Úřady práce zruší tři stovky míst. Některé menší pobočky omezí provoz, jiné nahradí schránka na formuláře

Na úřadech práce napříč republikou se od ledna zruší ve srovnání se začátkem letošního roku zhruba 330 míst. Některá malá pracoviště v krajích omezí svůj provoz, nebo se zavřou. K dispozici v místě budou schránky na žádosti a formuláře. Důvodem jsou úspory a méně peněz v rozpočtu na výdaje.

„Úřad práce v žádném případě neruší hromadně svá kontaktní pracoviště. V návaznosti na rozpočet na příští rok, kdy v resortu práce bude méně prostředků na věcné výdaje, ale musí přijmout určitá opatření,“ sdělila mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Úřady práce mají na starosti agendu zaměstnanosti a vyřizují také sociální dávky. Podle Beránkové úřad pečlivě posuzuje, jestli by případné omezení provozu či sloučení pracovišť neztížilo dostupnost služeb pro klienty.

„V současné době proto stále probíhají jednání se starosty o dalších krocích, například o možnosti vyčlenění prostor, kde by úřad práce mohl v omezeném režimu obsloužit klienty z daných měst a obcí. Případná omezení provozu či výjimečné zrušení se budou týkat malých pracovišť, kde působí maximálně tři zaměstnanci,“ upřesnila mluvčí.

Jako další možnost zmínila schránky, kam by lidé vhazovali své žádosti a formuláře. Zpracovávali by je pak úředníci z nejbližšího pracoviště.

Úspory, zdůvodnilo ministerstvo

Vláda o systemizaci rozhodla v polovině listopadu. Podle materiálu má zůstat od ledna 11 834 míst. Meziročně se má zrušit 317 služebních postů, z nich 103 je pro představené. Pracovních míst se má škrtnout 14, jedno z nich je vedoucí. Celkem tak proti letošnímu lednu má ubýt 104 pozic nadřízených a 227 postů řadových úředníků, tedy asi tři procenta.

Podle mluvčí ministerstva práce Barbary Hanousek Eckhardové změny navazují na rozpočet na příští rok a výsledkem systemizace má být úspora. Ministerstvo uvedlo, že se rušení týká 270 kmenových míst, z toho 175 neobsazených.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o prostředky ze státního rozpočtu, je úřad povinen chovat se jako řádný hospodář. Zároveň se snaží učinit potřebné kroky tak, aby měly minimální dopad na klienty a poskytovaný komfort,“ sdělila Hanousek Eckhardová. Neupřesnila, o kolik se rozpočet snížil a kolik se má ušetřit.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: ČT24

Schránka místo úřadu

Zástupci krajských poboček se většinou nechtěli k situaci vyjadřovat a komentovat ji. Odkazovali pouze na mluvčí úřadu práce. Podle podkladů pro vládu se v krajských pobočkách v Praze a Brně ruší dva odbory dávek a místo nich se zřizují oddělení. Po republice se pak ruší 29 odborů. Nahrazují je oddělení, kde se sloučí agenda dávek a zaměstnanosti. Autoři materiálu proces označují za optimalizaci, při níž se ušetří peníze na platy, zlepší organizace práce a nastaví efektivní vytížení lidí.

Například v Plzeňském kraji se neruší žádné z víc než 20 pracovišť. Úřední hodiny se omezí v Boru u Tachova a v Manětíně na severu Plzeňska. Místo celého týdne bude prodloužená úřední doba v pondělí a ve středu. Posty ubudou ve všech větších pracovištích. Celkem se v kraji ruší 13 míst z asi 520. V Libereckém kraji přejdou z celotýdenního na dvoudenní provoz dvě pobočky z 18, a to ve Cvikově a Lomnici nad Popelkou.

V Ústeckém kraji v Benešově nad Ploučnicí budou lidé mít k dispozici schránku na žádosti a formuláře, agendu bude nově vyřizovat úřad v Děčíně. V Královéhradeckém kraji se podle zjištění po dohodě se samosprávou omezí provoz některých menších pracovišť.

V Pardubickém kraji skončí 12 zaměstnanců z celkem 500. Jejich odchod se provozu nedotkne a nemusí se rušit žádné pracoviště, řekl ředitel Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl. „Nás se to nedotklo. U nás se žádné pracoviště neruší,“ řekl také ředitel krajské pobočky úřadu práce v Ostravě Petr Prokop.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 2 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 2 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...