Stát letos nejspíš vybere více na většině daní

Ministerstvo financí očekává, že letos vybere více peněz než dříve na většině daní, nikoli však na všech. Výjimkou budou spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Ty vláda snížila jako jedno z opatření proti růstu cen. V příštích třech letech již stát počítá s vyššími příjmy ze všech daní i z pojistného na sociální zabezpečení.

Na daních z příjmu by letos měl stát podle nového odhadu ministerstva financí vybrat o 29 miliard korun více než loni, přičemž fyzické osoby odvedou 188 miliard a právnické osoby 214,3 miliardy. Daň z přidané hodnoty by měla státu přinést 545,8 miliardy korun, což je o 82 miliard více než loni.

Na spotřebních daních zaplatí lidé o osm miliard více, ale u daně z minerálních olejů očekává ministerstvo pokles o dvě miliardy. Příjem z majetkové a silniční daně se sníží z loňských 5,4 miliardy na miliardu. Pokles u spotřební a silniční daně souvisí s vládními opatření, které by měly pomoci s inflací. Spotřební daň na benzin a naftu se snížila od června o 1,50 koruny na litr, opatření zatím platí do konce září. Zároveň resort omezil okruh vozidel, za která musí podnikatelé platit silniční daň. Byla zrušena pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Snížila se i sazba daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru.

Na rozdíl od většiny dalších daní neočekává ministerstvo, že by se v příštích letech výnos ze silniční daně zásadně zvyšoval. Zato u DPH očekává, že v roce 2024 vynese přes 600 miliard, daň z příjmu by měla u fyzických osob přinést státu již napřesrok přes 200 miliard, u právnických osob překročí v roce 2024 čtvrtbilionovou hranici.

Daňové příjmy v dokumentu, který připravilo ministerstvo financí, jsou odhadované na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený státní rozpočet na letošní rok se schodkem 280 miliard korun počítá s daňovými příjmy 733,6 miliardy korun bez sociálního zabezpečení. Loni to bylo 698,7 miliardy korun. V červenci vládou přijatá novela počítá letos nově se schodkem 330 miliard korun, ale zároveň i s vyššími daňovými příjmy ve výši 775,2 miliardy korun.

Z pojistného na sociální zabezpečení by měl stát získat letos 635,3 miliardy korun, loni to bylo 595,5 miliardy korun. Následně by měly příjmy každoročně růst až na 751,6 miliardy korun v roce 2025. Nově začalo ministerstvo zveřejňovat údaje o platbách za státní pojištěnce. Ty by měly letos činit 130,5 miliardy korun a příští rok 141,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
01:39Aktualizovánopřed 49 mminutami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 12 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
včera v 15:43

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...