trhu práce, který se přehřívá a vede k silnému růstu mezd.
Rusnok v pořadu zároveň uvedl, že „přijetí eura není na dohledném horizontu“ a nediví se, že nikdo z politiků nechce žádné fixní datum stanovit.
Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.
Guvernér ČNB to v Interview ČT24 zdůvodnil dvěma hlavními důvody. Stále existuje poměrně velký odstup mezi ekonomickou úrovní Česka a jádra eurozóny, přestože se naše přibližování vyvíjí správným směrem. V této souvislosti zmínil, že od doby krize se vnitřní rozdíly mezi zeměmi eurozóny zvyšují namísto toho, aby se sbližovaly, jak se počítalo, že tomu tak bude díky společné měně. Uvedl příklad Portugalska vůči Lucembursku. „Dokonce je dnes vysvětleno, proč se to těžko může dít. Protože přizpůsobovací mechanismy se omezily, protože není možnost kurzového přizpůsobení pro ty slabší země.“
Druhý důvod je podle něj institucionální. Eurozóna se výrazně změnila od doby, kdy jsme „hlasovali v referendu, že se staneme součástí“ (referendum v roce 2003 rozhodlo o tom, že Česko vstoupí v květnu 2004 do Evropské unie, součástí vstupu byl tehdy i časově blíže neurčený závazek přijmout euro). Rusnok připomněl, že eurozóna je nyní úplně jiná, jednak co do počtu členů, jednak co se týče různých závazků, které na sebe vzala při záchraně některých ekonomik.
Například současný premiér Andrej Babiš (ANO) řekl v červenci roku 2017 agentuře ČTK, že eurozóna byl ekonomický projekt, ale stal se politickým. „A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese. My kdybychom tam vstoupili, tak musíme zaplatit dvě miliardy eur, musíme ručit,“ uvedl předseda vlády.
Rusnok nyní ještě doplnil, že je neustále v běhu reforma eurozóny, o které není jasné, jak rychle půjde a kam až půjde. „Je to vlastně střelba na běžící terč,“ řekl. Proto je podle něho otázka, zda je nejšťastnější se rozhodnout jednou provždy, že se vzdáme suverénní měnové politiky a předáme ji na společnou úroveň. To vidí jako seriózní důvod, proč zatím nestanovovat v nejbližší době nějaké datum.
„Dělejme své domácí úkoly, buďme připraveni a jednou možná nastane ta správná doba. Ale pak je to samozřejmě také o tom, jak se rozhodne politická reprezentace, respektive občané,“ dodal guvernér.
V pořadu se hovořilo i o možných následcích brexitu. Rusnok nevidí dopady odchodu Británie z Evropské unie „tak vyhroceně, jak to momentálně vypadá v mediálních headlinech“. Myslí si, že z makroekonomického hlediska by to i v nejhorší variantě nemělo znamenat nic než úbytek jednotek desetin růstu hrubého domácího produktu. Tedy něco, co běžný člověk ani nepozná, dodal.
Zároveň však uvedl, že excesy a komplikace se nedají vyloučit, protože situace na britské straně je hodně vypjatá.
ČNB se nyní snaží odhadovat možné dopady tvrdého brexitu (tedy odchodu Británie bez dohody), což je velmi obtížné. Bezprostřední dopad na Česko by nebyl příliš velký, ale ten zprostředkovaný – přes vazby našich podniků na Německo, Francii a další partnery – by mohl být podle Rusnoka větší. Věří však, že k němu nedojde, protože všichni mají v sázce docela dost.
Padl i dotaz moderátora, jak si povede Británie bez EU. Guvernér ČNB pochybuje, že by se jí v krátkodobém horizontu (do pěti let) vedlo lépe bez EU než v ní. Dlouhodobě takovou věc teoreticky nelze vyloučit, ale Rusnok to považuje za méně pravděpodobné. „Spíše to bude konvergovat k tomu, že Británie zůstane ve velmi úzkém obchodním a ekonomickém propojení se zbytkem Evropy. Byť tam budou jistá specifika a svazek bude volnější.“ Rusnok soudí, že až se věci usadí, nebude patrný zase tak velký rozdíl oproti dnešku. Také si nemyslí, že by se Británie najednou vytratila jako zajímavá destinace pro investice.
