Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v pondělí nenašli shodu na pravidlech kurzarbeitu. Mimořádné jednání skončilo bez výsledku, sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula řekl, že se dál bude hledat kompromis. Odbory proto navrhují prodloužit dočasný kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na mzdy do konce roku, aby byl čas na přípravu kurzarbeitu.
Již potřetí za jediný týden se kurzarbeitem měla v pondělí zabývat také vláda. Cílem kabinetu stále je, aby po projednání v parlamentu začala novela kurzarbeitu platit od listopadu, a navazovala tak na program Antivirus, který má skončit v říjnu. Kurzarbeit by měl být spouštěn v případě různých krizových situací, když epidemie, přírodní pohroma, kyberútok či jiná událost vážně ohrozí ekonomiku.
Nakonec se této záležitosti vláda v pondělí nevěnovala. K tématu se vrátí v úterý, informoval vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Mezi ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) stále trvá spor o konkrétní parametry kurzarbeitu. Podle Maláčové vedla koalice spor o možnost vzdělávat se pro lidi, kteří budou mimo práci, a výši náhrady od státu.
Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu, stát pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas. Kurzarbeitem tedy stát nekompenzuje mzdu lidem, kteří nepracují, ale dorovnává mzdu zaměstnancům, kterým byl kvůli menší poptávce snížen úvazek.
Vláda se inspirovala německým modelem, který slouží již dlouhá desetíletí.
Návrh se Zamrazilové nelíbí
Podle dosavadních informací má kurzarbeit spouštět vláda. To minulý týden kritizovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ní by spuštění kurzarbeitu mělo být automatické, nemělo by tedy záležet na rozhodnutí vlády,
Ekonomka uvedla, že automatické spuštění by mělo být vázáno na propad zakázek, ne na razantní nástup nezaměstnanosti, což je jedno ze zvažovaných kritérií pro rozhodnutí vlády. „Měl by být (kurzarbeit) prevencí před nezaměstnaností, ne spouštěn až při jejím nárůstu,“ domnívá se Zamrazilová. Podle ní by se mělo přihlížet i k vývoji zakázek.
Spokojeni nejsou ani průmyslníci
K podobě kurzarbeitu se vyjádřil minulý týden i Svaz průmyslu a dopravy: český model kurzarbeitu v podobě, která je v současné době známá, má s německým málo společného. Vláda přitom uvádí, že právě dlouhodobě fungující německá úprava je inspirací pro tuzemsko. V případě české verze však jde spíše o formální přepis dosud účinného programu na podporu zaměstnanosti Antivirus. Řekl to viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Zásadním rozdílem mezi českým a německým kurzarbeitem je podle vedoucí oddělení pracovního práva advokátní kanceláře Baker McKenzie Zuzany Ferianc právě způsob jeho aktivace. V Německu funguje automatický systém. Firmy si o podporu z něj mohou na základě obecně stanovených podmínek požádat kdykoliv.
Podle Rafaje se svaz zásadně staví proti tomu, aby v Česku o spuštění rozhodovala vláda. „Nechceme, aby to byl politický nástroj. Bude to kopírovat trendy politických přístupů k minimálně mzdě. Navíc máme analogii s nefunkčností nového zákona o investičních pobídkách. Od chvíle, kdy byl zaveden, vláda schválila pouze jednu,“ podotkl Rafaj.
