Pražské letiště odbavuje stále více cestujících, nejčastěji do Londýna

2 minuty
Pražské letiště odbavuje stále více cestujících, nejčastěji do Londýna
Zdroj: ČT24

Letiště Václava Havla v Praze v letošním prvním pololetí odbavilo více než 7,84 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o pět procent. Nejvytíženější destinací byl tradičně Londýn. Zvýšil se i počet pasažérů na dálkových linkách. Počet cestujících se na Ruzyni zvyšuje od roku 2013.

Meziroční nárůst počtu odbavených cestujících se zatím pohybuje na horní hranici očekávání letiště pro tento rok. „K tak dobrému výsledku přispělo zahájení přímých spojení do devíti nových destinací, příchod tří nových dopravců a navýšení frekvencí na deseti linkách, z toho jedné dálkové,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Provoz letiště podle něj zatím zásadně neovlivnilo odstavení letadel Boeing 737 MAX, které jsou mimo provoz od března. V prvních šesti měsících pasažéři nejvíce využívali spojů z Prahy do Londýna. Na této trase se uskutečnilo i nejvíce letů, a to 95 týdně.

Mezi nejoblíbenější destinace vedle Londýna patřily Paříž, Moskva, Amsterdam a Frankfurt. Největší nárůst cestujících letiště zaznamenalo na přímých linkách do Amsterdamu (meziročně o 30 tisíc cestujících), turecké Antalye (přibližně o 26 tisíc cestujících ) a Dauhá v Kataru (přibližně o 25 tisíc cestujících).

  • 1. Velká Británie: 1 030 327 cestujících
  • 2. Itálie: 675 681 cestujících
  • 3. Rusko: 588 285 cestujících
  • 4. Francie: 567 988 cestujících
  • 5. Německo: 560 010 cestujících

Prim Dubaje

Počty odbavených cestujících rostly také na dálkových linkách, meziročně asi o desetinu. „Síť krátkých leteckých spojení po Evropě máme již velmi dobře pokrytou. Rozšiřování dálkových linek je proto důležitým bodem naší strategie rozvoje přímých leteckých spojení z Prahy,“ podotkl Řehoř. Nejvytíženější dálkovou destinací byla v prvním pololetí Dubaj s celkem 223 797 odbavenými cestujícími. 

Letiště by tak podle dosavadních výsledků letos poprvé mělo překonat hranici 17 milionů odbavených cestujících za rok. Loni odbavilo rekordních 16,8 milionu pasažérů, což bylo o devět procent více. 

Letový provoz nad Českem se dlouhodobě snižuje

Provoz na českém nebi jako celku ale souběžně s rozvojem Ruzyně v průběhu letoška řídne. Řízení letového provozu (ŘLP) zaznamenalo v českém vzdušném prostoru 427 255 letových pohybů, tedy vzletů, přistání a přeletů. Meziročně to je sice o procento více, proti předchozím rokům se provoz během letošního roku postupně snižuje. 

V předchozích letech provoz na českém nebi rostl výrazněji. Loni dispečeři řídili rekordních 912 815 pohybů, což bylo meziročně o téměř sedm procent více. Letos se však situace výrazně změnila – v prvním čtvrtletí pokračoval růst letového provozu z předchozích období, ve druhém čtvrtletí se ovšem počet letových pohybů meziročně snížil o jednotky procent.

Mezi důvody letošního vývoje patří podle státního podniku zejména problémy německého vzdušného sektoru Karlsruhe a maďarského vzdušného prostoru. Hlavní proud letového provozu tak nyní směřuje severní trasou přes Polsko nebo jižní přes Rakousko a Chorvatsko. Letečtí dopravci často český vzdušný prostor oblétávají. ŘLP kvůli tomu ztrácí především dopravce využívající stroje s nejvyšší vzletovou hmotností, které tvoří nejvýznamnější položku příjmů podniku.

Na letecký provoz v Česku dohlíží v rámci ŘLP kolem 230 dispečerů. Největším zákazníkem podniku je německá Lufthansa, dále společnosti Emirates, Ryanair a Qatar Airways. Loni podnik i přes snížení poplatků meziročně zvýšil obrat o více než tři procenta na rekordních 4,32 miliardy korun. O více než desetinu vzrostl také provozní zisk společnosti na 404 milionů korun. Hrubý zisk naopak klesl o zhruba 115 milionů korun na 369 milionů korun právě kvůli snížení poplatků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 5 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 5 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...