Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se začaly zlepšovat. Index PMI totiž stoupl v září na 50,7 bodu ze srpnových 49,1 bodu, informovala společnost IHS Markit. Index je tak nejvyšší od listopadu 2018. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
Podmínky v průmyslu jsou podle indexu nejlepší od listopadu 2018. Zbrzdit růst může druhá vlna
Za růstem indexu je především nejrychlejší růst výroby od října 2018, rozjezd odběratelských provozů a růst nových zakázek, upozornila IHS Markit.
„Sektor se dál zotavuje z šoku způsobeného koronavirem, ovšem aktuální data signalizovala silnější závěr třetího čtvrtletí. Nové zakázky se navrátily k růstu a očekávání výroby v příštím roce podpořily naděje na silnější poptávku. Firmy však opět propouštěly, protože v sektoru stále přebývala kapacita. Zaměstnanost nicméně klesla nejpomaleji od června 2019,“ uvedla ekonomka IHS Markit Sian Jones.
Vývoj průmyslového PMI v ČR a zahraničí
Trh čekal růst o málo vyšší, a to na 51 bodů. „Dle šetření se zvýšila produkce i nové zakázky, zaměstnanost se však v průmyslu dále snižovala. Optimismus firem se však zvýšil, je nicméně otázkou, do jaké míry čísla již reflektovala postupný rozjezd druhé vlny pandemie v Česku i zahraničí,“ upozornil hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Firmy zaznamenaly poptávku od zákazníků v Asii a v Evropě
Podniky nadále podle průzkumu propouštěly zaměstnance kvůli nadbytečným kapacitám a hlásily nutnost další redukce pracovních míst. Spolu s utlumenou poptávkou zůstala na nízké úrovni vzhledem k nejistotě trvání pandemie a souvisejícím dopadům na ekonomiku i obchodní důvěra.
Z dat vyplývá, že v září skončilo téměř dvouleté období poklesu nových zakázek v českém průmyslu. Celkové zakázky podpořilo oživení exportu. Firmy totiž zaznamenaly poptávku od zákazníků v Asii a v Evropě.
Ekonom Seidler také připomněl, že zatímco obdobné indikátory PMI z eurozóny, Německa či okolních zemí regionu se dostaly zpět nad hranici 50 bodů již v červenci, zlepšování podmínek v tuzemském průmyslu bylo po koronavirovém zastavení ekonomiky pomalejší.
V Německu či eurozóně se zářijové indikátory PMI z průmyslu dostaly již výrazněji nad 50 bodů, v Německu pak dokonce na 56,6. Na druhou stranu PMI ve službách se propadl zpět pod 50 bodů v návaznosti na obavy z příchodu druhé vlny pandemie. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v září nicméně rostla nejrychleji za více než dva roky, když PMI pro zpracovatelský sektor se v září vyšplhal na hodnotu 53,7 bodu ze srpnových 51,7 bodu.
Příznivější zářijové PMI přišly i z Číny, kde se oficiální index zvýšil nad očekávání trhu na 51,5 bodů. Poprvé po osmi měsících se dostal také subindex zahraničních objednávek nad hranicí 50 bodů, což naznačuje postupné zotavování globální poptávky.
„Nicméně zlepšení zářijových indikátorů v zahraničí i v tuzemské ekonomice relativizuje příchod druhé vlny pandemie, která bude zotavování globální ekonomiky včetně průmyslu v nadcházejících měsících opět brzdit,“ doplnil Seidler.
V době vrcholu pandemie řada vlád po celé Evropě zavedla tvrdá omezení pohybu, s poklesem počtu případů nákazy ale byla řada omezení odstraněna. Teď se počet nových případů opět zvyšuje, což znamená, že některá omezení se znovu zavádějí. Představitelé Evropské centrální banky (ECB) sice očekávají, že oživení bude pokračovat, varovali však, že pokrok bude jen pomalý a nerovnoměrný, upozornila agentura Bloomberg.
Zhruba polovinou se na zářijovém růstu indexu podílelo Německo, upozornil hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. Ve Francii a ve Španělsku zaznamenal zpracovatelský průmysl mírný růst, zatímco v Itálii růst zpomalil. Bez Německa by celkový index byl nejníže od června.
