V Česku se loni ubytovalo rekordních 22 milionů hostů, přijíždí ale méně turistů z Číny

V českých hotelech, penzionech či kempech se loni ubytovalo rekordních téměř 22 milionů hostů, což bylo o 3,5 procenta více než předloni. Počty hostů rostly již sedmým rokem za sebou. Rekordní byl loňský rok také z hlediska počtu strávených nocí v hromadných ubytovacích zařízeních, kterých bylo přes 57 milionů, vyplývá z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Návštěvnost z hlediska počtu příjezdů i přenocování se zvýšila takřka ve všech krajích. „Pouze na Vysočině došlo k mírnému poklesu počtu přenocování o 0,4 procenta vlivem poklesu zájmu u cizinců,“ uvedli statistici. Nejméně nocležníků v zemi měl Pardubický kraj, nejvíce tradičně Praha. Do metropole jich zavítalo přes osm milionů, do východočeského regionu přes 480 tisíc.

 V ubytovacích zařízeních se v loňském roce ubytovalo o něco více domácích hostů než zahraničních. Meziročně se domácí návštěvnost zvýšila o 4,4 procenta na 11,1 milionu hostů a zahraniční o 2,6 procenta na 10,9 milionu návštěvníků. Statistici ale podotkli, že přírůstek zahraničních návštěvníků byl v porovnání s obdobím 2017–2018 poloviční.  

„Obě tato čísla jsou ale dějinně rekordní. Poprvé v historii se také v Česku ubytoval vyšší počet cizinců, než kolik má země obyvatel, protože početní stav obyvatelstva Česka činil v polovině roku 2019 10,7 milionu osob,“ konsatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Vývoj počtu turistů
Zdroj: ČT24

Z toho plyne, že průměrný počet přenocování na jednu osobu činil 2,6 noci. Tento ukazatel v posledních letech ovšem vykazuje pokles, lidé se totiž ubytovávají na čím dál kratší dobu. Ještě v roce 2014 totiž průměrný počet přenocování činil 2,8 noci.

Zkracování délky pobytu souvisí podle Kovandy do značné míry s nárůstem počtu návštěvníků z asijských zemí, kteří i loni vykazovali nejnižší průměrný počet přenocování. „Hosté z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje tráví v Česku průměrně pouze 1,5 až 1,6 noci, což je suverénně nejméně mezi všemi navštěvujícími národy,“ dodává.

Čínských turistů ubylo už loni, teď je navíc výzvou koronavirus

Nejvíce zahraničních hostů loni opět přijelo ze sousedního Německa, ubytovaných jich byly dva miliony. Za Německem následovaly stejně jako předchozí rok Slovensko se 750 tisíci hosty a Poláci, kterých přijelo zhruba 673 tisíc. Čtvrté místo udržela Čína, u ní ale návštěvnost meziročně klesla. 

„Celkem přicestovalo 612 tisíc čínských turistů, což představuje meziroční pokles přibližně o jedno procento. Zvláště ve čtvrtém čtvrtletí 2019 byl zaznamenán výrazný meziroční propad návštěvníků z Číny, což mohlo být způsobeno vyostřováním vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Čínou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Hosté ubytovaní v Česku v roce 2019
Zdroj: ČSÚ

Za Čínou co do počtu turistů následovaly Spojené státy, Rusko, Británie, Itálie, Jižní Korea a Ukrajina.

„A protože intenzita turistického ruchu je z podstatné míry závislá na ekonomickém vývoji v Česku i v zahraničí, klíčovou letošní výzvou pro něj je aktuální šíření koronavirové nákazy a  také související omezování prostřednictvím zamítání udělení víza například čínským občanům. Nebo rušení letů mezi Českem a Čínou,“ přípomíná Kovanda.

„Mírný pokles v návštěvnosti čínských turistů zaznamenaly i v řadě jiných evropských destinací. Za tímto trendem stála především měnící se nálada na spotřebitelském trhu a zpomalení čínské ekonomiky. Letos můžeme očekávat, že se do návštěvnosti projeví také zákazy s cestováním v pevninské Číně kvůli koronaviru,“ uvedl také ředitel zahraničního zastoupení CzechTourism v Číně Lukáš Pokorný.

