Státní zásoby ropy a pěti z devíti základních potravin byly minimálně čtyři uplynulé roky pod požadovaným limitem, což by mohlo snížit připravenost Česka na případné krize. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole hospodaření Správy státních hmotných rezerv (SSHR) v letech 2016 až 2021. V druhé polovině letošního roku bylo ropy a ropných produktů podle úřadu dost jen díky zpomalení ekonomiky při pandemii. Neplnění limitů u potravin SSHR odůvodnila nezájmem trhu o zapojení do systému pořizování státních hmotných rezerv, informoval NKÚ.
Stát měl nedostatečné zásoby ropy v hmotných rezervách, zjistil NKÚ
S majetkem a penězi hospodařila SSHR ve sledovaném období podle NKÚ hospodárně a v souladu se zákony. Například ochranné a zdravotnické prostředky v souvislosti s koronavirovou pandemií nakupovala levněji, než udával limit navržený vládou. Nedostatky tak kontroloři zjistili jen v oblasti přípravy opatření pro krizové stavy a zajištění hmotných rezerv.
Konkrétně zásoby ropy a ropných produktů byly od dubna 2017 do letošního června pod požadovanou hranicí 90 dnů takzvaného průměrného denního čistého dovozu, přičemž za její nedodržení mohou hrozit sankce ze strany Evropské unie. Od poloviny letošního roku zásoby ropy a ropných produktů díky zpomalení ekonomiky stouply nad limit, jejich množství se reálně však nezměnilo. Pokud se zásoby nedoplní, klesnou po oživení ekonomiky opět pod požadovanou úroveň, zdůraznili kontroloři.
Podle nich ale správa několikrát zpracovala pro vládu návrhy na doplnění rezerv ropy a produktů z ní, naposledy v roce 2020, kdy byly jejich ceny nízké. „Do doby ukončení kontroly NKÚ však nebylo učiněno strategické rozhodnutí, které by určilo konkrétní komoditu (ropu nebo ropný produkt) vhodnou pro nákup ve vazbě na strategické priority ČR v oblasti energetické bezpečnosti, a SSHR tak nákup nerealizovala,“ uvedli kontroloři.
Současně připomněli, že SSHR skladovala motorovou naftu v 2010 až 2017 u soukromé firmy v Německu, která v roce 2014 skončila v insolvenci a insolvenční správce zpochybnil vlastnické právo Česka k uskladněným zásobám. Naftu se sice podařilo přemístit do Česka, v době kontroly NKÚ ale v kauze dál přetrvávaly soudní spory. Za řešení celého problému včetně přesunu zásob správa hmotných rezerv dosud zaplatila 124 milionů korun a tyto výdaje budou podle NKÚ dál narůstat.
Nedostali jsme souhlas vlády, upozornil Švagr
„Nákup ropy jsme v minulých letech navrhovali několikrát. Bohužel, nikdy jsme nebyli vyslyšeni. A to ani během první vlny pandemie covidu-19, kdy ceny ropy spadly na historické minimum, se nám nepodařilo získat souhlas vlády k dokoupení. A je pravdou, že díky poklesu ekonomiky zákonný limit 90 dnů plníme. Dnešní stav zásob je zhruba 93 dní průměrných denních čistých dovozů. S růstem ekonomiky se ale tento problém znovu v nějakém čase obnaží a bude potřeba hledat řešení,“ vysvětlil předseda SSHR Pavel Švagr.
O uskladnění části nouzových zásob nafty v Německu rozhodlo v roce 2010 podle Švagra ještě bývalé vedení Správy a Česká republika za naftu, která se tam uskladnila, také zaplatila. „Bohužel firma Viktoriagruppe na sebe vyhlásila insolvenci, insolvenční správce následně sklad v Kraillingu prodal a my jsme už jenom řešili řadu komplikací, například chybějící množství nafty, nebo zda byla či nebyla naše nafta obměňovaná, nefunkční vlakovou vlečku a podobně,“ uvedl Švagr.
Téměř žádné zásoby potravin
Při kontrole zásob základních potravin NKÚ zjistil, že rezervy pěti z devíti druhů základních potravin byly pod limitem stanoveným ministerstvem zemědělství. Správa podle zjištění NKÚ z letech 2016 až 2020 vyhlásila 78 veřejných zakázek na pořízení potravin, zhruba 60 procent z nich ale zrušila, protože nedostala žádné nabídky.
„Zásoby potravin máme aktuálně zhruba na 1,3 dne fungování státu. Čím nižší je potravinová soběstačnost v naší republice, tím větší důraz bohužel budeme muset dávat na potravinovou bezpečnost. A bohužel na zajištění potřebujete dostatek peněz, ale posilování role hmotných rezerv nemělo patřičnou politickou podporu,“ uvedl předseda SSHR.
NKÚ doplnil, že SSHR loni připravila novelu zákona, která by umožnila pořizovat hmotné rezervy nejen výlučně do majetku státu, ale také formou rezervace u vlastníka, což by mohlo zvýšit zájem dodavatelů, ale vláda ji do ukončení kontroly neprojednala. Podle NKÚ přitom neplněním minimálních limitů rezerv některých potravin může být ohrožena připravenost země na krizové stavy v oblasti zásobování obyvatel potravinami. Například Velká Británie má podle Švagra dohodu s výrobci, že v případě krize budou vyrábět přednostně pro stát a za to dostávají takzvaně rezervační poplatek. Potraviny pak nemusí stát nikde skladovat ani obměňovat.
„Také připravenost státu na různé mimořádné a krizové situace z hlediska hmotných rezerv by měla být politickou prioritou. Ne vždy ale tomu tak je. A to vlastně potvrzuje i kontrolní závěr NKÚ. Řešit hmotné rezervy v době, kdy už je tady krize, je obvykle hodně drahý špás a ne vždy se to v daném čase podaří,“ dodal Švagr.
SSHR pořizuje hmotné rezervy na základě požadavků z krizových plánů státních ústředních orgánů, které následně zpracovává do plánů a předkládá je ke schválení vládě. Plány na roky 2019 až 2022 vláda neschválila, dodal NKÚ.
