V Česku se loni ubytovalo rekordních 22 milionů hostů, přijíždí ale méně turistů z Číny

V českých hotelech, penzionech či kempech se loni ubytovalo rekordních téměř 22 milionů hostů, což bylo o 3,5 procenta více než předloni. Počty hostů rostly již sedmým rokem za sebou. Rekordní byl loňský rok také z hlediska počtu strávených nocí v hromadných ubytovacích zařízeních, kterých bylo přes 57 milionů, vyplývá z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Návštěvnost z hlediska počtu příjezdů i přenocování se zvýšila takřka ve všech krajích. „Pouze na Vysočině došlo k mírnému poklesu počtu přenocování o 0,4 procenta vlivem poklesu zájmu u cizinců,“ uvedli statistici. Nejméně nocležníků v zemi měl Pardubický kraj, nejvíce tradičně Praha. Do metropole jich zavítalo přes osm milionů, do východočeského regionu přes 480 tisíc.

 V ubytovacích zařízeních se v loňském roce ubytovalo o něco více domácích hostů než zahraničních. Meziročně se domácí návštěvnost zvýšila o 4,4 procenta na 11,1 milionu hostů a zahraniční o 2,6 procenta na 10,9 milionu návštěvníků. Statistici ale podotkli, že přírůstek zahraničních návštěvníků byl v porovnání s obdobím 2017–2018 poloviční.  

„Obě tato čísla jsou ale dějinně rekordní. Poprvé v historii se také v Česku ubytoval vyšší počet cizinců, než kolik má země obyvatel, protože početní stav obyvatelstva Česka činil v polovině roku 2019 10,7 milionu osob,“ konsatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Vývoj počtu turistů
Zdroj: ČT24

Z toho plyne, že průměrný počet přenocování na jednu osobu činil 2,6 noci. Tento ukazatel v posledních letech ovšem vykazuje pokles, lidé se totiž ubytovávají na čím dál kratší dobu. Ještě v roce 2014 totiž průměrný počet přenocování činil 2,8 noci.

Zkracování délky pobytu souvisí podle Kovandy do značné míry s nárůstem počtu návštěvníků z asijských zemí, kteří i loni vykazovali nejnižší průměrný počet přenocování. „Hosté z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje tráví v Česku průměrně pouze 1,5 až 1,6 noci, což je suverénně nejméně mezi všemi navštěvujícími národy,“ dodává.

Čínských turistů ubylo už loni, teď je navíc výzvou koronavirus

Nejvíce zahraničních hostů loni opět přijelo ze sousedního Německa, ubytovaných jich byly dva miliony. Za Německem následovaly stejně jako předchozí rok Slovensko se 750 tisíci hosty a Poláci, kterých přijelo zhruba 673 tisíc. Čtvrté místo udržela Čína, u ní ale návštěvnost meziročně klesla. 

„Celkem přicestovalo 612 tisíc čínských turistů, což představuje meziroční pokles přibližně o jedno procento. Zvláště ve čtvrtém čtvrtletí 2019 byl zaznamenán výrazný meziroční propad návštěvníků z Číny, což mohlo být způsobeno vyostřováním vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Čínou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Hosté ubytovaní v Česku v roce 2019
Zdroj: ČSÚ

Za Čínou co do počtu turistů následovaly Spojené státy, Rusko, Británie, Itálie, Jižní Korea a Ukrajina.

„A protože intenzita turistického ruchu je z podstatné míry závislá na ekonomickém vývoji v Česku i v zahraničí, klíčovou letošní výzvou pro něj je aktuální šíření koronavirové nákazy a  také související omezování prostřednictvím zamítání udělení víza například čínským občanům. Nebo rušení letů mezi Českem a Čínou,“ přípomíná Kovanda.

„Mírný pokles v návštěvnosti čínských turistů zaznamenaly i v řadě jiných evropských destinací. Za tímto trendem stála především měnící se nálada na spotřebitelském trhu a zpomalení čínské ekonomiky. Letos můžeme očekávat, že se do návštěvnosti projeví také zákazy s cestováním v pevninské Číně kvůli koronaviru,“ uvedl také ředitel zahraničního zastoupení CzechTourism v Číně Lukáš Pokorný.

