Vědci ze Stanfordovy univerzity oznámili přelomový objev – vyvinuli baterii, která místo lithia nebo jiných chemikálií používá pro ukládání energie obyčejnou vodu a běžně dostupné chemikálie. Mohlo by se podle nich jednat o velice laciný a současně účinný způsob, jak ukládat větrnou nebo sluneční energii, když je jich ve větrné nebo slunečné dny přebytek.
Američtí vědci představili baterii, která energii ukládá do vody. Bude se hodit solárním a větrným elektrárnám
O objevu vědci informovali ve známém odborném časopise Nature Energy a baterii označují jako „manganovo-vodíkovou“ – měří jen asi deset centimetrů a generuje pouhých dvacet miliwatthodin elektřiny. To je přibližně tolik, jako je úroveň energie v LED baterkách, které se dávají na klíče.
Přesto, jak malé je toto množství energie, jsou si vědci jistí, že ji jsou schopní využít a přeměnit i na velké průmyslové systémy, které budou schopné opětovného nabíjení až desetitisíckrát – taková bateriová síť by měla výdrž více než deset let.
Autorem objevu je stanfordský profesor Yi Cui. V tiskové zprávě se vyjádřil, že právě tato technologie by mohla být chybějícím dílkem skládačky, jíž je americký energetický systém. Mohla by totiž pomoct ukládat jen špatně předpověditelnou obnovitelnou energii, která se šíří do sítí z větrníkových a solárních farem.
„Co jsme udělali? Hodili jsme speciální sůl do vody, dali k tomu elektrodu a vytvořili reverzibilní chemickou reakci, která ukládá elektrony ve formě vodíku,“ popsal Cui svůj úspěch.
Chemie třetího tisíciletí
Vědci využili výměny elektronů mezi vodou a síranem manganatým, což je laciná a dostupná látka, která se běžně používá při mnoha průmyslových i chemických činnostech. Když v laboratoři připojili tuto baterii ke zdroji energie, všechno fungovalo přesně tak, jak plánovali.
Cui se domnívá, že tento systém bateriového úložiště má kapacitu, aby v budoucnosti fungoval i komerčně – je jednoduchý, laciný, nenarušuje přírodu a zřejmě splňuje i požadavky amerického ministerstva energetiky.
K novému prototypu se vyjádřil i Steven Chu, nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý ministr energetiky USA, který také přednáší na Stanfordu. Na tomto projektu se sice nepodílel, ale obnovitelné zdroje energie jsou dlouhodobě jeho zájmem: „Materiály i design sice ještě potřebují vylepšit, ale tento prototyp ukazuje na vědu, která nás přivede k laciným a dlouze funkčním bateriím.“