V Česku je další podezřelé maso z Polska. Víc než tuna hovězího může být nakažená salmonelou

Z Polska bylo do Česka dovezeno dalších 1164 kilogramů hovězího masa, které pochází ze stejné šarže jako sedm tun masa se salmonelou z minulého týdne. V České televizi to řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Vyjma 50 kilogramů se už veterinářům podařilo maso dohledat, sdělil ČTK mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Informaci o zásilce dostali veterináři systémem evropského rychlého varování RASFF.

Maso ze závadné šarže se podle mluvčího veterinární správy dostalo do skladu společnosti Alda Foods s. r. o, která sídlí v Řitce v okrese Praha-západ.

Kolem 560 kilogramů hovězího masa se pak prodalo v řeznictví v Lomnici nad Lužnicí. Dalších 550 kilogramů pak směřovalo do skladu ve Zlínském kraji. V něm zůstalo 180 kilogramů podezřelého masa, bude zlikvidováno. Přes 370 kilogramů zamířilo dohromady do řeznictví Napajedla ve Zlínském kraji, restaurace v Kroměříži a také do Jihomoravského kraje. Tuto část zásilky dále veterináři prošetřují.

Nahrávám video

Ve středu minulý týden byla zjištěna salmonela u zhruba 700 kilogramů polského hovězího masa, které bylo doručeno do skladu společnosti Frost Logistics ve středních Čechách. Na základě toho Česko přijalo 21. února mimořádná opatření a posílilo policejní kontroly dovozu masa na celém území republiky.

„Tady je problém v tom, že u hovězího běžně salmonela nebývá. Určitě nějaký systém kontroly mají nastavený, ale toto je naprosto nová záležitost, která se vztahuje i k předchozímu zjištění v Polsku, že veterinární dozor v celé své šíři neodpovídá plně legislativním požadavkům EU,“ odpověděl Semerád na dotaz, kdo v celém systému selhává.

Nahrávám video

Na systému mimořádných opatřeních se tak podle něj nic nemění. „To znamená, od minulého pátku všichni, kteří přijmou maso na sklad, musí zabezpečit laboratorní vyšetření a dál ho nemohou distribuovat. Vedle toho my nad tím budeme dělat dozor a ještě si bereme vzorky na monitoring cizorodých látek, to znamená na antibiotika. A v případě jakéhokoliv dalšího podezření budeme přijímat další opatření,“ uvedl. Zmíněná aktuální zásilka došla podle něho ještě před vydanými mimořádnými opatřeními.

Od chvíle, kdy vypukla aféra s polským hovězím, kdy se měly na jatkách v Mazovském vojvodství zabíjet nemocné krávy, odebrali čeští veterináři 198 vzorků masa, k neděli jich bylo vyšetřeno 114, z toho byl jeden pozitivní. Právě kvůli němu Česko zavedlo mimořádná veterinární opatření. Nyní dohledávaná zásilka přišla do České republiky ještě před platností mimořádných opatření.

Všechno maso v zásilce nemusí být nutně nakažené salmonelou. Kontrolní testy, které si nechal vypracovat Agrofert, který první původní zásilku do Česka dovezl, dopadly negativně, sdělil v pondělí mluvčí koncernu Karel Hanzelka. „Mohu potvrdit, že námi zadané testy byly negativní. Testy prováděla tatáž akreditovaná státní laboratoř, která minulý týden v jiném vzorku masa ze stejné šarže salmonelu objevila. Původní testy nijak nezpochybňujeme,“ řekl Hanzelka.

„Celá zásilka přišla jako jedna šarže a dle platné legislativy musela být označena jako závadná a podle toho s ní následně bylo i naloženo. Zásilka měla téměř 700 kilogramů a obsahovala zvlášť zabalené spodní hovězí šály přibližně z 50 kusů dobytka,“ vysvětluje Hanzelka. Balení ve vakuových sáčcích a následně v kartonech podle něj vylučuje možnost kontaminace při přepravě nebo při skladování.

„K pochybení tudíž muselo dojít už u výrobce. Stále trváme na tom, že jsme v případu v roli poškozeného, a chceme po polském dodavateli objasnění. Přerušili jsme spolupráci a nelze vyloučit ani její úplné ukončení,“ uzavřel. Dodavatelem masa se salmonelou byla polská firma Zaklad Przemyslu Miesnego Biernacki.

Polští producenti masa se považují za oběť kampaně médií i veganů

Proti zavádění mimořádných opatření se vyslovuje polská strana. Mluvčí Evropské komise v minulém týdnu uvedla, že je na České republice, aby podnikla opatření proti potravinám, u nichž existuje podezření, že mohou ohrozit zdraví. Dodala ale, že tyto kroky musí být přiměřené a po předchozím vyhodnocení.

