Růst české ekonomiky loni zpomalil na tři procenta. I tak si podle analytiků vedla dobře

Růst české ekonomiky loni zpomalil na tři procenta ze 4,5 procenta v roce 2017. Za samotné čtvrté čtvrtletí roku 2018 stoupl tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu vývoje ekonomiky, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K růstu hospodářství podle statistiků značně přispěla domácí poptávka.

Ve srovnání s rokem 2017 růst ekonomiky loni zpomalil za celý rok i za čtvrté čtvrtletí. V posledním čtvrtletí roku 2017 totiž HDP vzrostl meziročně o rovných pět procent. V porovnání s ostatními čtvrtletími loňského roku byl ale meziroční růst za čtvrté čtvrtletí druhý nejrychlejší. V prvním čtvrtletí 2018 totiž ekonomika posilovala o 4,1 procenta, zatímco v dalších dvou čtvrtletích už jen shodně o 2,4 procenta.

Posílení české ekonomiky za celý loňský rok i poslední čtvrtletí roku překonalo tak odhady analytiků. Ti předpokládali, že HDP za celý rok vzrostl o 2,8 procenta a za čtvrté čtvrtletí o 2,4 procenta. „Obecně byl růst slabší, než se očekávalo ještě zkraje roku 2018, kdy se hovořilo nejčastěji o růstu HDP kolem 3,5 %. Hodnota ve výši 3 % je však na druhou stranu z dnešního pohledu příznivé překvapení, jelikož z titulu slabšího vývoje v zahraničí se předpokládalo, že růst tuzemské ekonomiky v minulém roce nakonec 3 % nedosáhl,“ konsatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.

Růst HDP tuzemské ekonomiky (v %)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Hlavními tahouny růstu byla domácí spotřeba a zejména investice. „Ty podpořil veřejný sektor, který čerpal hodně prostředků z EU fondů,“ konsatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Česká ekonomika tak v posledním čtvrtroce podle všeho slušně odolala zpomalení v Německu. To se ve druhé polovině roku jen těsně vyhnulo recesi, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou, když ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala po poklesu o 0,2 procenta ve třetím kvartálu. 

„Domácí měsíční ukazatele ale propad domácí ekonomiky nenaznačily. Průmysl sice mírně zpomalil, ale zahraniční obchod vykázal velmi dobré výsledky,“ dodává Zeisel.

Ekonomika nejspíš poroste i letos

„Není třeba pochybovat o tom, že ekonomika má to nejlepší za sebou. Hospodářský cyklus je neúprosný. Zpomalení ekonomiky je nevyhnutelné, nicméně tvrdá data ukazují, že pesimismus nemusí být nijak extrémní. Ve světle nových dat se zdá, že ekonomika nejspíš poroste i v roce 2019. Nicméně růst bude titěrný, když se bude pohybovat kolem 0,4 %, což je mnohem méně, než očekává vláda i ČNB,“ odhaduje hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Z regionálního hlediska česká ekonomika nicméně rostla výrazněji než Německo (meziroční růst 0,9 %) či Rakousko (2,3 %). Na druhou stranu zaostala za svými ostatními sousedy – Polskem, Slovenskem či Maďarskem. Podle portfolio manažera NN Investment Partners Michala Špačka Česko zasáhl totiž silněji než okolní země mix nepříznivých faktorů – slabost Číny i eurozóny, problémy automobilového průmyslu, růst sazeb a nedostatek výrobních sil.

Na druhou stranu, podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zase silný růst mezd, potřeba firem vyrovnat se s nedostatkem výrobních kapacit skrze vyšší investice a tok prostředků z evropských fondů byly faktory, které české ekonomice pomohly v závěru loňského roku vykázat velmi solidní růst.

„Překvapivě silný růst za poslední čtvrtletí, kdy se všechny možné výhledové ukazatele propadaly, Německo stálo na pokraji recese a Itálie v ní už byla, však ukazuje, že možná není všechno špatné a česká ekonomika se s přívalem špatných zpráv zatím dokáže vypořádat,“ dodává Špaček.