Podle ředitele portálu Slevomat Ladislava Veselého tuzemský cestovní ruch čeká vysokou poptávku i letos. Češi si podle něj budou ale muset připlatit. „Vyprodané ubytovací kapacity motivují hoteliéry postupně zvyšovat ceny. Ty navíc v tomto kroku podporuje fakt, že ekonomické ochlazení nepřichází a navíc mzdy nadále rostou. Chuť Čechů utrácet a užívat si by tak neměla opadat,“ uvedl.

Zdražování v minulých letech dosáhlo podle něho v průměru zhruba deset procent. Šlo především o nejvytíženější turistické lokality jako Krkonoše, Šumavu, ale i lázeňská města nebo Český Krumlov. 

Podle ředitele agentury CzechTourism Jana Hergeta aktuální statistiky ČSÚ potvrzují, že skladba zahraničních návštěvníků je vyvážená. „Pokles návštěvnosti z jednoho významného trhu nepoškodí celý sektor,“ uvedl. CzechTourism se podle něj snaží o prodloužení průměrné doby pobytu turistů a lepší distribuci návštěvníků do mimopražských regionů. „To se vloni dařilo například v Jihomoravském kraji,“ dodal. 

Nejnavštěvovanější památky
Zdroj: ČT24

Více než desetina turistů (1,937 milionu) loni využila k přespání ostatní ubytovací zařízení, kam podle statistiků spadá i sdílené ubytování typu Airbnb. Počet hostů v této ubytovací kategorii stoupl loni meziročně o čtyři procenta, zatímco v roce 2018 byl nárůst zhruba desetiprocentní.

Na sdílené ubytování prostřednictvím aplikací typu Airbnb si stěžují hoteliéři nejen v Praze. Vedení Prahy usiluje o zákonnou regulaci těchto platforem. Primátor Hřib České televizi sdělil, že problém řeší radní Hana Marvanová, která v pátek teze města představila na ministerstvu pro místní rozvoj. Podle Hřiba je v centru Prahy 15 tisíc bytů na Airbnb, z čehož v 80 procentech jde o celé pronajímané byty, které nemají nic společného s původní myšlenkou sdíleného bydlení.

V Praze loni přespalo přes osm milionů turistů

Praha je dlouhodobě a s velkou převahou turisticky neoblíbenějším krajem v Česku. V jejích hotelech, penzionech a kempech se minulý rok ubytovalo 8,029 milionu hostů, což je ve srovnání s rokem 2018 o 1,7 procenta víc. Stejně jako v předchozích letech výrazně převažovali zahraniční turisté, kterých do hlavního města přijelo loni 6,79 milionu, vyplývá z ČSÚ.

Za minulý rok dosáhl počet nocí strávených v pražských ubytovacích zařízeních bezmála 18,46 milionu, což je o 1,1 procenta víc než předloni. Noclehů zahraničních turistů byla drtivá většina – přes 16,3 milionu, meziročně o 1,3 procenta víc. Zbytek připadá na domácí návštěvníky, jejichž počet loni stagnoval.

Nejvíc turistů z ciziny přijelo do Prahy minulý rok tradičně z Německa, skoro 900 tisíc. Američanů loni přenocovalo víc než půl milionu, Britů přes 432 tisíc. Hranici 300 tisíc překročili také turisté z Ruska, Itálie a Číny.

V samotném čtvrtém čtvrtletí, na které připadá i období Vánoc a konce roku, se v Praze počet turistů meziročně zvýšil o 1,4 procenta. Do hlavního města jich v posledních třech měsících minulého roku přijelo přes dva miliony, z toho tvořili hosté ze zahraničí 1,7 milionu. Počet přenocování se zvýšil o 2,4 procenta, přičemž u zahraničních turistů stoupl o 3,2 procenta, zatímco u českých návštěvníků metropole klesl počet noclehů o 3,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...