Vládní daňový balíček se snížením daně z příjmů zaměstnanců a zvýšením základní slevy na poplatníka u prezidenta Miloše Zemana nenarazí, byť je kritický i k jeho senátní verzi. Zeman v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News oznámil, že zákon sice nepodepíše, ale ani nevetuje. Pokud tedy zákon potvrdí sněmovna a půjde k Zemanovi, bude nakonec platit, ovšem až někdy v první polovině ledna. Podnikatelům tak kvůli tomu mohou nastat podle některých ohlasů potíže.
O daňovém balíčku bude sněmovna hlasovat v úterý. Může schválit senátní verzi, což je pravděpodobné, původní sněmovní verzi, nebo nic. Teprve po přijetí poputuje zákon na Hrad. Už dříve prezident oznámil, že sněmovní znění zákona bude vetovat.
Zeman uvedl, že už sdělil premiéru Andreji Babišovi (ANO) i ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), že zákon nepodepíše. „Nebudu ho sice vetovat, právě díky tomu, že Senát přece jenom učinil krok správným směrem, ale na druhé straně ústupek považuji za nedostatečný,“ řekl.
Babiš prezidentova slova potvrdil, on ani Schillerová nechtěli Zemanovo rozhodnutí sdělovat dřív, než je oznámí prezident. „My ale jsme rádi, že ho takto nějakým způsobem podpoří a že daňový balíček, doufejme, teda přehlasujeme ve sněmovně,“ řekl v neděli Babiš.
Předseda poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek podotkl, že v balíčku je například i snížení spotřební daně z nafty a zrychlené odpisy. Vhledem k posunu platnosti zákona to způsobí komplikace v účtování. „Vláda dělá na poslední chvíli věci, které se mají dělat o půl roku dřív,“ míní. „Podnikatelský sektor se bude muset připravit a nepoděkuje,“ řekla v debatě na Primě předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Více daňových režimů přinese těžkosti podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazu Josefa Středuly i viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara.
Nebude se to týkat daně z příjmů, když, jak uvedl i poslanec ANO Jan Řehounek, zákon počítá v této věci s přechodnými opatřeními. „V hlavních věcech nebude problém,“ podotkl Řehounek. Některé části daňového balíčku budou podle něho účinné až k únoru.
Pokud poslanci senátní znění schválí, předloha zachová zrušení superhrubé mzdy a dvě sazby daně z příjmu fyzických osob 15 procent a 23 procent, která bude platit pro část příjmů zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně. Základní daňová sleva na poplatníka by se zvýšila méně, než jak obsahuje sněmovní znění, byť se má zvýšení odehrát ve dvou krocích od roku 2021 a od roku 2022. Dohromady půjde o šest tisíc korun ročně. Obcím a krajům mají být výpadky po zrušení superhrubé mzdy částečně kompenzovány zvýšením jejich podílu na výnosech z daní.
Zeman uvedl, že základní sleva na dani je stále příliš vysoká. V zákoně mu chybí, že navrhované snížení daní bude platit jen dva roky. „Kdyby (zákon) platil trvale, tak to znamená, že jakákoli budoucí vláda bude muset snášet díru v rozpočtu 90 miliard korun,“ řekl prezident. Efektivní zdanění pro zaměstnance nyní činí 20,1 procenta. Zeman nevěří, že platnost zákona by nebylo možné ohraničit.
Prezident má podle ústavy právo „vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen“. O vráceném zákoně pak znovu rozhoduje sněmovna, která může prezidentovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou.
Ústava zároveň obsahuje článek, podle nějž „přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident a předseda vlády“. Postup, který nyní ohlásil Zeman, využil několikrát jeho předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Klaus, například u zákona o takzvaných církevních restitucích.
Vláda ANO a ČSSD se původně v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy dohodla na sazbách daně z příjmu 19 a 23 procent. Základní sazbu 15 procent prosadil poslaneckým návrhem Babiš proti vůli ČSSD, což vedlo ke sporům v koalici.
Zeman, který sociální demokracii v minulosti vedl, míní, že strana vládu do voleb neopustí. „Odejít znamená odejít někam. A já si nedovedu představit příjemné místo, kde by sociální demokracie mohla trávit svůj čas mimo vládu,“ podotkl.
Zeman je proti vylučování Ruska a Číny z tendru na Dukovany
Prezident Miloš Zeman se zároveň postavil proti případnému nevpuštění ruských a čínských firem do výběrového řízení na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Hrozilo by podle něho zdražení projektu. Nabídky se mají posuzovat podle ceny a technických parametrů, řekl také v Partii.
Senát aktuálně vyzval vládu, aby do tendru nezařadila firmy z Ruska a Číny, tedy zemí, které jsou podle horní komory rizikové z hlediska národní bezpečnosti. Stejný postup požaduje pětice sněmovních opozičních stran. Prosazuje jeho zakotvení do vládního návrhu zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku a je v dolní komoře před schvalováním.
„Čím víc je uchazečů v nějaké tendru, tím lepší jsou podmínky, a naopak. Ti, kdo chtějí redukovat tento tendr o dva uchazeče, poškozují národní zájmy České republiky, protože provokují zvýšení ceny za Dukovany, ať to bude kdokoli,“ prohlásil Zeman. Pokud by Rusové nebo Číňané vyhráli, nic podstatného by se podle Zemana nestalo. „Museli by splnit podmínky, které byly ve smlouvě uzavřeny,“ dodal.
Výběrové řízení mělo být podle původních plánů společnosti ČEZ vyhlášeno před koncem roku, bylo ale odloženo. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) o Dukovanech rozhodne až příští vláda. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že do konce ledna by se mělo rozhodnout o čtyřech variantách tendru. Podle první bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, podle druhé jen zájemci bez Ruska a Číny. Podle třetí varianty, kterou Havlíček preferuje, by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.
Ohledně dostavby Dukovan spekulovala některá média v souvislosti s cestou neformálního prezidentova poradce Martina Nejedlého do Ruska na konci listopadu. Nejedlý se v Moskvě setkal s poradcem prezidenta Vladimira Putina Jurijem Ušakovem.
Zeman v neděli zopakoval, že zápis z cesty obsahuje jediný předmět, kterým je prezidentova plánovaná návštěva Ruska. Původně se měla uskutečnit v květnu, byla ale zrušena kvůli koronavirové krizi. „V Moskvě se dohadovaly parametry nové cesty, to je všechno,“ dodal Zeman.
