Růst české ekonomiky loni zpomalil na tři procenta. I tak si podle analytiků vedla dobře

Růst české ekonomiky loni zpomalil na tři procenta ze 4,5 procenta v roce 2017. Za samotné čtvrté čtvrtletí roku 2018 stoupl tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu vývoje ekonomiky, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K růstu hospodářství podle statistiků značně přispěla domácí poptávka.

Ve srovnání s rokem 2017 růst ekonomiky loni zpomalil za celý rok i za čtvrté čtvrtletí. V posledním čtvrtletí roku 2017 totiž HDP vzrostl meziročně o rovných pět procent. V porovnání s ostatními čtvrtletími loňského roku byl ale meziroční růst za čtvrté čtvrtletí druhý nejrychlejší. V prvním čtvrtletí 2018 totiž ekonomika posilovala o 4,1 procenta, zatímco v dalších dvou čtvrtletích už jen shodně o 2,4 procenta.

Posílení české ekonomiky za celý loňský rok i poslední čtvrtletí roku překonalo tak odhady analytiků. Ti předpokládali, že HDP za celý rok vzrostl o 2,8 procenta a za čtvrté čtvrtletí o 2,4 procenta. „Obecně byl růst slabší, než se očekávalo ještě zkraje roku 2018, kdy se hovořilo nejčastěji o růstu HDP kolem 3,5 %. Hodnota ve výši 3 % je však na druhou stranu z dnešního pohledu příznivé překvapení, jelikož z titulu slabšího vývoje v zahraničí se předpokládalo, že růst tuzemské ekonomiky v minulém roce nakonec 3 % nedosáhl,“ konsatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.

Růst HDP tuzemské ekonomiky (v %)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Hlavními tahouny růstu byla domácí spotřeba a zejména investice. „Ty podpořil veřejný sektor, který čerpal hodně prostředků z EU fondů,“ konsatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Česká ekonomika tak v posledním čtvrtroce podle všeho slušně odolala zpomalení v Německu. To se ve druhé polovině roku jen těsně vyhnulo recesi, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou, když ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala po poklesu o 0,2 procenta ve třetím kvartálu. 

„Domácí měsíční ukazatele ale propad domácí ekonomiky nenaznačily. Průmysl sice mírně zpomalil, ale zahraniční obchod vykázal velmi dobré výsledky,“ dodává Zeisel.

Ekonomika nejspíš poroste i letos

„Není třeba pochybovat o tom, že ekonomika má to nejlepší za sebou. Hospodářský cyklus je neúprosný. Zpomalení ekonomiky je nevyhnutelné, nicméně tvrdá data ukazují, že pesimismus nemusí být nijak extrémní. Ve světle nových dat se zdá, že ekonomika nejspíš poroste i v roce 2019. Nicméně růst bude titěrný, když se bude pohybovat kolem 0,4 %, což je mnohem méně, než očekává vláda i ČNB,“ odhaduje hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Z regionálního hlediska česká ekonomika nicméně rostla výrazněji než Německo (meziroční růst 0,9 %) či Rakousko (2,3 %). Na druhou stranu zaostala za svými ostatními sousedy – Polskem, Slovenskem či Maďarskem. Podle portfolio manažera NN Investment Partners Michala Špačka Česko zasáhl totiž silněji než okolní země mix nepříznivých faktorů – slabost Číny i eurozóny, problémy automobilového průmyslu, růst sazeb a nedostatek výrobních sil.

Na druhou stranu, podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zase silný růst mezd, potřeba firem vyrovnat se s nedostatkem výrobních kapacit skrze vyšší investice a tok prostředků z evropských fondů byly faktory, které české ekonomice pomohly v závěru loňského roku vykázat velmi solidní růst.

„Překvapivě silný růst za poslední čtvrtletí, kdy se všechny možné výhledové ukazatele propadaly, Německo stálo na pokraji recese a Itálie v ní už byla, však ukazuje, že možná není všechno špatné a česká ekonomika se s přívalem špatných zpráv zatím dokáže vypořádat,“ dodává Špaček.

