Úřady práce zruší tři stovky míst. Některé menší pobočky omezí provoz, jiné nahradí schránka na formuláře

Na úřadech práce napříč republikou se od ledna zruší ve srovnání se začátkem letošního roku zhruba 330 míst. Některá malá pracoviště v krajích omezí svůj provoz, nebo se zavřou. K dispozici v místě budou schránky na žádosti a formuláře. Důvodem jsou úspory a méně peněz v rozpočtu na výdaje.

„Úřad práce v žádném případě neruší hromadně svá kontaktní pracoviště. V návaznosti na rozpočet na příští rok, kdy v resortu práce bude méně prostředků na věcné výdaje, ale musí přijmout určitá opatření,“ sdělila mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Úřady práce mají na starosti agendu zaměstnanosti a vyřizují také sociální dávky. Podle Beránkové úřad pečlivě posuzuje, jestli by případné omezení provozu či sloučení pracovišť neztížilo dostupnost služeb pro klienty.

„V současné době proto stále probíhají jednání se starosty o dalších krocích, například o možnosti vyčlenění prostor, kde by úřad práce mohl v omezeném režimu obsloužit klienty z daných měst a obcí. Případná omezení provozu či výjimečné zrušení se budou týkat malých pracovišť, kde působí maximálně tři zaměstnanci,“ upřesnila mluvčí.

Jako další možnost zmínila schránky, kam by lidé vhazovali své žádosti a formuláře. Zpracovávali by je pak úředníci z nejbližšího pracoviště.

Úspory, zdůvodnilo ministerstvo

Vláda o systemizaci rozhodla v polovině listopadu. Podle materiálu má zůstat od ledna 11 834 míst. Meziročně se má zrušit 317 služebních postů, z nich 103 je pro představené. Pracovních míst se má škrtnout 14, jedno z nich je vedoucí. Celkem tak proti letošnímu lednu má ubýt 104 pozic nadřízených a 227 postů řadových úředníků, tedy asi tři procenta.

Podle mluvčí ministerstva práce Barbary Hanousek Eckhardové změny navazují na rozpočet na příští rok a výsledkem systemizace má být úspora. Ministerstvo uvedlo, že se rušení týká 270 kmenových míst, z toho 175 neobsazených.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o prostředky ze státního rozpočtu, je úřad povinen chovat se jako řádný hospodář. Zároveň se snaží učinit potřebné kroky tak, aby měly minimální dopad na klienty a poskytovaný komfort,“ sdělila Hanousek Eckhardová. Neupřesnila, o kolik se rozpočet snížil a kolik se má ušetřit.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: ČT24

Schránka místo úřadu

Zástupci krajských poboček se většinou nechtěli k situaci vyjadřovat a komentovat ji. Odkazovali pouze na mluvčí úřadu práce. Podle podkladů pro vládu se v krajských pobočkách v Praze a Brně ruší dva odbory dávek a místo nich se zřizují oddělení. Po republice se pak ruší 29 odborů. Nahrazují je oddělení, kde se sloučí agenda dávek a zaměstnanosti. Autoři materiálu proces označují za optimalizaci, při níž se ušetří peníze na platy, zlepší organizace práce a nastaví efektivní vytížení lidí.

Například v Plzeňském kraji se neruší žádné z víc než 20 pracovišť. Úřední hodiny se omezí v Boru u Tachova a v Manětíně na severu Plzeňska. Místo celého týdne bude prodloužená úřední doba v pondělí a ve středu. Posty ubudou ve všech větších pracovištích. Celkem se v kraji ruší 13 míst z asi 520. V Libereckém kraji přejdou z celotýdenního na dvoudenní provoz dvě pobočky z 18, a to ve Cvikově a Lomnici nad Popelkou.

V Ústeckém kraji v Benešově nad Ploučnicí budou lidé mít k dispozici schránku na žádosti a formuláře, agendu bude nově vyřizovat úřad v Děčíně. V Královéhradeckém kraji se podle zjištění po dohodě se samosprávou omezí provoz některých menších pracovišť.

V Pardubickém kraji skončí 12 zaměstnanců z celkem 500. Jejich odchod se provozu nedotkne a nemusí se rušit žádné pracoviště, řekl ředitel Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl. „Nás se to nedotklo. U nás se žádné pracoviště neruší,“ řekl také ředitel krajské pobočky úřadu práce v Ostravě Petr Prokop.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 11 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...