Propočty, stěhování, kancelářské rošády. Velký byznys se připravuje na tvrdý brexit

Nahrávám video

Velký byznys stupňuje své přípravy pro případ chaotického odchodu – tedy tvrdého brexitu bez dohody – Velké Británie z EU. Některé společnosti propočítávají nejrůznější logistické varianty, jiné uvažují o zřízení evropských centrál, další pak zvažují přesun celých továren.

Obří námořní společnost P&O změní vlajku, pod níž plují její lodě. Britskou vystřídá kyperská, částečně i proto, aby si firma uchovala daňové zvýhodnění Unie.  

Evropský výrobce letadel Airbus ve čtvrtek varoval, že může svou výrobu křídel přesunout z Británie, pokud země odejde z Evropské unie bez dohody. Společnost tam zaměstnává 14 tisíc osob.

„V případě brexitu bez dohody budeme muset učinit pro Británii potenciálně velmi škodlivé rozhodnutí,“ prohlásil šéf společnosti Tom Enders. Ve videu na stránkách firmy řekl, že jeho firma sice nemůže okamžitě přesunout velké továrny z Británie do jiných částí světa, mohla by ale být nucena přehodnotit budoucí investice v případě, že by nastal brexit bez dohody.

„Brexit hrozí zničit století vývoje založeného na vzdělání, výzkumu a lidském kapitálu,“ řekl v dosud nejostřejším varování. Kritici však už dříve možný přesun výroby zpochybnili. Tvrdí, že hlavní závod na výrobu křídel v Broughtonu pracuje efektivně, dalším plusem je pak slabá libra, píše agentura Reuters. 

Britská zpravodajská společnost BBC zvažuje, že po brexitu založí v Bruselu svou novou základnu v EU, aby tam mohla dále vysílat. Informoval o tom list The Guardian s odvoláním na belgického premiéra Charlese Michela, který tuto možnost probíral na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s generálním ředitelem BBC Tonym Hallem.

„Belgie často figuruje na nejužším seznamu společností, které chtějí po brexitu zakotvit v Evropské unii,“ řekl Michel v Davosu. Podle listu The Guardian přemýšlí BBC ještě o Nizozemsku a Irsku.

Bude-li chtít BBC po odchodu Británie z EU vysílat dále v unijních zemí své mezinárodní programy, například BBC World, BBC Entertainment, BBC First či BBC Earth, bude potřebovat licenci udělenou v Unii.

„Frustrovaní? To samozřejmě jsme“

Zamotanou hlavu mají i ve společnosti Freshcut Foods, která se zabývá dovozem zeleniny ze zemí EU, v tomto období zvláště z jižního Španělska. „Obáváme se, že dodávkový řetěz bude přerušen a nebudeme mít k dispozici žádné suroviny,“ řekl její ředitel David Bondi. 

Kvůli frontám u kanálu La Manche by zelenina mohla skončit v kontejnerech. Společnost totiž nemůže skladovat čerstvé ingredience déle než den. I dvanáctihodinový časový skluz je pro uchování čerstvosti kritický. Nejistá situace zároveň narušuje plánování obchodu firmy do budoucna. Své ztráty v případě ekonomického chaosu, zavedení tarifů na zboží a celních kontrol vyčíslila na jeden milion liber ročně.

„Tohle je velmi komplexní byznys. Závazně se domlouváme s dodavateli na tom, jaké produkty budou pěstovat do konce příštího léta. Do brexitu zbývají dva měsíce a stále nevíme, jaká opatření se budou vztahovat na dovážené zboží do Spojeného království. Takže jsme frustrovaní? To se vsaďte, že jsme,“ řekl Bondi. 

O závažných ekonomických dopadech neřízeného odchodu mluví i konfederace britského průmyslu nebo někteří členové vlády Theresy Mayové. „Rozhodně si nepřeji brexit bez dohody a tvrdě pracujeme na tom, abychom se mu vyhnuli,“ řekl britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Sklady se plní léky i kosmetikou

Švýcarská farmaceutická společnost Novartis a francouzský výrobce kosmetiky L’Oréal zvyšují zásoby svých produktů v Británii v rámci příprav na odchod země z Evropské unie. Novartis, který patří k největším výrobcům léků na světě, vyzval britskou vládu, aby podnikla kroky k ochraně dodavatelských řetězců. „Je životně důležité, aby vláda učinila z minimalizace narušení dodávek léků nejvyšší prioritu v době, kdy se připravuje na možný neřízený brexit,“ uvedla firma.

„Chystáme se na všechny scénáře,“ uvedl šéf společnosti L’Oréal Jean-Paul Agon. Upozornil, že Británie se na celkových tržbách podniku podílí zhruba třemi procenty, takže by pro něj brexit bez dohody neznamenal žádnou dramatickou újmu. Dodal nicméně, že firma zvyšuje své zásoby v Británii, kde již nemá výrobní základnu.

Čas na vyjednávání se krátí. K nalezení společné řeči vyzvala v pátek i britská královna Alžběta. Podle komentátorů narážela právě na debatu o brexitu v rozhádaném parlamentu. Jestli si poslanci vzali její slova k srdci, bude možná jasné už příští úterý, kdy budou hlasovat o dalším postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 9 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 13 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.