Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za poklesem podle statistiků opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Stavební výroba v Česku během dubna meziročně podle zveřejněných dat zpomalila růst na čtyři procenta z březnových revidovaných 8,8 procenta.
Pokles průmyslu v dubnu zrychlil. Stavebnictví rostlo už dvanáctý měsíc v řadě
Události: Český průmysl v dubnu klesal, stavebnictví mírně zpomaluje (zdroj: ČT24)
Výroba motorových vozidel meziročně klesla podle dat ČSÚ o téměř šestnáct procent, produkce ostatních dopravních prostředků o osmadvacet procent a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla o 2,7 procenta.
Pokles automobilové výroby souvisí s tím, kdy a na jak dlouho jednotlivé automobilky omezují své výroby. Omezení hlásila i největší česká automobilka Škoda Auto. Přestože si firma nyní zajistila dostatek kabelových svazků, neobnovuje zatím všechny směny, některé díly pořád chybí.
„Problémy přetrvávají, spíše se k těm stávajícím přidávají nové a nové, takže v nejbližších měsících musíme počítat se znaménkem mínus u meziroční změny průmyslové výroby i v dalších měsících,“ popisuje hlavník ekonom Deloitte David Marek.
Naopak produkce oděvů nebo usní stoupla proti loňskému dubnu o téměř pětinu. Do trojice odvětví s nejvyšším kladným příspěvkem se dostala na domácí trh orientovaná odvětví, a to potravinářský a nápojový průmysl. U nápojového průmyslu, kde se výroba meziročně zvýšila zhruba o 15 procent, se objem produkce postupně vrací na úroveň před pandemií koronaviru, která začala počátkem roku 2020, uvedli statistici.
„Na dubnových výsledcích se podepsala především vysoká srovnávací základna. Před rokem jel celý průmysl po ukončení covidových omezení na plné obrátky, a to včetně výroby automobilů,“ uvedl k výkonu průmyslu v dubnu ředitel statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.
Na nižší produkci elektřiny, plynu a tepla se pak negativně podepsala loňská vysoká spotřeba plynu, která byla kvůli mimořádně chladnému počasí.
Oproti minulým měsícům, kdy meziroční růst zaznamenala naprostá většina průmyslových odvětví, byly dubnové výsledky ale odlišné. V dubnu meziročně stoupla výroba u přibližně poloviny odvětví, což výrazný pokles v produkci aut na úrovni průmyslu jako celku podle ČSÚ nevyvážilo.
Stavební výroba v růstu nepřetržitě dvanáct měsíců
V případě stavebnictví se v dubnu pozemní stavitelství, což zahrnuje bytové i nebytové budovy, ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšilo o 6,3 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně kleslo o 1,8 procenta.
„Stavební produkce v dubnu vzrostla o čtyři procenta a nepřetržitě roste již dvanáct měsíců v řadě. Od počátku letošního roku vzrostla o téměř osm procent,“ upřesnil Matějka z ČSÚ.
Úřady v dubnu vydaly 7181 stavebních povolení, což je meziročně o 9,8 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 47,3 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 vzrostla o 25,8 procenta. Byty se letos prodávají méně. Na trhu jich totiž moc není a úvěry zdražily.
„Pokles počtu stavebních povolení byl zčásti ovlivněn vyšší srovnávací základnou z loňského dubna, kdy úřady doháněly covidové manko. Růst orientační hodnoty byl způsoben povolením velkých staveb dopravní infrastruktury,“ vysvětlila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Počet zahájených bytů v dubnu meziročně klesl o 0,8 procenta, bylo jich 3562. Počet dokončených bytů ve srovnání s loňským dubnem meziročně vzrostl o 5,3 procenta a činil 3043 bytů.