Stát letos nejspíš vybere více na většině daní

Ministerstvo financí očekává, že letos vybere více peněz než dříve na většině daní, nikoli však na všech. Výjimkou budou spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Ty vláda snížila jako jedno z opatření proti růstu cen. V příštích třech letech již stát počítá s vyššími příjmy ze všech daní i z pojistného na sociální zabezpečení.

Na daních z příjmu by letos měl stát podle nového odhadu ministerstva financí vybrat o 29 miliard korun více než loni, přičemž fyzické osoby odvedou 188 miliard a právnické osoby 214,3 miliardy. Daň z přidané hodnoty by měla státu přinést 545,8 miliardy korun, což je o 82 miliard více než loni.

Na spotřebních daních zaplatí lidé o osm miliard více, ale u daně z minerálních olejů očekává ministerstvo pokles o dvě miliardy. Příjem z majetkové a silniční daně se sníží z loňských 5,4 miliardy na miliardu. Pokles u spotřební a silniční daně souvisí s vládními opatření, které by měly pomoci s inflací. Spotřební daň na benzin a naftu se snížila od června o 1,50 koruny na litr, opatření zatím platí do konce září. Zároveň resort omezil okruh vozidel, za která musí podnikatelé platit silniční daň. Byla zrušena pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Snížila se i sazba daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru.

Na rozdíl od většiny dalších daní neočekává ministerstvo, že by se v příštích letech výnos ze silniční daně zásadně zvyšoval. Zato u DPH očekává, že v roce 2024 vynese přes 600 miliard, daň z příjmu by měla u fyzických osob přinést státu již napřesrok přes 200 miliard, u právnických osob překročí v roce 2024 čtvrtbilionovou hranici.

Daňové příjmy v dokumentu, který připravilo ministerstvo financí, jsou odhadované na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený státní rozpočet na letošní rok se schodkem 280 miliard korun počítá s daňovými příjmy 733,6 miliardy korun bez sociálního zabezpečení. Loni to bylo 698,7 miliardy korun. V červenci vládou přijatá novela počítá letos nově se schodkem 330 miliard korun, ale zároveň i s vyššími daňovými příjmy ve výši 775,2 miliardy korun.

Z pojistného na sociální zabezpečení by měl stát získat letos 635,3 miliardy korun, loni to bylo 595,5 miliardy korun. Následně by měly příjmy každoročně růst až na 751,6 miliardy korun v roce 2025. Nově začalo ministerstvo zveřejňovat údaje o platbách za státní pojištěnce. Ty by měly letos činit 130,5 miliardy korun a příští rok 141,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 22 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...