V Česku stoupla loni produkce hovězího a drůbežího masa, u vepřového klesla

Produkce masa loni v Česku stoupla o 0,8 procenta na 450 774 tun. Mírně stoupla výroba hovězího a drůbežího. V případě vepřového, které představuje téměř polovinu veškeré produkce masa, nepatrně klesla. Nákup mléka se znovu zvýšil, tentokrát o 1,3 procenta na 2,993 miliardy litrů. Vyplývá to údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Jatka loni porazila 238 800 kusů skotu, což je o procento více než v předchozím roce. Vyrobeno bylo 72 892 tun hovězího, meziročně o 1,8 procenta více. „Tohoto mírného meziročního navýšení výroby hovězího masa bylo dosaženo i přes klesající počty zvířat ve výkrmu, a to v důsledku sníženého vývozu a zvýšeného dovozu zvířat určených k porážce,“ uvedli statistici.

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se snížily o 2,7 procenta. Dovoz hovězího masa se zvýšil o 6,8 procenta na 40 640 tun a vývoz stoupl o 10,3 procenta na 12 725 tun. Podle statistiků se schodek meziročně mírně prohloubil. Dovezené maso pocházelo především z Nizozemska, Německa, Polska a Irska, vývozy směřovaly hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska a Polska.

Loňská produkce vepřového masa klesla o 0,6 procenta na 209 604 tun, počet poražených prasat klesl o 0,4 procenta na 2,301 milionu prasat. Ceny jatečných prasat stouply o 16,6 procenta. „Změny na mezinárodním trhu s vepřovým masem odráží i výsledky našich loňských statistik. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat od dubna výrazně rostly.

Zatímco v prvním čtvrtletí byla cena prasat necelých 35 korun za kilogram jatečné hmotnosti, ve čtvrtém čtvrtletí to bylo již téměř 46,50,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková. Do Česka bylo loni dovezeno 270 204 tun vepřového masa, meziročně o tři procenta méně, pocházelo hlavně z Německa, Španělska a také z Polska a Belgie. Vývoz činil 28 147 tun, což byl nárůst o 0,6 procenta, většina mířila na Slovensko.

Produkce drůbežího masa vzrostla o 2,3 procenta na 168 044 tun. Průměrná cena zemědělských výrobců jatečných kuřat byla loni o 0,7 procenta vyšší než v předcházejícím roce. Dovoz drůbežího masa, nejvíce z Polska, ale také z Maďarska klesl o 5,6 procenta na 108 995 tun a vývoz, hlavně na Slovensko, do Německa a Rakouska, se snížil o 18,4 procenta na 18 445 tun.

Průměrná cena zemědělských výrobců mléka dosáhla 8,85 koruny za litr, meziročně stoupla o 2,7 procenta. Dovoz se navýšil o 1,9 procenta na 263 024 tun, kdežto vývoz klesl o 2,5 procenta na 1,077 183 tun.

„Největší podíl na zvýšeném dovozu měly sýry, tvaroh a syrovátka. Na straně vývozu došlo k poklesu všech mléčných komodit kromě syrovátky. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie,“ sdělil ČSÚ.

Problémem českého zemědělství zůstala i loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, konsatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Právě ta pak prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. Tuzemské zemědělství nicméně podle něho loni celkově, i při zahrnutí rostlinné výroby, vykázalo solidní výsledek své celkové produkce, a to zejména vzhledem k nepříznivým podmínkám, které loni panovaly.

„Klimatické podmínky byly sice příznivější než předloni, ale přesto sucho, mrazy a další neblahé situační vlivy představovaly zásadní výzvu z hlediska tuzemských zemědělců,“ míní Kovanda.

Z nákladových položek zemědělce trápí zejména vzestup mzdových nákladů, nájemného z budov a pozemků, navýšení pachtů a růst cen osiv a hnojiv. Zemědělci obecně čelí a čelit budou růstu cen energií v čele s elektřinou. „To vše se v letošním roce projeví růstem cen potravin pro domácnosti až o dvacet procent, některé z položek zdraží jen nepatrně, takzvaně o inflaci,“ říká Kovanda.

Cenové tlaky by letos měly z důvodu relativně dobré sklizně podle něho ale polevit oproti loňskému roku u brambor, naopak zesílí u masa, zejména vepřového, míní Kovanda. Klíčovou výzvou českému zemědělství a veterinární správě je podle něho zamezení zavlečení zmíněné epidemie afrického moru prasat do Česka. „Vepřové maso v Česku může v jejím důsledku letos zdražit až o dalších dvacet procent, v podobném rozsahu přitom zdražovalo už loni,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 4 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 22 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 23 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...