Samsung postaví v Texasu továrnu na mikročipy za sedmnáct miliard dolarů

Jihokorejský technologický gigant Samsung si vybral americké město Taylor v Texasu jako místo pro svou novou továrnu na mikročipy. Do její výstavby hodlá investovat sedmnáct miliard dolarů (386 miliard korun). Továrna vytvoří dva tisíce vysoce odborných pracovních míst a tisíce dalších pozic. Podle agentury Reuters to oznámila firma společně s texaským guvernérem Greggem Abbottem. Stavba začne na začátku příštího roku, první čipy by měly komplex opustit v roce 2024.

„Toto je největší přímá zahraniční investice, jaká kdy ve státu Texas byla,“ řekl Abbott.

Samsung původně naznačil, že jako místo pro svou plánovanou továrnu zvažuje město Austin v Texasu nebo New York. V Austinu již jedno zařízení na výrobu čipů má, funguje tam od konce devadesátých let. Většina produkce čipů firmy však sídlí v Asii.

Na celém světě v poslední době panuje nedostatek mikročipů, který se jednak neblaze podepisuje na světové ekonomice, a jednak pro USA představuje národně-bezpečnostní problém, píše agentura AP. Americké společnosti jsou totiž závislé na dodávkách čipů ze zahraničí, zejména z Tchaj-wanu. Ten chce dlouhodobě ovládnout Čína, jež vůči němu v poslední době vystupuje stále agresivněji.

Nová továrna by měla vyrábět vysoce pokročilé čipy

Jihokorejský obr plánuje v nové továrně vyrábět vysoce pokročilé čipy používané například v oblasti sítí 5G či umělé inteligence. Chce s její pomocí rovněž „posílit odolnost dodavatelských řetězců“.

Samsung získal od Texasu řadu pobídek, například bude mít sníženou daň z nemovitosti v prvních deseti letech provozu továrny o téměř 93 procent. Dostal rovněž grant z texaského investičního fondu v hodnotě 27 milionů dolarů (613 milionů korun).

Nedostatek čipů vyvolal zájem o zahájení jejich výroby i v jiných zemích. Evropská komise například tento měsíc uvedla, že plánuje schválit finance na podporu produkce polovodičů na území sedmadvacítky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...