Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) hned po vládních prázdninách navrhne s platností od začátku ledna růst nejnižšího zaměstnaneckého příjmu o 1200 korun měsíčně, na 12 200. Jenže proti jsou nejen koaliční lidovci, ale nově i hnutí ANO. To chce zvyšovat minimální mzdu méně.
„Já myslím, že o tisíc korun,“ říká o zvýšení minimální mzdy předseda hnutí ANO Andrej Babiš. A dodává, že tato vláda už ji navýšila, když předtím několik let nebyl žádný pohyb. „Ale nejlepší je to nechat na trhu, který to řeší,“ doplňuje Babiš.
Nižší růst minimální mzdy, a to o 800 korun měsíčně, požadují zástupci velké části zaměstnavatelů. Naopak odbory chtějí růst o patnáct stovek. Zásadně proti tomu je ale pravicová opozice. Ta odmítá zvyšování minimální mzdy úplně.
Odbory by chtěly minimální mzdu 12 500 korun
„Chtělo by to přidat na penězích, moc se s tím nedá vyžít,“ říká David Lojda, který v Klatovech uklízí, zametá a dělá všechno, co je potřeba. Za práci pobírá od města minimální mzdu 11 tisíc korun hrubého. Ani zvýšení minimální mzdy o 1200 korun by mu přitom nestačilo. Představoval by si plat minimálně 15 tisíc hrubého.
Historicky nejvyšší růst minimální mzdy teď hodlá prosadit ministryně Michaela Marksová. Podle ní by měli mít z růstu ekonomiky prospěch i lidé s nejnižšími příjmy. „Protože takhle když to vezmeme v čistém, tak jsme pořád pod hranicí chudoby,“ vysvětluje Marksová.
Navíc tvrdí, že zvýšení minimálního příjmu bude znamenat i lepší platy pro další zaměstnance. To si myslí i odbory a požadují zvýšení dokonce na 12 a půl tisíce. Naopak zástupci zaměstnavatelů navrhují růst na 11 800 Kč.
Proti plánu Marksové je nejen ANO, ale i lidovci
„Samozřejmě růst minimální mzdy tlačí i na ostatní, a proto si myslím, že by měla být mnohem vyšší,“ míní Marksová. Ministryně práce to ale nebude mít se svým plánem jednoduché. Hnutí ANO chce zvýšit minimální mzdu méně. Stejně jako koaliční lidovci.
„Jsou tady částky, kdy zaměstnavatelé říkají 800 korun, Ministerstvo práce a sociálních věcí říká 1200 a my vidíme tisíc korun jako takový určitý kompromis, na kterém by se mohla vláda shodnout,“ říká 1. místopředseda strany a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
A třeba ministr financí Ivan Pilný (ANO) nechce hlasovat pro zvýšení minimální mzdy vůbec. Tvrdí, že to velkou část nezaměstnaných pracovat nepřiměje. „Já nevidím absolutně žádný smysl v tom, abychom zvyšovali minimální mzdu,“ říká ministr.
Sobotkova vláda zvýšila minimální mzdu celkem třikrát. A to z 8 a půl tisíc v roce 2014 až na dnešních 11 tisíc. Podle pravicové opozice už další růst není potřeba.
„Současná situace na trhu práce, kdy je obrovská poptávka po zaměstnancích, tak sama tato situace na trhu vedou k tomu, že rostou mzdy,“ řekl v pořadu Události, komentáře ekonomický expert ODS a člen rozpočtového výboru a výboru pro sociální politiku PS Jan Skopeček.
A dodal, že bohužel česká ekonomická vyspělost a výkonnost nedosahují výkonnosti zemí na západ od nás, zejména Rakouska. „Produktivita práce, byť je samozřejmě lepší než před dvaceti lety, stále není tak vysoká jako v Německu a Rakousku. A to jsou fenomény, které zkrátka vedou k tomu, že ty mzdy nemohou být tak vysoké, “ konstatoval.
Předseda sněmovního výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil (nestr. za ČSSD) s některými názory pravice souhlasí. „Byť já si na tu pravici a levici nehraju, že naše sociální a zdravotní pojištění v Evropě je vyšší, než bývá zvykem v těchto státech, ale na druhé straně ty mzdy – a souhrn toho – tím se dostáváme zase na nižší úroveň. A tady si nemyslím, že by byla dobrá cesta jít snižováním toho zdravotního nebo sociálního pojištění,“ říká.
Pravicové strany navrhují místo zvyšování minimální mzdy snížení odvodů. „My jsme určitě pro, aby se snižovaly odvody, zatížení práce, což znamená potom v konečném důsledku zvýšení všech mezd,“ říká, místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Sobotkův kabinet rozhodne o zvýšení minimální mzdy za dva týdny. Hned poté, co se premiér a ministři vrátí z vládních prázdnin.
