Propočty, stěhování, kancelářské rošády. Velký byznys se připravuje na tvrdý brexit

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jak se zachovat v případě tvrdého brexitu
Zdroj: ČT24

Velký byznys stupňuje své přípravy pro případ chaotického odchodu – tedy tvrdého brexitu bez dohody – Velké Británie z EU. Některé společnosti propočítávají nejrůznější logistické varianty, jiné uvažují o zřízení evropských centrál, další pak zvažují přesun celých továren.

Obří námořní společnost P&O změní vlajku, pod níž plují její lodě. Britskou vystřídá kyperská, částečně i proto, aby si firma uchovala daňové zvýhodnění Unie.  

Evropský výrobce letadel Airbus ve čtvrtek varoval, že může svou výrobu křídel přesunout z Británie, pokud země odejde z Evropské unie bez dohody. Společnost tam zaměstnává 14 tisíc osob.

„V případě brexitu bez dohody budeme muset učinit pro Británii potenciálně velmi škodlivé rozhodnutí,“ prohlásil šéf společnosti Tom Enders. Ve videu na stránkách firmy řekl, že jeho firma sice nemůže okamžitě přesunout velké továrny z Británie do jiných částí světa, mohla by ale být nucena přehodnotit budoucí investice v případě, že by nastal brexit bez dohody.

„Brexit hrozí zničit století vývoje založeného na vzdělání, výzkumu a lidském kapitálu,“ řekl v dosud nejostřejším varování. Kritici však už dříve možný přesun výroby zpochybnili. Tvrdí, že hlavní závod na výrobu křídel v Broughtonu pracuje efektivně, dalším plusem je pak slabá libra, píše agentura Reuters. 

Britská zpravodajská společnost BBC zvažuje, že po brexitu založí v Bruselu svou novou základnu v EU, aby tam mohla dále vysílat. Informoval o tom list The Guardian s odvoláním na belgického premiéra Charlese Michela, který tuto možnost probíral na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s generálním ředitelem BBC Tonym Hallem.

„Belgie často figuruje na nejužším seznamu společností, které chtějí po brexitu zakotvit v Evropské unii,“ řekl Michel v Davosu. Podle listu The Guardian přemýšlí BBC ještě o Nizozemsku a Irsku.

Bude-li chtít BBC po odchodu Británie z EU vysílat dále v unijních zemí své mezinárodní programy, například BBC World, BBC Entertainment, BBC First či BBC Earth, bude potřebovat licenci udělenou v Unii.

„Frustrovaní? To samozřejmě jsme“

Zamotanou hlavu mají i ve společnosti Freshcut Foods, která se zabývá dovozem zeleniny ze zemí EU, v tomto období zvláště z jižního Španělska. „Obáváme se, že dodávkový řetěz bude přerušen a nebudeme mít k dispozici žádné suroviny,“ řekl její ředitel David Bondi. 

Kvůli frontám u kanálu La Manche by zelenina mohla skončit v kontejnerech. Společnost totiž nemůže skladovat čerstvé ingredience déle než den. I dvanáctihodinový časový skluz je pro uchování čerstvosti kritický. Nejistá situace zároveň narušuje plánování obchodu firmy do budoucna. Své ztráty v případě ekonomického chaosu, zavedení tarifů na zboží a celních kontrol vyčíslila na jeden milion liber ročně.

„Tohle je velmi komplexní byznys. Závazně se domlouváme s dodavateli na tom, jaké produkty budou pěstovat do konce příštího léta. Do brexitu zbývají dva měsíce a stále nevíme, jaká opatření se budou vztahovat na dovážené zboží do Spojeného království. Takže jsme frustrovaní? To se vsaďte, že jsme,“ řekl Bondi. 

O závažných ekonomických dopadech neřízeného odchodu mluví i konfederace britského průmyslu nebo někteří členové vlády Theresy Mayové. „Rozhodně si nepřeji brexit bez dohody a tvrdě pracujeme na tom, abychom se mu vyhnuli,“ řekl britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Sklady se plní léky i kosmetikou

Švýcarská farmaceutická společnost Novartis a francouzský výrobce kosmetiky L’Oréal zvyšují zásoby svých produktů v Británii v rámci příprav na odchod země z Evropské unie. Novartis, který patří k největším výrobcům léků na světě, vyzval britskou vládu, aby podnikla kroky k ochraně dodavatelských řetězců. „Je životně důležité, aby vláda učinila z minimalizace narušení dodávek léků nejvyšší prioritu v době, kdy se připravuje na možný neřízený brexit,“ uvedla firma.

„Chystáme se na všechny scénáře,“ uvedl šéf společnosti L’Oréal Jean-Paul Agon. Upozornil, že Británie se na celkových tržbách podniku podílí zhruba třemi procenty, takže by pro něj brexit bez dohody neznamenal žádnou dramatickou újmu. Dodal nicméně, že firma zvyšuje své zásoby v Británii, kde již nemá výrobní základnu.

Čas na vyjednávání se krátí. K nalezení společné řeči vyzvala v pátek i britská královna Alžběta. Podle komentátorů narážela právě na debatu o brexitu v rozhádaném parlamentu. Jestli si poslanci vzali její slova k srdci, bude možná jasné už příští úterý, kdy budou hlasovat o dalším postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 30 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...