Vláda pokračuje v přípravách na zimu a na možné přerušení dodávek ruského plynu. Tuzemské zásobníky jsou už plné z třiaosmdesáti procent, tedy víc než ve většině ostatních zemí Evropské unie. Ministr financí v týdnu ubezpečil, že surovina by vystačila až do příštího srpna. Podmínkou je mírná zima a dodržení plánované patnáctiprocentní úspory ve spotřebě. Česko si momentálně dělá větší rezervy, než stanovuje unijní nařízení.
„Na evropské úrovni padlo rozhodnutí, že do konce září mají mít země zásobníky naplněny z osmdesáti procent. My v tuto chvíli, ve druhé polovině srpna, máme více než osmdesát dva procent. Rádi bychom cílili k devadesáti procentům,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Česko má také víc zaplněné zásobníky, než je aktuální průměr Unie. Například v Německu je to přes osmasedmdesát procent, na Slovensku necelých pětasedmdesát. V Polsku jde naopak o 99 procent.
Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je podle ministra Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na jedenáct měsíců, tedy do srpna příštího roku.
Volné místo
V Česku je celkem devět zásobníků, přičemž jeden patří slovenské firmě. Celková česká kapacita je asi 3,5 miliardy metrů krychlových. Stát si navíc pronajal zásobník v Nizozemsku skoro na další tři miliardy kubíků.
O některé skladovací prostory podle zjištění České televize zatím zájem není. Například v Dambořicích na jižní Moravě stojí jeden z nejmodernějších zásobníků v Evropě s kapacitou 448 milionů metrů krychlových plynu. Takové množství spotřebuje Česko během zimy zhruba během dvou týdnů. O úložiště ale žádná společnost nestojí a od posledního července tam proto žádný plyn neteče, ačkoliv ještě začátkem léta tam svůj plyn posílal ČEZ. Sklad zaplnil zhruba na čtyřicet procent.
Zda se energetická společnost přihlásí do další aukce, nechce komentovat. Kdo tedy bude do Dambořic posílat surovinu v budoucnu, se zatím neví. Před týdnem proběhla na jeho pronájem aukce, nikdo se do ní ale nepřihlásil. Nyní se chystá druhé kolo.
„Pokud se některé kapacity nevydražily v prvních aukcích za nulovou cenu, je možné přistoupit k druhé dražbě za cenu zápornou. Předpokládáme, že zájem o uvolněné kapacity se bude vyvíjet i v návaznosti na ceny plynu,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
Ministerstvo průmyslu a obchodu by tak zápornou cenu mohlo dorovnat. „Před topnou sezonou jsme se snažili co nejvíce pomoci s tvorbou zásob plynu. Proto jsme zavedli pravidlo 'use it or lose it' s úmyslem zabránit blokování kapacit pro uskladnění plynu. Teď se ukazuje, že šlo o správný krok, který může posílit českou energetickou bezpečnost,“ podotýká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
„Od doby, kdy začala válka, jsme naléhali na to, aby se silně zamotivovali obchodníci k tomu, aby si zásoby připravili. Aby obchodník nakupoval dříve, chce logicky nějakou státní záruku,“ dodává také bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Význam plynu
Česko má výlučně svou surovinu v hmotných rezervách uchovanou od července. Stát za ni zaplatil osm a půl miliardy korun. „Je to uchováno v zásobnících v České republice. Těch našich 230 kubíků by v létě pokrylo dvacet až třicet dnů a v zimě deset dnů,“ dodává předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Spotřeba plynu v posledních letech rostla. Vloni ho Česko využilo skoro devět a půl miliardy metrů krychlových, nejvíc od roku 2005. Zdejších zhruba sto ložisek pokrývá jen dvě procenta spotřeby, zbytek se dováží. Na vytápění českých domácností se plyn přímo podílí víc než z třetiny. Přes čtyřicet procent rodin využívá dodávky tepláren, čtvrtinu tvoří dřevo a desetinu elektřina.
