Volkswagen posunul podle Havlíčka rozhodnutí o výstavbě továrny na baterie, o kterou se uchází i Česko

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že automobilka Volkswagen odložila rozhodnutí o výstavbě takzvané gigafactory na výrobu baterií do aut, o jejíž umístění se uchází i Česko, o půl roku na pololetí roku 2022.

O továrně měl v pondělí jednat Havlíček a premiér Andrej Babiš (ANO) s předsedou představenstva Volkswagenu Herbertem Diessem. „Volkswagen má stále velký zájem, aby se gigafactory vybudovala v Česku, ale ty přípravy se protáhly,“ uvedl Havlíček po jednání.

Nakonec společně se zástupci ministerstva dopravy, ministerstva průmyslu a obchodu, správců infrastruktury, společnosti ČEZ a společnosti Škoda Auto podepsali memorandum o podpoře výstavby dobíjecích stanic pro elektromobily v Česku, jichž by měly vzniknout zhruba tři tisíce do roku 2025.

Automobilový průmysl je v Česku podle náměstka ministra průmyslu Eduarda Muřického základním pilířem průmyslu a ekonomiky, tvoří zhruba desetinu HDP a dvacet procent vývozu. „Očekáváme, že podle Národního akčního plánu čistá mobilita bude u nás do roku 2030 jezdit až pět set tisíc plně elektrických vozidel. Do té doby by také mělo vzniknout 35 tisíc dobíjecích bodů, zejména těch rychlonabíjecích,“ dodal.

Dobíjecí stanice mají být podle Škody Auto zřízeny na nádražích a podél hlavních silničních tahů a napájeny uhlíkově neutrální elektřinou od společnosti ČEZ. Výstavba dobíjecí infrastruktury má výrazně urychlit přechod k elektromobilitě a tím i dekarbonizaci země.

O gigafactory má zájem také Polsko

Továrna na autobaterie by mohla vyrůst v areálu bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1, Sokolov/Staré Sedlo a Cheb a nabízí se i navázání na těžbu lithia. Havlíček již v létě podepsal s energetickou firmou ČEZ memorandum o podpoře projektu. Vedle Česka jsou ale podle něj ve hře i další lokality, například v Polsku.

Vzniknout by mohlo až sedm tisíc nových pracovních míst s předpokládaným startem výroby v roce 2027. „Jednáme s několika potenciálními partnery, automobilkami i výrobci baterií. K otázce času – uvidíme, jak jednání budou pokračovat,“ uvedl po jednání mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Plánovaná česká továrna by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než třicet gigawatthodin, což vystačí pro čtyři sta až osm set tisíc osobních automobilů ročně. Záleží na technologii výrobce, respektive producentů baterií z cínoveckého lithia a na kapacitě finálních baterií.

Koncern Volkswagen, jehož součástí je i tuzemská Škoda Auto, se na elektromobilitu výrazně zaměřuje, do deseti let by měly 70 procent jeho prodejů v Evropě tvořit elektromobily. V Evropě chce spolu s partnery postavit do roku 2030 celkově šest velkých továren na akumulátory. Vedle Německa a Švédska se rozhoduje o umístění další gigafactory například ve Španělsku. Jelikož půjde o obří investice, umístění dalších továren detailně analyzuje.

„Doposud nebylo rozhodnuto o žádných jiných lokalitách než Salzgitter (Německo) a Skellefteå (Švédsko). Další rozhodnutí budou přijata po důkladných jednáních se všemi odpovědnými partnery ze soukromého i veřejného sektoru v různých zemích. Pokud jde o Českou republiku, Škoda Auto je připravena se do projektu zapojit,“ řekl mluvčí Škody Tomáš Kotera.

Představitelé Škody v pondělí s Havlíčkem řešili také situaci kolem nedostatku čipů, kvůli čemuž Škoda Auto do konce roku výrazně omezí či zastaví výrobu aut. „Shodli jsme se na tom, že vzhledem k tomu, že jsou výpadky čipů způsobené další vlnou pandemie koronaviru v jihovýchodní Asii, tak by bylo možné využít prodloužení programu Antivirus, který platí do konce tohoto roku,“ řekl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. V příštím týdnu má tripartita projednat podrobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...