Sněmovní rozpočtový výbor podpořil přesuny peněz v rozpočtu na příští rok celkem za 1,28 miliardy korun. Většinu změn navrhovaných poslanci ale zamítl. Opozice normu kritizuje hlavně kvůli plánovanému schodku 40 miliard korun, který dolní komora schválila v prvním čtení. Základní parametry tak už poslanci měnit nemohou.
Rozpočtový výbor podpořil pouze přesuny peněz poslankyň KSČM Miloslavy Vostré a Hany Aulické Jírovcové. Komunistická strana ve Sněmovně toleruje menšinovou vládu ANO a ČSSD. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se čtveřicí návrhů, na něž výbor kývl, souhlasila.
Poslanci podali k posouzení rozpočtovému výboru tři desítky návrhů na přesuny peněz v celkovém objemu 29,57 miliardy korun. Výbor většinově kývl jen na ty z nich, k nimž dala Schillerová souhlasné stanovisko. O některých ani nehlasoval, protože snižovaly pod zákonnou hranici vládní rozpočtovou rezervu. Loni při projednávání návrhu státního rozpočtu na letošní rok podpořil rozpočtový výbor přesuny celkem za 983 milionů korun.
„Jsme připraveni v rámci projednávání státního rozpočtu jednak podat návrh, který vrátí ten původní slib pana premiéra, že učitelé dostanou přidáno v roce 2020 o 15 procent, a taky jsme připraveni podpořit všechny pozměňovací návrhy, které k tomu budou směřovat,“ řekl před jednáním místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík.
Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) se ale k návrhu postavila odmítavě. „Určitě platí, že to nepodporujeme. V roce 2019 jsme zvýšili platy učitelů, pedagogů o 15 procent, v roce 2020 to je 10 procent a ve střednědobém výhledu na rok 2021 je 9 procent,“ konstatuje Schillerová.
Základní parametry rozpočtu už se měnit nedají
Poslanci návrh rozpočtu schválili v prvním čtení už před měsícem. Jeho základní parametry se tak už měnit nemohou. Ministerstvo financí počítá s výdaji za více než jeden bilion a šest set miliard korun, příjmy mají být o čtyřicet miliard nižší, a právě plánovaný schodek je největším terčem kritiky opozice. Ve druhém čtení proto navrhne další rozsáhlé přesuny.
„Naše hlavní priorita je vzdělávání, další digitalizace, fungování státu a třetí priorita je infrastruktura, především železniční. Takže to jsou oblasti, kde si myslíme, že se peníze rozhodně neztratí,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
„My jsme v této chvíli našli už 46 miliard možných úspor, když kritizujeme deficit, tak každoročně chceme vládě ukázat, že to není jenom teorie, ale v praxi jsme schopni najít kapitoly, ve kterých se dá ušetřit,“ říká předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Schválení návrhu rozpočtu ve druhém čtení, které sněmovnu čeká příští týden ve středu, bude záležet především na komunistech. Právě ti v prvním kole spolu s vládními poslanci návrh podpořili. Menšinová vláda má spolu s komunisty ve sněmovně podíl 108 hlasů z celkových 200.
Šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) uvedla, že další záležitost, která bude pro komunisty rozhodující, není na rozpočtovém výboru. Jedná se o 300 milionů korun, které by podle nich měly být vyčleněny pro ministerstvo zemědělství. To by jich využilo pro obce, aby mohly vykoupit akcie vodárenských společností.
Ministryně financí hodlá i tento požadavek KSČM splnit výměnou za aktivní podporu státního rozpočtu. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru za Piráty Mikuláš Ferjenčík k tomu řekl, že jim pozměňovací návrhy KSČM a priori nevadí, ale uvítali by, pokud by prošly i jiné návrhy opozice. Ve středu se tak nestalo.
Zástupce SPD, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř uvedl, že „v tuto chvíli se dá říci, že rozpočet nepodpoříme.“ Předseda KDU-ČSL Marek Výborný považuje za špatné to, že návrh rozpočtu počítá se schodkem 40 miliard v době ještě relativního ekonomického růstu.
Ve druhém čtení chtějí hlavně opoziční poslanci navrhnout další desítky přesunů za desítky miliard. Definitivně by měla sněmovna schvalovat rozpočet 4. prosince.
