Samsung postaví v Texasu továrnu na mikročipy za sedmnáct miliard dolarů

Jihokorejský technologický gigant Samsung si vybral americké město Taylor v Texasu jako místo pro svou novou továrnu na mikročipy. Do její výstavby hodlá investovat sedmnáct miliard dolarů (386 miliard korun). Továrna vytvoří dva tisíce vysoce odborných pracovních míst a tisíce dalších pozic. Podle agentury Reuters to oznámila firma společně s texaským guvernérem Greggem Abbottem. Stavba začne na začátku příštího roku, první čipy by měly komplex opustit v roce 2024.

„Toto je největší přímá zahraniční investice, jaká kdy ve státu Texas byla,“ řekl Abbott.

Samsung původně naznačil, že jako místo pro svou plánovanou továrnu zvažuje město Austin v Texasu nebo New York. V Austinu již jedno zařízení na výrobu čipů má, funguje tam od konce devadesátých let. Většina produkce čipů firmy však sídlí v Asii.

Na celém světě v poslední době panuje nedostatek mikročipů, který se jednak neblaze podepisuje na světové ekonomice, a jednak pro USA představuje národně-bezpečnostní problém, píše agentura AP. Americké společnosti jsou totiž závislé na dodávkách čipů ze zahraničí, zejména z Tchaj-wanu. Ten chce dlouhodobě ovládnout Čína, jež vůči němu v poslední době vystupuje stále agresivněji.

Nová továrna by měla vyrábět vysoce pokročilé čipy

Jihokorejský obr plánuje v nové továrně vyrábět vysoce pokročilé čipy používané například v oblasti sítí 5G či umělé inteligence. Chce s její pomocí rovněž „posílit odolnost dodavatelských řetězců“.

Samsung získal od Texasu řadu pobídek, například bude mít sníženou daň z nemovitosti v prvních deseti letech provozu továrny o téměř 93 procent. Dostal rovněž grant z texaského investičního fondu v hodnotě 27 milionů dolarů (613 milionů korun).

Nedostatek čipů vyvolal zájem o zahájení jejich výroby i v jiných zemích. Evropská komise například tento měsíc uvedla, že plánuje schválit finance na podporu produkce polovodičů na území sedmadvacítky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSchodek rozpočtu má být 389 miliard

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun.
00:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NKÚ: Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr EU, výrazně se zvýšil i dluh

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí Evropské unie, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
před 3 hhodinami

Mění se zákon o podpoře bydlení, část agendy přebírají úřady práce

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.
před 5 hhodinami

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
29. 8. 2026

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
29. 8. 2026Aktualizováno29. 8. 2026

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.