Úřady práce zruší tři stovky míst. Některé menší pobočky omezí provoz, jiné nahradí schránka na formuláře

Na úřadech práce napříč republikou se od ledna zruší ve srovnání se začátkem letošního roku zhruba 330 míst. Některá malá pracoviště v krajích omezí svůj provoz, nebo se zavřou. K dispozici v místě budou schránky na žádosti a formuláře. Důvodem jsou úspory a méně peněz v rozpočtu na výdaje.

„Úřad práce v žádném případě neruší hromadně svá kontaktní pracoviště. V návaznosti na rozpočet na příští rok, kdy v resortu práce bude méně prostředků na věcné výdaje, ale musí přijmout určitá opatření,“ sdělila mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Úřady práce mají na starosti agendu zaměstnanosti a vyřizují také sociální dávky. Podle Beránkové úřad pečlivě posuzuje, jestli by případné omezení provozu či sloučení pracovišť neztížilo dostupnost služeb pro klienty.

„V současné době proto stále probíhají jednání se starosty o dalších krocích, například o možnosti vyčlenění prostor, kde by úřad práce mohl v omezeném režimu obsloužit klienty z daných měst a obcí. Případná omezení provozu či výjimečné zrušení se budou týkat malých pracovišť, kde působí maximálně tři zaměstnanci,“ upřesnila mluvčí.

Jako další možnost zmínila schránky, kam by lidé vhazovali své žádosti a formuláře. Zpracovávali by je pak úředníci z nejbližšího pracoviště.

Úspory, zdůvodnilo ministerstvo

Vláda o systemizaci rozhodla v polovině listopadu. Podle materiálu má zůstat od ledna 11 834 míst. Meziročně se má zrušit 317 služebních postů, z nich 103 je pro představené. Pracovních míst se má škrtnout 14, jedno z nich je vedoucí. Celkem tak proti letošnímu lednu má ubýt 104 pozic nadřízených a 227 postů řadových úředníků, tedy asi tři procenta.

Podle mluvčí ministerstva práce Barbary Hanousek Eckhardové změny navazují na rozpočet na příští rok a výsledkem systemizace má být úspora. Ministerstvo uvedlo, že se rušení týká 270 kmenových míst, z toho 175 neobsazených.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o prostředky ze státního rozpočtu, je úřad povinen chovat se jako řádný hospodář. Zároveň se snaží učinit potřebné kroky tak, aby měly minimální dopad na klienty a poskytovaný komfort,“ sdělila Hanousek Eckhardová. Neupřesnila, o kolik se rozpočet snížil a kolik se má ušetřit.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: ČT24

Schránka místo úřadu

Zástupci krajských poboček se většinou nechtěli k situaci vyjadřovat a komentovat ji. Odkazovali pouze na mluvčí úřadu práce. Podle podkladů pro vládu se v krajských pobočkách v Praze a Brně ruší dva odbory dávek a místo nich se zřizují oddělení. Po republice se pak ruší 29 odborů. Nahrazují je oddělení, kde se sloučí agenda dávek a zaměstnanosti. Autoři materiálu proces označují za optimalizaci, při níž se ušetří peníze na platy, zlepší organizace práce a nastaví efektivní vytížení lidí.

Například v Plzeňském kraji se neruší žádné z víc než 20 pracovišť. Úřední hodiny se omezí v Boru u Tachova a v Manětíně na severu Plzeňska. Místo celého týdne bude prodloužená úřední doba v pondělí a ve středu. Posty ubudou ve všech větších pracovištích. Celkem se v kraji ruší 13 míst z asi 520. V Libereckém kraji přejdou z celotýdenního na dvoudenní provoz dvě pobočky z 18, a to ve Cvikově a Lomnici nad Popelkou.

V Ústeckém kraji v Benešově nad Ploučnicí budou lidé mít k dispozici schránku na žádosti a formuláře, agendu bude nově vyřizovat úřad v Děčíně. V Královéhradeckém kraji se podle zjištění po dohodě se samosprávou omezí provoz některých menších pracovišť.

V Pardubickém kraji skončí 12 zaměstnanců z celkem 500. Jejich odchod se provozu nedotkne a nemusí se rušit žádné pracoviště, řekl ředitel Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl. „Nás se to nedotklo. U nás se žádné pracoviště neruší,“ řekl také ředitel krajské pobočky úřadu práce v Ostravě Petr Prokop.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 23 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...