Rok 2023 nebude lehký, shodují se šéfové velkých firem

Nahrávám video
Ekonomika očima manažerů Miroslava Dvořáka, Tomáše Koláře, Michala Jurky a Romana Knapa
Zdroj: ČT24

Rekordní propouštění, chudoba, vysoká inflace a krachující firmy. I takové jsou prognózy pro letošní rok. Ředitelé čtyř českých firem se shodují, že nebude jednoduchý. Na druhé straně ale předpokládají, že svým zaměstnancům přidají na platech. Očekávají, že to bude zhruba v průměru mezi třemi a šesti procenty. Ekonomickou kondici České republiky pro letošní rok zhodnotili top manažeři v Událostech, komentářích.

Například automobilovému průmyslu se loni nedařilo. „Já si myslím, že je třeba začít už od roku 2020, kdy nás postihla covidová krize a potom následovaly další krize – inflace, energetická krize a v neposlední řadě je to válka na Ukrajině. Stále se s něčím potýkáme a stále musíme něco řešit,“ konstatoval šéf společnosti Motor Jikov Miroslav Dvořák. 

Rok 2023 očekává šéf České pošty Roman Knap odlišný od těch předchozích. „Krize, nárůst cen energií a inflace významně dopadají na Českou poštu a my jsme museli zareagovat zdražením a budeme muset zdražit i na začátku tohoto roku,“ uvedl. 

Ředitel Linet group Tomáš Kolář je větší optimista, i když podle něj také nebude letošní rok lehký. „Neočekávám nějaké dramatické posuny, ať už se to týká nezaměstnanosti nebo trhu. Budeme si prostě zvyknout na to, že dynamický růst, který jsme měli v poslední dekádě, nebude pokračovat, ale možná se bude spíš jednat o stagnaci,“ řekl.

Prezident Skanska Central Europe Michal Jurka si myslí, že nový rok bude podobný tomu předchozímu. „Budou obory, které budou stagnovat nebo budou v recesi, ale já pevně věřím, že budou obory, které nadále díky cyklům ekonomiky porostou,“ podotkl.

Tlak na růst mezd

V případě růstu platů šéfové velkých firem předpokládají, že zaměstnancům na výplatnici i letos přibudou nějaké peníze navíc. Například Česká pošta a její platy jsou pod celorepublikovým průměrem. 

„Trošku se nám to ještě prohloubilo, jak někde mzdy narostly. V současnosti jednáme s odborovými organizacemi a plánujeme zvýšení mezd. Jednali jsem v rámci jednotek procent, ještě stále jednáme a věřím, že k dohodě dojde,“ slíbil Knap. Na druhou stranu ale upozornil, že současná poptávka po tradičních poštovních službách klesá.  

Společnost Motor Jikov už podle svého šéfa zvyšovala mzdy v loňském roce zhruba o 6,5 procenta. „Budeme muset zvyšovat mzdy, abychom lidi udrželi, ale rozhodně nepokryjeme současnou inflaci,“ poznamenal Dvořák. 

Prezident Skansky zmínil, že například pro zaměstnance zachovají benefity, které měli v loňském roce. „Já jsem přesvědčen o tom, že to, co nepřidáme na mzdách, tak to dáme do benefitů. Pro nás je extrémně důležité ve stavebnictví udržet zaměstnanost,“ konstatoval Jurka s tím, že mzdy zvyšovat budou v průměru mezi čtyřmi až šesti procenty.

„Zvyšování mezd bude v řádech jednotek procent,“ doplnil ředitel Linet group. Podle Koláře je ale nutné si uvědomit, že v posledních pěti až sedmi letech rostly platy neproporcionálně k přidané hodnotě celého průmyslu respektive firem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 8 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 20 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...