Volkswagen posunul podle Havlíčka rozhodnutí o výstavbě továrny na baterie, o kterou se uchází i Česko

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že automobilka Volkswagen odložila rozhodnutí o výstavbě takzvané gigafactory na výrobu baterií do aut, o jejíž umístění se uchází i Česko, o půl roku na pololetí roku 2022.

O továrně měl v pondělí jednat Havlíček a premiér Andrej Babiš (ANO) s předsedou představenstva Volkswagenu Herbertem Diessem. „Volkswagen má stále velký zájem, aby se gigafactory vybudovala v Česku, ale ty přípravy se protáhly,“ uvedl Havlíček po jednání.

Nakonec společně se zástupci ministerstva dopravy, ministerstva průmyslu a obchodu, správců infrastruktury, společnosti ČEZ a společnosti Škoda Auto podepsali memorandum o podpoře výstavby dobíjecích stanic pro elektromobily v Česku, jichž by měly vzniknout zhruba tři tisíce do roku 2025.

Automobilový průmysl je v Česku podle náměstka ministra průmyslu Eduarda Muřického základním pilířem průmyslu a ekonomiky, tvoří zhruba desetinu HDP a dvacet procent vývozu. „Očekáváme, že podle Národního akčního plánu čistá mobilita bude u nás do roku 2030 jezdit až pět set tisíc plně elektrických vozidel. Do té doby by také mělo vzniknout 35 tisíc dobíjecích bodů, zejména těch rychlonabíjecích,“ dodal.

Dobíjecí stanice mají být podle Škody Auto zřízeny na nádražích a podél hlavních silničních tahů a napájeny uhlíkově neutrální elektřinou od společnosti ČEZ. Výstavba dobíjecí infrastruktury má výrazně urychlit přechod k elektromobilitě a tím i dekarbonizaci země.

O gigafactory má zájem také Polsko

Továrna na autobaterie by mohla vyrůst v areálu bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1, Sokolov/Staré Sedlo a Cheb a nabízí se i navázání na těžbu lithia. Havlíček již v létě podepsal s energetickou firmou ČEZ memorandum o podpoře projektu. Vedle Česka jsou ale podle něj ve hře i další lokality, například v Polsku.

Vzniknout by mohlo až sedm tisíc nových pracovních míst s předpokládaným startem výroby v roce 2027. „Jednáme s několika potenciálními partnery, automobilkami i výrobci baterií. K otázce času – uvidíme, jak jednání budou pokračovat,“ uvedl po jednání mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Plánovaná česká továrna by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než třicet gigawatthodin, což vystačí pro čtyři sta až osm set tisíc osobních automobilů ročně. Záleží na technologii výrobce, respektive producentů baterií z cínoveckého lithia a na kapacitě finálních baterií.

Koncern Volkswagen, jehož součástí je i tuzemská Škoda Auto, se na elektromobilitu výrazně zaměřuje, do deseti let by měly 70 procent jeho prodejů v Evropě tvořit elektromobily. V Evropě chce spolu s partnery postavit do roku 2030 celkově šest velkých továren na akumulátory. Vedle Německa a Švédska se rozhoduje o umístění další gigafactory například ve Španělsku. Jelikož půjde o obří investice, umístění dalších továren detailně analyzuje.

„Doposud nebylo rozhodnuto o žádných jiných lokalitách než Salzgitter (Německo) a Skellefteå (Švédsko). Další rozhodnutí budou přijata po důkladných jednáních se všemi odpovědnými partnery ze soukromého i veřejného sektoru v různých zemích. Pokud jde o Českou republiku, Škoda Auto je připravena se do projektu zapojit,“ řekl mluvčí Škody Tomáš Kotera.

Představitelé Škody v pondělí s Havlíčkem řešili také situaci kolem nedostatku čipů, kvůli čemuž Škoda Auto do konce roku výrazně omezí či zastaví výrobu aut. „Shodli jsme se na tom, že vzhledem k tomu, že jsou výpadky čipů způsobené další vlnou pandemie koronaviru v jihovýchodní Asii, tak by bylo možné využít prodloužení programu Antivirus, který platí do konce tohoto roku,“ řekl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. V příštím týdnu má tripartita projednat podrobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analýza srovnává hodnotu majetku domácností napříč Evropou. Jak si stojí Česko?

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
před 3 hhodinami

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:19

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026
Načítání...