Z původní 700kilové zásilky putovalo 40 kg masa na Slovensko. Bratislava v minulém týdnu také zavedla opatření, kdy vzorky z každé zásilky masa budou až do odvolání před uvedením na trh kontrolovat veterináři. 

Polští producenti masa označují obvinění vůči sobě za uměle nadsazené. „Jsme obětí kampaně části médií, která šíří neověřené a nepotvrzené informace,“ tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jerzy Wierzbicki. S tím ale Semerád nesouhlasí.

„Poté, co jsme se dozvěděli o jatkách, která porážela zvířata nevhodná k lidské spotřebě, tak jsme žádná mimořádná veterinární opatření nepřijali, my jsme si nastavili rozšířený monitoring a na základě toho jsme zjistili salmonelu,“ říká. Opatření se ale zavádějí proto, že SVS není nyní jinak schopna ve sto procentech zaručit, že veškeré maso, které z Polska přijde, je zdravotně nezávadné.

„Protože tak jak ukázalo naše šetření, byť bylo velice rychlé a trvalo 24 hodin, tak hovězí maso se dostalo až na stůl spotřebitelů, do restaurací i škol. A to je důvod, proč přijímáme taková opatření, protože v žádném případě nejsme jako SVS před distribucí ke konečnému spotřebiteli schopni mít veškeré maso vyšetřené, anebo garantované z polské strany, že není zdravotně závadné,“ vysvětluje. 

Jak se značí maso
Zdroj: Ministerstvo zemědělství

To, že v Polsku ne zcela dobře funguje veterinární dozor, není podle šéfa SVS jen jeho názor, ale vyplývá i z nedávné mise unijních inspektorů v Polsku. 

„A nakonec i to, že sama polská strana přijímá opatření ve vztahu k jatkám, což znamená, že nařídila audity ve všech závodech, říká, že musí nastavit lepší systém dosledování, tedy putování živých zvířat na jatka, že zruší provádění kontrol soukromými veterinárními lékaři,  že zavede kamery a další, tak to ukazuje, že systém má větší trhliny, než by se očekávalo. A Evopská komise, která tam pošle další misi, by pak měla říci, v čem a jaká by měla polská veterinární správa přijmout opatření,“ dodává Semerád.

Každopádně by nyní českým spotřebitelům doporučil kupovat české maso a rozhodně ho před konzumací i tepelně upravit.

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který se dlouhodobě věnuje kvalitě potravin, v Událostech, komentářích k tématu řekl, že pokud někdo nakupuje levné maso i s vědomím, že jeho dodavatel není důvěryhodný, pak si zaslouží likvidační sankci. Místopředsedkyně zemědělského výboru sněmovny Veronika Vrecionová (ODS) pak dodala, že by bylo dobré celou kauzu využít k propagaci českého masa a lokální zemědělské produkce.

Určitě konzumovat vždy vařené maso a dávat přednost českému masu, co se týká hovězího.
Zbyněk Semerád
ústřední ředitel Státní veterinární správy

Případ z Mazovského vojvodství

Na případ jatek, který celou kauzu odstartoval, upozornila polská televize TVN24. Její investigativní reportér se nechal zaměstnat na jatkách v Mazovském vojvodství na východě Polska a podílel se na porážkách zjevně nemocných kusů dobytka, které přivážely nákladní vozy takřka výhradně večer za tmy. Viditelně zkažené části jejich masa se potom odřezávaly a vyhazovaly. Během noci podle reportéra na jatkách zpracovali okolo patnácti kusů nemocného dobytka.

O takové maso je mezi majiteli jatek zájem, protože zdravou krávu prodávají chovatelé za 2500 zlotých (15 tisíc korun), zatímco nemocný dobytek stojí přibližně pětinu této částky. Průměrně veliký podnik zpracovávající maso podle televize vydělá na zdravých krávách 350 tisíc zlotých ročně, zatímco na nemocných může mít čistý zisk až 2,5 milionu zlotých.

Jatka už byla uzavřena. Na trh se dostalo asi 9,5 tuny masa, z toho třetina do zemí EU, napsala agentura DPA. Polské úřady nebezpečí pro zdraví a život člověka vyloučily.

Skandál podle komise zasáhl nejméně čtrnáct zemí včetně České republiky. Od úterý 5. února pak veterináři s policií a celníky začali právě intenzivně kontrolovat kamiony s potravinami na hlavních silničních tazích v krajích sousedících s Polskem a kontroly probíhají i v restauracích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...