Odstoupit od konkurenční doložky zaměstnavatel může. Zákon není možné dotvářet, rozhodl Ústavní soud

Zaměstnavatel může teoreticky odstoupit od konkurenční doložky, aniž by uvedl důvod a předem měl se zaměstnancem ve smlouvě definované podmínky. Ústavní soud (ÚS) v pondělí vyhověl stížnosti firmy, která distribuuje elektroniku, ve sporu s bývalým generálním ředitelem. Nález vyhlásil soudce zpravodaj Ludvík David, případem se bude znovu zabývat Okresní soud v Ostravě.

Firma měla s ředitelem smlouvu, která zahrnovala také konkurenční doložku. Zaměstnanec se v ní zavázal, že šest měsíců po ukončení pracovního poměru nebude pracovat pro konkurenci, za což mu společnost měla vyplácet polovinu někdejšího platu. Těsně před vypršením pracovní smlouvy však firma od konkurenční doložky jednostranně odstoupila, což smlouva umožňovala i bez udání důvodu.

Ostravské soudy vyhověly žalobě bývalého ředitele, a to zejména s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu. Právě nejvyšší instance už dříve stanovila, že zaměstnavatel není oprávněn v průběhu trvání pracovního poměru odstoupit od konkurenční doložky z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to ani tehdy, pokud si smluvní strany takovou možnost sjednaly.

Odstoupení od doložky může být zneužitím práva, musí však být dokázáno

Podle pondělního nálezu ale Nejvyšší soud vyžaduje víc než zákon samotný. „Hovoří nikoliv ústy zákona, ale nad jeho rámec, a dopouští se ústavně nepřípustného dotváření práva,“ řekl David. Důvody pro odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky tak nemusí být mezi smluvními stranami předem specifikovány.

„Je žádoucí, aby takový důvod sjednán byl, ale není to podmínkou,“ uvedl David. Připustil, že v některých konkrétních situacích může být odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky zneužitím práva. Je ale nutné vždy posoudit konkrétní okolnosti, vést tímto směrem dokazování, a nikoliv se paušálně spokojit s judikátem Nejvyššího soudu, míní David.

V konkrétním sporu, který ÚS řešil, měl pracovní poměr skončit 30. dubna 2016. Osm dní před tím firma písemně odstoupila od konkurenční doložky, ředitel se to dozvěděl 26. dubna. Odstoupení od smlouvy pokládal za neplatné, žalobou se domáhá přibližně 430 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...