Vláda chce zkrotit zadlužování, Stanjura slibuje návrat schodku pod tři procenta HDP do roku 2025

3 minuty
Vláda chce snížit schodek veřejných financí pod tři procenta HDP
Zdroj: ČT24

Do roku 2025 chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) snížit schodek veřejných financí pod tři procenta. A to přes dopady války na Ukrajině a vysokou inflaci. Letos počítá nová makroekonomická prognóza resortu s tím, že vláda, kraje, města a mimorozpočtové fondy budou mít schodek ve výši téměř čtyř procent HDP.

Za obsluhu svého dluhu – v drtivé většině jsou to samotné úroky – zaplatil český stát loni více než 42 miliard korun. To je mimo jiné více, než kolik vyplácí na rodičovských příspěvcích. Kdyby se ale dál zadlužoval nynějším tempem, hrozí mu, že v roce 2025 bude obsluha státního dluhu téměř dvakrát dražší – 82miliardová.

Vláda by proto chtěla zadlužování zpomalit. „Musíme snižovat schodky státního rozpočtu. To není ani politická volba. Myslím, že to je nutnost,“ řekl ministr financí.

Výdaje na obsluhu státního dluhu 2021–2025
Zdroj: Ministerstvo financí

Připustil však, že to nepůjde hned. Pod kýžená tři procenta HDP by se měl schodek dostat do roku 2025. „Příští rok to určitě nebude, to bych sliboval něco, co nejsme schopní splnit,“ poznamenal ministr. S jakým schodkem pro příští rok jeho úřad kalkuluje, ale zatím není zřejmé, jeho výši oznámí až ve druhé polovině září.

Opozice je vůči slibům, že v roce 2025 bude schodek pod třemi procenty HDP, skeptická. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) se domnívá, že kabinet nejspíše nestihne do konce svého funkčního období dluh zkrotit do té míry. „V tuto chvíli to úplně nevypadá, že by se nám to podařilo, protože v minulých letech jsme se zadlužovali příliš,“ zdůraznil Hrnčíř.

„Ministr Stanjura by měl připomenout, že před volbami říkal, že na konci volebního období bude dluh 1,5 procenta HDP,“ upozornila předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová . 

Česká republika naposledy hospodařila s nižším než tříprocentním ročním schodkem vůči HDP v roce 2019. Tehdy byly veřejné finance dokonce v mírném přebytku. Všechno ale změnila covidová pandemie.

V roce 2020 stát na jedné straně vyplácel kompenzace pro podnikatele i zaměstnance a výrazně zvýšil platby do zdravotnictví, na druhé straně propadla ekonomika více než o pět procent. Nakonec dosáhl celkový deficit veřejných financí téměř šesti procent HDP. Loni setrval nad pěti procenty.

Saldo veřejných financí v procentech HDP
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 8 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...