Američtí vědci představili baterii, která energii ukládá do vody. Bude se hodit solárním a větrným elektrárnám

Vědci ze Stanfordovy univerzity oznámili přelomový objev – vyvinuli baterii, která místo lithia nebo jiných chemikálií používá pro ukládání energie obyčejnou vodu a běžně dostupné chemikálie. Mohlo by se podle nich jednat o velice laciný a současně účinný způsob, jak ukládat větrnou nebo sluneční energii, když je jich ve větrné nebo slunečné dny přebytek.

O objevu vědci informovali ve známém odborném časopise Nature Energy a baterii označují jako „manganovo-vodíkovou“ – měří jen asi deset centimetrů a generuje pouhých dvacet miliwatthodin elektřiny. To je přibližně tolik, jako je úroveň energie v LED baterkách, které se dávají na klíče.

Přesto, jak malé je toto množství energie, jsou si vědci jistí, že ji jsou schopní využít a přeměnit i na velké průmyslové systémy, které budou schopné opětovného nabíjení až desetitisíckrát – taková bateriová síť by měla výdrž více než deset let.

Autorem objevu je stanfordský profesor Yi Cui. V tiskové zprávě se vyjádřil, že právě tato technologie by mohla být chybějícím dílkem skládačky, jíž je americký energetický systém. Mohla by totiž pomoct ukládat jen špatně předpověditelnou obnovitelnou energii, která se šíří do sítí z větrníkových a solárních farem.

„Co jsme udělali? Hodili jsme speciální sůl do vody, dali k tomu elektrodu a vytvořili reverzibilní chemickou reakci, která ukládá elektrony ve formě vodíku,“ popsal Cui svůj úspěch.

Chemie třetího tisíciletí

Vědci využili výměny elektronů mezi vodou a síranem manganatým, což je laciná a dostupná látka, která se běžně používá při mnoha průmyslových i chemických činnostech. Když v laboratoři připojili tuto baterii ke zdroji energie, všechno fungovalo přesně tak, jak plánovali.

Cui se domnívá, že tento systém bateriového úložiště má kapacitu, aby v budoucnosti fungoval i komerčně – je jednoduchý, laciný, nenarušuje přírodu a zřejmě splňuje i požadavky amerického ministerstva energetiky.

K novému prototypu se vyjádřil i Steven Chu, nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý ministr energetiky USA, který také přednáší na Stanfordu. Na tomto projektu se sice nepodílel, ale obnovitelné zdroje energie jsou dlouhodobě jeho zájmem: „Materiály i design sice ještě potřebují vylepšit, ale tento prototyp ukazuje na vědu, která nás přivede k laciným a dlouze funkčním bateriím.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 4 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 8 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 9 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 11 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.