Provozovatelům větrných elektráren začíná nejvýdělečnější část roku. Díky počasí vyrobí od října dvakrát více energie. V Česku je zatím zhruba dvě stě „větrníků“, což je ve srovnání se sousedním Německem či Rakouskem velmi málo. Ministerstvo průmyslu a obchodu teď ale připravuje nový energeticko-klimatický plán, který by měl stavbu tohoto typu elektráren podpořit.
Větrným elektrárnám odstartovala hlavní sezona. Ta letošní je zatím mimořádně vydařená
Provozovatelům větrných elektráren v říjnu nastaly zlaté časy. Díky počasí a silnému větru totiž v období od října do května vyrobí 90 procent veškeré energie. Letošní start sezony je navíc mimořádně dobrý. Dokonce tak, že skutečná výroba překoná odhady provozovatelů.
V Česku je zhruba dvě stě větrných elektráren a objem vyrobené elektřiny každoročně mírně stoupá. Větrná energie však tvoří asi jen jedno procento z celkového počtu vyrobené elektřiny.
V sousedním Rakousku či Německu jsou výkony větrníků násobně vyšší a je to vidět i v příhraničí. Zatímco v Česku se nové moc nestaví, v Rakousku jsou teď energetické firmy hodně vytížené. „Je to kolem sto větrných elektráren za rok,“ upřesňuje mluvčí Asociace provozovatelů větrných elektráren Martin Jaksch-Fliegenschnee.
Podle náměstka pro energetiku na českém ministerstvu průmyslu Reného Neděly již v roce 2015 splnila Česká republika v této oblasti svůj závazek, který má do roku 2020. Proto u nás nové elektrárny tak rychle nepřibývají. Pravidla vycházejí z nařízení Evropské unie.
Zatím výstavbu elektráren upravuje národní akční plán pro obnovitelné zdroje. Má ho ale nahradit nový energeticko-klimatický plán. Ministerstvo průmyslu předpokládá, že by se podle něj v příštích letech mohl výkon větrných elektráren zdvojnásobit.