Růst české ekonomiky se opírá o vysokou zaměstnanost, která v loňském roce vzrostla o 1,6 procenta. Vyššího hrubého domácího produktu však nedosahujeme pouze růstem pracovní síly. Důležitou roli hraje vyšší produktivita práce, které dosahujeme díky rozsáhlým investicím.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Pro srovnání, Maďarsko za loňský čtvrtý kvartál hlásí meziroční růst HDP 4,8 %, Polsko růst 4,6 % nebo Slovensko ve výši 3,6 procenta.

Celkově lze podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy říci, že celý středoevropský region zůstal loni ve čtvrtém čtvrtletí z velké části imunní vůči zpomalení Německa. „Na Česko, které s ním má ze zemí Visegrádu nejintenzivnější obchodní výměnu v přepočtu na obyvatele, se jeho zpomalení projevilo spíše zadrhnutím růstu ve třetím kvartále. V posledních třech měsících roku ale ČR dokázala udržet solidní výsledky zahraničního obchodu a pokračovala v aktivní investiční činnosti, na soukromé úrovni kvůli nutnosti dočerpávat prostředky z fondů EU, ale i na úrovni veřejné,“ vysvětluje Kovanda. 

Nahrávám video

Soukromé investice mířily zejména do rozšiřování produkčních kapacit, ty veřejné pak do infrastruktury. „S příchodem chladného počasí na sklonku roku 2018 však aktivita ve stavebnictví citelně polevila, a stavebnictví tak nenaplnilo optimistický předpoklad dvouciferného loňského růstu. Varovný je v oblasti širšího maloobchodu také loňský první pokles automobilového segmentu od roku 2012,“ říká Kovanda.

Připomíná, že to souvisí s evropskou „homologační krizí“ automobilek, která zčásti vězí i za zmíněným německým zpomalením. „A souvisí také s nasycením trhu po pokrizové obnově vozových parků jak jednotlivců, tak zejména firem,“ dodává. 

Koruna sílí

Prozatím však vše i podle analytika ČSOB Petra Dufka napovídá, že určitému zpomalení se česká ekonomika jen stěží vyhne. „Stačí se podívat na indexy nákupních manažerů, zakázky nebo nálady podnikatelského sektoru. Jde sice jen o měkká data, nicméně dávají tušit, že evropský útlum se začíná šířit i východním směrem. Nemělo by však jít – díky domácí poptávce – o žádné drama, takže výhled na letošní rok ve výši 2,6 % nepřepisujeme,“ říká Dufek. Stené číslo odhaduje i Kovanda. Podle Seidlera to bude o desetinu procetního bodu méně.

Koruna na výsledek české ekonomiky ve čtvrtém kvartále reagovala posílením. Lepší než očekávaný růst signalizuje kromě jiného vyšší pravděpodobnost dalšího zvyšování sazeb České národní banky, které zatraktivňují korunu v očích mezinárodních investorů. 

„Dvojí zvýšení sazeb ČNB v letošním roce tak je stále velmi pravděpodobné. K dalšímu zvýšení by mohlo dojít patrně na květnovém jednání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu a více údajů ohledně zahraničního vývoje, který je nadále zatížen řadou rizik,“ říká Seidler.

ČNB má na další rozhodnutí ale ještě dost času. V mezičase se totiž dozví, jak dopadl český průmysl v lednu.  „A také zjistí, jaká byla únorová inflace a zda už trend růstu mezd nezačíná korigovat. Nehledě na to, že už bude jasné, co bude dál s brexitem. Proto není z pohledu ČNB ani po dnešním výborném čísle nic vyloučené,“ dodává Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci opět diskutují o stavebním zákoně

Dolní komora se vrátila k závěrečnému kolu projednávání novely stavebního zákona. Očekává se, že poslanci ani ve středu její finální projednávání nedokončí a budou pokračovat v pátek. Předtím schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. V úvodním kole čeká sněmovnu také debata o zvýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví.
09:01Aktualizovánopřed 15 mminutami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 54 mminutami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 5 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 19 hhodinami

Evropský pohled