Růst české ekonomiky se opírá o vysokou zaměstnanost, která v loňském roce vzrostla o 1,6 procenta. Vyššího hrubého domácího produktu však nedosahujeme pouze růstem pracovní síly. Důležitou roli hraje vyšší produktivita práce, které dosahujeme díky rozsáhlým investicím.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Pro srovnání, Maďarsko za loňský čtvrtý kvartál hlásí meziroční růst HDP 4,8 %, Polsko růst 4,6 % nebo Slovensko ve výši 3,6 procenta.

Celkově lze podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy říci, že celý středoevropský region zůstal loni ve čtvrtém čtvrtletí z velké části imunní vůči zpomalení Německa. „Na Česko, které s ním má ze zemí Visegrádu nejintenzivnější obchodní výměnu v přepočtu na obyvatele, se jeho zpomalení projevilo spíše zadrhnutím růstu ve třetím kvartále. V posledních třech měsících roku ale ČR dokázala udržet solidní výsledky zahraničního obchodu a pokračovala v aktivní investiční činnosti, na soukromé úrovni kvůli nutnosti dočerpávat prostředky z fondů EU, ale i na úrovni veřejné,“ vysvětluje Kovanda. 

Nahrávám video

Soukromé investice mířily zejména do rozšiřování produkčních kapacit, ty veřejné pak do infrastruktury. „S příchodem chladného počasí na sklonku roku 2018 však aktivita ve stavebnictví citelně polevila, a stavebnictví tak nenaplnilo optimistický předpoklad dvouciferného loňského růstu. Varovný je v oblasti širšího maloobchodu také loňský první pokles automobilového segmentu od roku 2012,“ říká Kovanda.

Připomíná, že to souvisí s evropskou „homologační krizí“ automobilek, která zčásti vězí i za zmíněným německým zpomalením. „A souvisí také s nasycením trhu po pokrizové obnově vozových parků jak jednotlivců, tak zejména firem,“ dodává. 

Koruna sílí

Prozatím však vše i podle analytika ČSOB Petra Dufka napovídá, že určitému zpomalení se česká ekonomika jen stěží vyhne. „Stačí se podívat na indexy nákupních manažerů, zakázky nebo nálady podnikatelského sektoru. Jde sice jen o měkká data, nicméně dávají tušit, že evropský útlum se začíná šířit i východním směrem. Nemělo by však jít – díky domácí poptávce – o žádné drama, takže výhled na letošní rok ve výši 2,6 % nepřepisujeme,“ říká Dufek. Stené číslo odhaduje i Kovanda. Podle Seidlera to bude o desetinu procetního bodu méně.

Koruna na výsledek české ekonomiky ve čtvrtém kvartále reagovala posílením. Lepší než očekávaný růst signalizuje kromě jiného vyšší pravděpodobnost dalšího zvyšování sazeb České národní banky, které zatraktivňují korunu v očích mezinárodních investorů. 

„Dvojí zvýšení sazeb ČNB v letošním roce tak je stále velmi pravděpodobné. K dalšímu zvýšení by mohlo dojít patrně na květnovém jednání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu a více údajů ohledně zahraničního vývoje, který je nadále zatížen řadou rizik,“ říká Seidler.

ČNB má na další rozhodnutí ale ještě dost času. V mezičase se totiž dozví, jak dopadl český průmysl v lednu.  „A také zjistí, jaká byla únorová inflace a zda už trend růstu mezd nezačíná korigovat. Nehledě na to, že už bude jasné, co bude dál s brexitem. Proto není z pohledu ČNB ani po dnešním výborném čísle nic vyloučené,“ dodává Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 6 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 7 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 8 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Dluh USA překonal 40 bilionů dolarů. Zdvojnásobil se za dekádu

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů korun). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.