Do roku 2025 chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) snížit schodek veřejných financí pod tři procenta. A to přes dopady války na Ukrajině a vysokou inflaci. Letos počítá nová makroekonomická prognóza resortu s tím, že vláda, kraje, města a mimorozpočtové fondy budou mít schodek ve výši téměř čtyř procent HDP.
Vláda chce zkrotit zadlužování, Stanjura slibuje návrat schodku pod tři procenta HDP do roku 2025
Za obsluhu svého dluhu – v drtivé většině jsou to samotné úroky – zaplatil český stát loni více než 42 miliard korun. To je mimo jiné více, než kolik vyplácí na rodičovských příspěvcích. Kdyby se ale dál zadlužoval nynějším tempem, hrozí mu, že v roce 2025 bude obsluha státního dluhu téměř dvakrát dražší – 82miliardová.
Vláda by proto chtěla zadlužování zpomalit. „Musíme snižovat schodky státního rozpočtu. To není ani politická volba. Myslím, že to je nutnost,“ řekl ministr financí.
Připustil však, že to nepůjde hned. Pod kýžená tři procenta HDP by se měl schodek dostat do roku 2025. „Příští rok to určitě nebude, to bych sliboval něco, co nejsme schopní splnit,“ poznamenal ministr. S jakým schodkem pro příští rok jeho úřad kalkuluje, ale zatím není zřejmé, jeho výši oznámí až ve druhé polovině září.
Opozice je vůči slibům, že v roce 2025 bude schodek pod třemi procenty HDP, skeptická. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) se domnívá, že kabinet nejspíše nestihne do konce svého funkčního období dluh zkrotit do té míry. „V tuto chvíli to úplně nevypadá, že by se nám to podařilo, protože v minulých letech jsme se zadlužovali příliš,“ zdůraznil Hrnčíř.
„Ministr Stanjura by měl připomenout, že před volbami říkal, že na konci volebního období bude dluh 1,5 procenta HDP,“ upozornila předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová .
Česká republika naposledy hospodařila s nižším než tříprocentním ročním schodkem vůči HDP v roce 2019. Tehdy byly veřejné finance dokonce v mírném přebytku. Všechno ale změnila covidová pandemie.
V roce 2020 stát na jedné straně vyplácel kompenzace pro podnikatele i zaměstnance a výrazně zvýšil platby do zdravotnictví, na druhé straně propadla ekonomika více než o pět procent. Nakonec dosáhl celkový deficit veřejných financí téměř šesti procent HDP. Loni setrval nad pěti procenty.