Nezaměstnanost v Česku zůstala v březnu na únorových třech procentech, na stejné úrovni byla i loni v březnu. Počet lidí bez práce klesl proti únoru o téměř 1700 na 225 678, což je nejnižší březnová hodnota od roku 1997. O více než devět tisíc ubylo ale také volných pracovních míst, úřad práce jich evidoval 342 287. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by se koronavirová krize mohla na údajích projevit až v nadcházejícíh měsících.
Nezaměstnanost zůstala v březnu na třech procentech. V příštích měsících podle analytiků poroste
„Během března zaznamenal Úřad práce ČR v souvislosti se situací kolem koronaviru zvýšený zájem zaměstnanců i OSVČ o informace k možné evidenci. Počet lidí, kteří se nakonec na Úřad práce ČR přihlásili, byl meziročně o 3,8 procenta a meziměsíčně o 6,1 procenta vyšší. Žádost o zprostředkování zaměstnání a zavedení do evidence podalo 35 714 lidí,“ oznámil úřad. Naopak 37 405 uchazečů o zaměstnání z evidence odešlo.
„Březnová příznivá hodnota z trhu práce je však dočasná a nezaměstnanost se začne v příštích měsících zvyšovat,“ očekává hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.
Ekonomové totiž upozornili, že v normální situaci v březnu nezaměstnanost zpravidla klesá. „To tentokrát podle očekávání nenastalo, i přesto lze výsledek považovat za překvapivý. Už v březnu totiž vešla v platnost mnohá restriktivní opatření, a firmy se tak potýkaly s existenčními problémy. Propouštění zaměstnanců tak bylo nasnadě, což potvrdily ke konci měsíce úřady práce, které podle tehdy zveřejněných zpráv hlásily nával. To ovšem o týden později popřela ministryně práce a sociálních věcí a potvrdil to i dnešní výsledek,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.
Vzhledem k restriktivním opatřením však lze podle ní očekávat, že nezaměstnanost v následujících měsících dále naroste.
O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají v současné době podle ředitele Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jana Karmazína především lidé, kteří pracují v pohostinství, ve službách a v cestovním ruchu. Právě tyto oblasti postihla přijatá epidemiologická opatření v největší míře a zaměstnavatelé dočasně uzavřeli své provozy.
„Obdobná situace nastává v oblasti automobilového průmyslu a u subdodavatelů působících v této oblasti. Hlásí se i ti, kteří pracovali ve výše uvedených oborech v zahraničí, například v Rakousku, Itálii, SRN či Švýcarsku. Jsou mezi nimi i pendleři,“ sdělil Karmazín.
Mezi těmi, kteří kvůli omezením přerušili v březnu svou činnost, byly i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), většinou drobní podnikatelé a řemeslníci.
V kontextu některých údajů z okolních zemí, kde v posledních týdnech zaznamenali nejprudší nárůst nezaměstnaných v historii, je však dosavadní vývoj v Česku podle Seidlera příznivý.
„Například ve Spojených státech je zhruba třicetinásobná populace i počet zaměstnaných osob. Tamní růst žádostí o podporu v nezaměstnanosti za poslední dva týdny vzrostl o deset milionů osob, což relativně k velikosti pracovní síly by znamenalo růst počtu nezaměstnaných v Česku za poslední dva týdny o více než 300 tisíc,“ konstatuje Seidler.
A dodává, že dosavadní omezený růst počtu nezaměstnaných v Česku může souviset s nejasnými podmínkami vládní podpory, které se upřesňovaly až koncem března, a také tradičním zpožděním z titulu výpovědních lhůt.
S tím souhlasí i ekonom Komeční banky Michal Brožka. „Proč nezaměstnanost nevzrostla? Hypotéz je mnoho. Svou roli mohla sehrát různá administrativní zpoždění a nebo přirozená zpoždění, kdy Češi z různých důvodů na úřad práce nepospíchají. Trh práce byl před pandemií velmi napjatý, takže se nabízí hypotéza, že by lidé našli novou práci okamžitě. Mnoho lidí si vybralo možnost zůstat v ošetřování či v neschopnosti. Domníváme se také, že značnou roli mohla sehrát nejistota ohledně toho, jakou podporu dostanou OSVČ. Také je možné, že jde o chybu výpočtu, která v tomto nelehkém období může nastat snáze než jindy,“ vysvětluje.
Nicméně je podle něj jen otázkou času, kdy i český trh práce podobně jako v ostatních zemích vykáže výrazné zhoršení. „Zajímavé bude teď sledovat, jak se vyvíjí ostatní statistiky trhu práce, které mají jinou metodiku. Rozdíly by mohly být veliké,“ dodává Brožka.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče jsou tak březnová čísla spíše než dobrou zprávu o odolnosti trhu práce vnímána jako zastaralý obrázek, protože v dalších měsících počet nezaměstnaných naroste.
„Zároveň je ale pravda, že snaha vlády, centrální banky a dalších autorit podpořit ekonomiku a zaměstnanost je enormní. Nárůst nezaměstnanosti může být proto mírnější, než co by probíhajícímu poklesu ekonomické aktivity přisuzovala ekonomická teorie,“ uvedl.
Nejvíc lidí se zaregistrovalo v Moravskoslezském kraji
Nejvíce nově příchozích na úřad práce eviduje Moravskoslezský kraj, v rámci okresů pak Praha. Naopak nejméně nových uchazečů se v březnu hlásilo v Karlovarském kraji a z hlediska okresů na Jindřichohradecku.
Z regionů republiky měla ke konci března nejnižší nezaměstnanost stejně jako v únoru Praha, kde podíl lidí bez práce mírně stoupl na dvě procenta. Naopak nejvyšší zůstal podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji, kde stejně jako v únoru dosáhl 4,6 procenta. Z okresů vykázaly nejnižší nezaměstnanost Praha-východ s 1,2 procenta a Pelhřimov s 1,5 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost je se sedmi procenty na Karvinsku.
Nejmenší konkurence na pracovním trhu byla ke konci března v okresech Praha-východ, kde na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru shodně 0,1 uchazeče. Naopak nejvíce lidí připadalo na jedno místo na Karvinsku, a to 6,9.
Zaměstnavatelé měli v březnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, zemědělské a lesní dělníky, montážní dělníky, pomocné dělníky ve výrobě, uklízeče, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, kuchaře, zedníky nebo pomocné manipulační pracovníky.
Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.