Stát letos nejspíš vybere více na většině daní

Ministerstvo financí očekává, že letos vybere více peněz než dříve na většině daní, nikoli však na všech. Výjimkou budou spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Ty vláda snížila jako jedno z opatření proti růstu cen. V příštích třech letech již stát počítá s vyššími příjmy ze všech daní i z pojistného na sociální zabezpečení.

Na daních z příjmu by letos měl stát podle nového odhadu ministerstva financí vybrat o 29 miliard korun více než loni, přičemž fyzické osoby odvedou 188 miliard a právnické osoby 214,3 miliardy. Daň z přidané hodnoty by měla státu přinést 545,8 miliardy korun, což je o 82 miliard více než loni.

Na spotřebních daních zaplatí lidé o osm miliard více, ale u daně z minerálních olejů očekává ministerstvo pokles o dvě miliardy. Příjem z majetkové a silniční daně se sníží z loňských 5,4 miliardy na miliardu. Pokles u spotřební a silniční daně souvisí s vládními opatření, které by měly pomoci s inflací. Spotřební daň na benzin a naftu se snížila od června o 1,50 koruny na litr, opatření zatím platí do konce září. Zároveň resort omezil okruh vozidel, za která musí podnikatelé platit silniční daň. Byla zrušena pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Snížila se i sazba daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru.

Na rozdíl od většiny dalších daní neočekává ministerstvo, že by se v příštích letech výnos ze silniční daně zásadně zvyšoval. Zato u DPH očekává, že v roce 2024 vynese přes 600 miliard, daň z příjmu by měla u fyzických osob přinést státu již napřesrok přes 200 miliard, u právnických osob překročí v roce 2024 čtvrtbilionovou hranici.

Daňové příjmy v dokumentu, který připravilo ministerstvo financí, jsou odhadované na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený státní rozpočet na letošní rok se schodkem 280 miliard korun počítá s daňovými příjmy 733,6 miliardy korun bez sociálního zabezpečení. Loni to bylo 698,7 miliardy korun. V červenci vládou přijatá novela počítá letos nově se schodkem 330 miliard korun, ale zároveň i s vyššími daňovými příjmy ve výši 775,2 miliardy korun.

Z pojistného na sociální zabezpečení by měl stát získat letos 635,3 miliardy korun, loni to bylo 595,5 miliardy korun. Následně by měly příjmy každoročně růst až na 751,6 miliardy korun v roce 2025. Nově začalo ministerstvo zveřejňovat údaje o platbách za státní pojištěnce. Ty by měly letos činit 130,5 miliardy korun a příští rok 141,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna se mimořádně sejde kvůli střetu zájmů Babiše

Poslanci budou na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovat o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 14 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026
Načítání...