Pokles průmyslu v dubnu zrychlil. Stavebnictví rostlo už dvanáctý měsíc v řadě

Nahrávám video

Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za poklesem podle statistiků opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Stavební výroba v Česku během dubna meziročně podle zveřejněných dat zpomalila růst na čtyři procenta z březnových revidovaných 8,8 procenta.

Výroba motorových vozidel meziročně klesla podle dat ČSÚ o téměř šestnáct procent, produkce ostatních dopravních prostředků o osmadvacet procent a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla o 2,7 procenta. 

Pokles automobilové výroby souvisí s tím, kdy a na jak dlouho jednotlivé automobilky omezují své výroby. Omezení hlásila i největší česká automobilka Škoda Auto. Přestože si firma nyní zajistila dostatek kabelových svazků, neobnovuje zatím všechny směny, některé díly pořád chybí.

„Problémy přetrvávají, spíše se k těm stávajícím přidávají nové a nové, takže v nejbližších měsících musíme počítat se znaménkem mínus u meziroční změny průmyslové výroby i v dalších měsících,“ popisuje hlavník ekonom Deloitte David Marek. 

Naopak produkce oděvů nebo usní stoupla proti loňskému dubnu o téměř pětinu. Do trojice odvětví s nejvyšším kladným příspěvkem se dostala na domácí trh orientovaná odvětví, a to potravinářský a nápojový průmysl. U nápojového průmyslu, kde se výroba meziročně zvýšila zhruba o 15 procent, se objem produkce postupně vrací na úroveň před pandemií koronaviru, která začala počátkem roku 2020, uvedli statistici.

„Na dubnových výsledcích se podepsala především vysoká srovnávací základna. Před rokem jel celý průmysl po ukončení covidových omezení na plné obrátky, a to včetně výroby automobilů,“ uvedl k výkonu průmyslu v dubnu ředitel statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.

Na nižší produkci elektřiny, plynu a tepla se pak negativně podepsala loňská vysoká spotřeba plynu, která byla kvůli mimořádně chladnému počasí.

Oproti minulým měsícům, kdy meziroční růst zaznamenala naprostá většina průmyslových odvětví, byly dubnové výsledky ale odlišné. V dubnu meziročně stoupla výroba u přibližně poloviny odvětví, což výrazný pokles v produkci aut na úrovni průmyslu jako celku podle ČSÚ nevyvážilo. 

Stavební výroba v růstu nepřetržitě dvanáct měsíců

V případě stavebnictví se v dubnu pozemní stavitelství, což zahrnuje bytové i nebytové budovy, ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšilo o 6,3 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně kleslo o 1,8 procenta.

„Stavební produkce v dubnu vzrostla o čtyři procenta a nepřetržitě roste již dvanáct měsíců v řadě. Od počátku letošního roku vzrostla o téměř osm procent,“ upřesnil Matějka z ČSÚ. 

Úřady v dubnu vydaly 7181 stavebních povolení, což je meziročně o 9,8 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 47,3 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 vzrostla o 25,8 procenta. Byty se letos prodávají méně. Na trhu jich totiž moc není a úvěry zdražily.

„Pokles počtu stavebních povolení byl zčásti ovlivněn vyšší srovnávací základnou z loňského dubna, kdy úřady doháněly covidové manko. Růst orientační hodnoty byl způsoben povolením velkých staveb dopravní infrastruktury,“ vysvětlila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Počet zahájených bytů v dubnu meziročně klesl o 0,8 procenta, bylo jich 3562. Počet dokončených bytů ve srovnání s loňským dubnem meziročně vzrostl o 5,3 procenta a činil 3043 bytů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 19 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 23 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...