Podle ředitele portálu Slevomat Ladislava Veselého tuzemský cestovní ruch čeká vysokou poptávku i letos. Češi si podle něj budou ale muset připlatit. „Vyprodané ubytovací kapacity motivují hoteliéry postupně zvyšovat ceny. Ty navíc v tomto kroku podporuje fakt, že ekonomické ochlazení nepřichází a navíc mzdy nadále rostou. Chuť Čechů utrácet a užívat si by tak neměla opadat,“ uvedl.

Zdražování v minulých letech dosáhlo podle něho v průměru zhruba deset procent. Šlo především o nejvytíženější turistické lokality jako Krkonoše, Šumavu, ale i lázeňská města nebo Český Krumlov. 

Podle ředitele agentury CzechTourism Jana Hergeta aktuální statistiky ČSÚ potvrzují, že skladba zahraničních návštěvníků je vyvážená. „Pokles návštěvnosti z jednoho významného trhu nepoškodí celý sektor,“ uvedl. CzechTourism se podle něj snaží o prodloužení průměrné doby pobytu turistů a lepší distribuci návštěvníků do mimopražských regionů. „To se vloni dařilo například v Jihomoravském kraji,“ dodal. 

Nejnavštěvovanější památky
Zdroj: ČT24

Více než desetina turistů (1,937 milionu) loni využila k přespání ostatní ubytovací zařízení, kam podle statistiků spadá i sdílené ubytování typu Airbnb. Počet hostů v této ubytovací kategorii stoupl loni meziročně o čtyři procenta, zatímco v roce 2018 byl nárůst zhruba desetiprocentní.

Na sdílené ubytování prostřednictvím aplikací typu Airbnb si stěžují hoteliéři nejen v Praze. Vedení Prahy usiluje o zákonnou regulaci těchto platforem. Primátor Hřib České televizi sdělil, že problém řeší radní Hana Marvanová, která v pátek teze města představila na ministerstvu pro místní rozvoj. Podle Hřiba je v centru Prahy 15 tisíc bytů na Airbnb, z čehož v 80 procentech jde o celé pronajímané byty, které nemají nic společného s původní myšlenkou sdíleného bydlení.

V Praze loni přespalo přes osm milionů turistů

Praha je dlouhodobě a s velkou převahou turisticky neoblíbenějším krajem v Česku. V jejích hotelech, penzionech a kempech se minulý rok ubytovalo 8,029 milionu hostů, což je ve srovnání s rokem 2018 o 1,7 procenta víc. Stejně jako v předchozích letech výrazně převažovali zahraniční turisté, kterých do hlavního města přijelo loni 6,79 milionu, vyplývá z ČSÚ.

Za minulý rok dosáhl počet nocí strávených v pražských ubytovacích zařízeních bezmála 18,46 milionu, což je o 1,1 procenta víc než předloni. Noclehů zahraničních turistů byla drtivá většina – přes 16,3 milionu, meziročně o 1,3 procenta víc. Zbytek připadá na domácí návštěvníky, jejichž počet loni stagnoval.

Nejvíc turistů z ciziny přijelo do Prahy minulý rok tradičně z Německa, skoro 900 tisíc. Američanů loni přenocovalo víc než půl milionu, Britů přes 432 tisíc. Hranici 300 tisíc překročili také turisté z Ruska, Itálie a Číny.

V samotném čtvrtém čtvrtletí, na které připadá i období Vánoc a konce roku, se v Praze počet turistů meziročně zvýšil o 1,4 procenta. Do hlavního města jich v posledních třech měsících minulého roku přijelo přes dva miliony, z toho tvořili hosté ze zahraničí 1,7 milionu. Počet přenocování se zvýšil o 2,4 procenta, přičemž u zahraničních turistů stoupl o 3,2 procenta, zatímco u českých návštěvníků metropole klesl počet noclehů o 3,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 2 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 23 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026
Načítání...