Mzdu ve výši 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku podle sněmovny zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda. Sněmovna také projednala pravidla ochrany oznamovatelů či nárok na levnější volání.
Poslanci zákonem upravili mzdu na 130 procent průměrné jen učitelům. Na ostatní v oboru se nevztahuje
3 minuty
Události: Sněmovna schválila zvýšení platů učitelů
Dolní parlamentní komora schválila sporné zúžení garance mezd podle návrhu skupiny koaličních poslanců, který kritizovali hlavně zástupci opozice nebo školské odbory. Podle nich to bude demotivovat asistenty pedagogů nebo speciální pedagogy. Novelu učitelského a školského zákona nyní dostane k projednání Senát.
Novela také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Vysokoškoláci budou moci učit podle předlohy po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání.
Celková výše peněz na platy učitelů bude podle schválené koaliční úpravy činit od příštího roku „v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství“. Původní vládní návrh předpokládal stanovování objemu peněz na platy pedagogických pracovníků na nejméně 1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok.
Kabinet v programovém prohlášení slibuje zvýšení platů jen učitelům. U pedagogických pracovníků upraví tabulky. Nové nastavení souvisí se změnou programového prohlášení vlády. Nesouhlasily s ním vedle opozice školské odbory a další organizace, které se vzdělávání v Česku věnují. K dalším pedagogickým pracovníkům, na které se zákonná garance výše platu mezd vztahovat nebude, patří vychovatelé, asistenti, speciální pedagogové a školní psychologové.
„Vykopali jste příkopy mezi pedagogickými pracovníky. Nebudeme hlasovat proti, abyste nemohli říci, že jsme učitelům nepřáli garantované mzdy,“ uvedla před závěrečným hlasováním šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Zdrženlivý postoj poslanců SPD ohlásil jejich předseda Radim Fiala, podle něhož zpočátku panovala dohoda, že zákonná garance se bude týkat všech pedagogických pracovníků, z nichž pětikoaliční vláda hodila všechny až na učitele přes palubu.
Podobně se vyjádřil i předseda školských odborů František Dobšík. „Zákon kastuje české pedagogy na učitele a ‚druhořadé‘ ostatní pedagogické pracovníky. Právem se cítí poškozeni,“ řekl. Podle místopředsedkyně Markéty Seidlové chtějí odboroví předáci dále jednat. O tom, zda odboráři vejdou ve stávkovou pohotovost, podle ní rozhodne další vývoj.
29 minut
Interview ČT24 s Danielem Pražákem
Situace učitelů
Zvýšení mezd učitelů by mělo přilákat nové lidi do českého školství, kterému dlouhodobě chybí několik tisíc pedagogů, míní učitel a mluvčí iniciativy Otevřeno Daniel Pražák. Jestli bude opatření efektivní, dle jeho názoru proto bude možné vyhodnotit až po několika letech.
„Nevím, jestli ve struktuře, kdy je český učitel placený dle tabulkového platu stejně v hlavním městě jako v regionu, bude to opatření stačit,“ prohlásil Daniel Pražák v pořadu Interview ČT24. Poukázal na to, že právě v Praze a ve Středočeském kraji, stejně jako v Karlovarském kraji, je nedostatek učitelů největší.
Například Vilém Riedel učí teprve od září, zvládat s nástupním platem učitele život v Praze podle jeho slov jde – ale s omezeními, momentálně třeba musí sdílet byt s přáteli. „Když jsem se díval, že vlastně po dvou letech praxe dostanu přidáno 720 korun, tak mi to přijde, že v některých oborech se v horizontu pár let dá ten plat skoro znásobit,“ říká Riedel.
Ochrana oznamovatelů
Oznamovatelé protiprávního jednání zřejmě budou chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Návrh zákona vycházející z evropské směrnice sněmovna také schválila na páteční schůzi.
Vládní předlohu vztáhla i na závažné přestupky, nebude se tedy týkat jen trestných činů. Naopak poslanecké návrhy, podle nichž by se ochrana týkala také anonymních oznamovatelů, dolní komora odmítla. Návrh zákona nyní zamíří k posouzení senátorům.
Ochrana se podle vládní předlohy nebude týkat jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení.
„Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ stojí v důvodové zprávě.
Začlenění evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do českého právního řádu nabralo zpoždění. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.
Nárok na levnější volání
Nárok na levnější volání pro sociálně slabé občany se bude zřejmě nově odvíjet od toho, zda žadatel o tuto slevu pobírá příspěvek na živobytí. Už nebude možné prokazovat nízké příjmy čestným prohlášením. Počítá s tím novela zákona o elektronických komunikacích, kterou v pátek schválila sněmovna.
Poslanci v ní současně zpřísnili povinnosti mobilních operátorů týkající se bezpečnosti sítí. Vložili do ní přísnější opatření proti rozesílání nevyžádané elektronické pošty, takzvaného spamu, a zpřesnili opatření proti zlomyslnému volání na tísňové linky.
Do novely vložili poslanci také změny vysílacího zákona, které mají usnadnit rozvoj digitálního rozhlasového vysílání v systému DAB+. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Změna v poskytování slevy se týká takzvaného institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby, tedy slevy z tarifu pro lidi s nízkými příjmy. Současné vládní nařízení stanoví, že maximální ztráta operátora na jednu osobu činí nejvýše 200 korun včetně daně z přidané hodnoty. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci řekl, že změna nároku na slevu má zlepšit kontrolu a minimalizovat hrozbu zneužívání tohoto institutu.
Sněmovna neschválila návrh Patrika Nachera (ANO), aby se sleva zvýšila z nynějších 200 na 300 korun. Nesouhlasil s tím hospodářský výbor ani ministr Síkela. Neuspěl ani návrh Marka Nováka (ANO), aby se správa tohoto institutu přesunula z ministerstva průmyslu pod ministerstvo práce.
