Debata o zavedení společné měny v tomto volebním období není dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na místě. Nejprve je třeba zlepšit veřejné finance, aby Česko splňovalo maastrichtská kritéria, řekl v pořadu Události, komentáře. Poté to bude rozhodnutí čistě politické, nesouhlasí tak s názory, že by občané měli o vstupu do eurozóny rozhodovat v referendu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je proti přijetí eura, existuje podle ní řada ekonomických důvodů, proč to nedělat. Referendu se podle ní hnutí ANO nebrání. „Bylo by na místě, aby se takto závažná záležitost v referendu rozhodla,“ podotkla.
Ohledně možnost přijetí eura zaznívají rozdílné názory i v rámci koalice. Debatu o společné měně otevřel prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu. Stanjura souhlasí s vyjádřením premiéra Petra Fialy (ODS), že diskuse o vstupu do eurozóny v tomto volebním období zatím není na místě. „V tomto volebním období je naším úkolem zlepšovat veřejné finance tak, abychom se dostaly do stavu, kdy Česko bude plnit maastrichtská kritéria,“ podotkl.
Teprve poté je na místě debata o zavedení společné měny. „V okamžiku, kdy je neplníme, debata v zásadě racionální není. V tomto volebním období to tak téma není,“ míní ministr.
„Pro hnutí ANO to není téma, tento názor zastáváme dlouhodobě,“ uvedla i Schillerová. Podle ní existuje celá řada ekonomických důvodů, proč do eurozóny nevstupovat. „Průměr zadlužení eurozóny je devadesát procent, jsou země, které mají i sto,“ upozornila. Nutností je dle Schillerové reforma eurozóny.
Referendum
Rozhodnutí o přijetí eura bude čistě politické, podotkl Stanjura. Osobně je proti tomu, aby o vstupu do eurozóny rozhodovali občané v referendu, jak o tom aktuálně hovořil například bývalý prezident Václav Klaus. „Naše ústava je postavena na zastupitelské demokracii, nikdy jsme zákon o referendu jako ODS nepodporovali,“ odůvodnil.
Schillerová se Stanjurou nesouhlasí, podle ní je třeba názor občanů zohledňovat. „My se referendu nebráníme, myslím, že by bylo na místě, aby se takto závažná záležitost v referendu rozhodla,“ okomentovala. Česko se sice k přijetí společné měny zavázalo, ale nemá „nůž na krku“, aby ji muselo přijmout do pěti či deseti let, dodala.
Pokud bude Česká republika do konce roku 2025 plnit maastrichtská kritéria, v roce 2026 může začít politická debata, soudí Stanjura. „Pokud se budoucí vládnoucí většina rozhodne a datum stanoví, pak má smysl vstoupit do systému směnných kurzů ERM II, což musí být minimálně dva roky. Realisticky to tedy nejde před 1. lednem 2029,“ popsal.
Deficit státního rozpočtu
Schillerová se Stanjurou v Událostech, komentářích debatovali také o deficitu státního rozpočtu, který loni skončil ve schodku 288,5 miliardy korun. Schillerová si stojí za tím, že jde o nejhorší „nekrizový“ výsledek. „Navíc to číslo není reálné,“ míní. K deficitu je dle Schillerové nutné připočíst osmnáct miliard „mimorozpočtové půjčky“ do státního fondu dopravní infrastruktury. Podle ní i náměstek ministra financí Marek Mora uvedl, že měla být do rozpočtu zahrnuta.
„I kdybych připustil, že má paní Schillerová pravdu, a přičetl osmnáct miliard, tak jsme v deficitu 306 miliard. Já jsem říkal, že bude schodek 295, vy jste říkala 470,“ reagoval Stanjura. Výsledek hospodaření státu za rok 2023 sice není dle Stanjury velkým úspěchem, ale trend snižování schodku bude podle něj pokračovat. „Dobrá zpráva je v tom, že jsme navrhli a schválili realistický rozpočet, trend postupného snižování deficitu je evidentní a budeme v něm pokračovat,“ doplnil.
