Volkswagen posunul podle Havlíčka rozhodnutí o výstavbě továrny na baterie, o kterou se uchází i Česko

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že automobilka Volkswagen odložila rozhodnutí o výstavbě takzvané gigafactory na výrobu baterií do aut, o jejíž umístění se uchází i Česko, o půl roku na pololetí roku 2022.

O továrně měl v pondělí jednat Havlíček a premiér Andrej Babiš (ANO) s předsedou představenstva Volkswagenu Herbertem Diessem. „Volkswagen má stále velký zájem, aby se gigafactory vybudovala v Česku, ale ty přípravy se protáhly,“ uvedl Havlíček po jednání.

Nakonec společně se zástupci ministerstva dopravy, ministerstva průmyslu a obchodu, správců infrastruktury, společnosti ČEZ a společnosti Škoda Auto podepsali memorandum o podpoře výstavby dobíjecích stanic pro elektromobily v Česku, jichž by měly vzniknout zhruba tři tisíce do roku 2025.

Automobilový průmysl je v Česku podle náměstka ministra průmyslu Eduarda Muřického základním pilířem průmyslu a ekonomiky, tvoří zhruba desetinu HDP a dvacet procent vývozu. „Očekáváme, že podle Národního akčního plánu čistá mobilita bude u nás do roku 2030 jezdit až pět set tisíc plně elektrických vozidel. Do té doby by také mělo vzniknout 35 tisíc dobíjecích bodů, zejména těch rychlonabíjecích,“ dodal.

Dobíjecí stanice mají být podle Škody Auto zřízeny na nádražích a podél hlavních silničních tahů a napájeny uhlíkově neutrální elektřinou od společnosti ČEZ. Výstavba dobíjecí infrastruktury má výrazně urychlit přechod k elektromobilitě a tím i dekarbonizaci země.

O gigafactory má zájem také Polsko

Továrna na autobaterie by mohla vyrůst v areálu bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1, Sokolov/Staré Sedlo a Cheb a nabízí se i navázání na těžbu lithia. Havlíček již v létě podepsal s energetickou firmou ČEZ memorandum o podpoře projektu. Vedle Česka jsou ale podle něj ve hře i další lokality, například v Polsku.

Vzniknout by mohlo až sedm tisíc nových pracovních míst s předpokládaným startem výroby v roce 2027. „Jednáme s několika potenciálními partnery, automobilkami i výrobci baterií. K otázce času – uvidíme, jak jednání budou pokračovat,“ uvedl po jednání mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Plánovaná česká továrna by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než třicet gigawatthodin, což vystačí pro čtyři sta až osm set tisíc osobních automobilů ročně. Záleží na technologii výrobce, respektive producentů baterií z cínoveckého lithia a na kapacitě finálních baterií.

Koncern Volkswagen, jehož součástí je i tuzemská Škoda Auto, se na elektromobilitu výrazně zaměřuje, do deseti let by měly 70 procent jeho prodejů v Evropě tvořit elektromobily. V Evropě chce spolu s partnery postavit do roku 2030 celkově šest velkých továren na akumulátory. Vedle Německa a Švédska se rozhoduje o umístění další gigafactory například ve Španělsku. Jelikož půjde o obří investice, umístění dalších továren detailně analyzuje.

„Doposud nebylo rozhodnuto o žádných jiných lokalitách než Salzgitter (Německo) a Skellefteå (Švédsko). Další rozhodnutí budou přijata po důkladných jednáních se všemi odpovědnými partnery ze soukromého i veřejného sektoru v různých zemích. Pokud jde o Českou republiku, Škoda Auto je připravena se do projektu zapojit,“ řekl mluvčí Škody Tomáš Kotera.

Představitelé Škody v pondělí s Havlíčkem řešili také situaci kolem nedostatku čipů, kvůli čemuž Škoda Auto do konce roku výrazně omezí či zastaví výrobu aut. „Shodli jsme se na tom, že vzhledem k tomu, že jsou výpadky čipů způsobené další vlnou pandemie koronaviru v jihovýchodní Asii, tak by bylo možné využít prodloužení programu Antivirus, který platí do konce tohoto roku,“ řekl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. V příštím týdnu má tripartita projednat podrobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci opět diskutují o stavebním zákoně

Dolní komora se vrátila k závěrečnému kolu projednávání novely stavebního zákona. Očekává se, že poslanci ani ve středu její finální projednávání nedokončí a budou pokračovat v pátek. Předtím schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. V úvodním kole čeká sněmovnu také debata o zvýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 3 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 8 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 22 hhodinami

Evropský pohled