Německé továrny Volkswagenu zasáhla výstražná stávka

Nahrávám video

Desítky tisíc zaměstnanců automobilky Volkswagen (VW) v Německu se v pondělí zapojilo do výstražné stávky. Na výzvu odborového svazu IG Metall přerušili práci v devíti z deseti závodů koncernu v zemi, včetně ústředí ve Wolfsburgu či tří továren v Sasku. Odboráři protestují proti ohlášenému rozsáhlému propouštění, snižování mezd a pravděpodobnému zavírání továren automobilky v Německu. České Škody Auto, která je součástí koncernu Volkswagen, se stávka přímo netýká.

V 9:30 začala stávka v továrně v saském Cvikově (Zwickau), v 10:00 se přidali zaměstnanci továren ve Wolfsburgu, Hannoveru, Emdenu, Braunschweigu, Salzgitteru a Saské Kamenici (Chemnitz). Ve 12:00 začal protest ve známé skleněné továrně v Drážďanech a ve 12:30 v Kasselu-Baunatalu. Nepřipojil se jen závod v Osnabrücku.

Ve všech stávkujících továrnách se práce zastavila dočasně, podle plánů odborářů se zhruba po dvou hodinách výroba měla opět rozběhnout, a to do dalšího přerušení v navazující směně. Stávka skončí až po dvouhodinovém přerušení práce na noční směně v noci na úterý. Podle odborového svazu IG Metall se dosud zapojilo přes 66 tisíc lidí, z toho 35 tisíc v ústředí ve Wolfsburgu.

Stávky doprovázely i protestní shromáždění a pochody, do kterých se podle agentury DPA na jednotlivých místech zapojily tisíce lidí. Na demonstraci ve Wolfsburgu předsedkyně zaměstnanecké závodní rady Daniela Cavallová ostře kritizovala vedení firmy. „Jsme připraveni na obě varianty: sblížení i eskalaci,“ zdůraznila.

Protesty zaměstnanců Volkswagenu ve Wolfsburgu
Zdroj: Julian Stratenschulte/Pool via Reuters

„Když to bude potřeba, bude to jeden z nejtvrdších konfliktů, jaké Volkswagen kdy viděl,“ uvedl oblastní manažer IG Metall pro Dolní Sasko Thorsten Gröger. Později zdůraznil, že pondělní akce byly jen varováním. Zástupce odborářů z východního Německa Dirk Schulze řekl, že vedení společnosti nebylo ochotné ke kompromisu. „Proto musíme na management vyvinout tlak varovnými stávkami,“ dodal.

Podle odborářů nebude kvůli výstražné stávce smontován zhruba jeden tisíc vozů. Vedení podniku uvedlo, že přijalo opatření, která by měla dopady stávky minimalizovat.

Kdo může za krizi?

Na protestu v Hannoveru odborář Sascha Dudzik obvinil vedení koncernu, že chce nechat zaplatit zaměstnance za své vlastní chyby. „My jsme ta rozhodnutí neučinili – učinili je milionáři v čele VW,“ řekl podle agentury Reuters. „Říkají, že jsme dražší než dělníci v Bratislavě nebo v Číně. Zajímalo by mě, jaké je srovnání u platů managementu,“ podotkl další z odborářů z hannoverské továrny Stavros Christidis. „Ve fotbale končí trenéři, když nevyhrávají. Ve VW je to naopak. Potrestáni jsou hráči,“ postěžovala si agentuře Reuters Lucia Helmová, která také pracuje v závodu v Hannoveru.

Podle šéfredaktora webu Autobalet.cz Vladimíra Rybeckého udělalo vedení koncernu chyb více. „Týká se to i zaostávání, co se týče softwaru, i v některých dalších oblastech,“ poukázal. Volkswagen ale podle něho není jedinou automobilkou, kterou trápí podobné problémy. Koncern se podle něj dostal do potíží i kvůli tomu, že poslouchal rady politiků. „Poslouchal to, co politici vytvořili a uvěřil tomu, že skutečně budou ideální podmínky pro rozvoj elektromobility,“ míní.

Nahrávám video

Spor se týká mezd přibližně 120 tisíc zaměstnanců v závodech kmenové značky Volkswagen, kde platí zvláštní dohoda o mzdách, a dalších deseti tisíc zaměstnanců VW v Sasku, jejichž mzdy jsou rovněž navázané na tuto dohodu. Vedení odmítá jakékoliv jejich zvýšení, vzhledem k tíživé situaci koncernu plánuje naopak snížení mezd o deset procent. Na stole je také uzavření závodů a propouštění. Obě strany sporu se sejdou k dalšímu kolu jednání o mzdách 9. prosince.

Odboráři už dříve avizovali, že jsou připraveni k ústupkům, které by firmě ušetřily až 1,5 miliardy eur (38 miliard korun), požadovali ale záruky ohledně zachování závodů a pracovních míst. Vedení koncernu to odmítlo. Tvrdí, že musí náklady v Německu snížit na úroveň konkurence, ale i továren koncernu Volkswagen ve střední a východní Evropě a Jižní Americe.

Tři pokusy bez úspěchu

„Práce musí zůstat“. S tímto heslem zaměstnanci demonstrovali už v listopadu před sídlem automobilky. I na třetí pokus však jednání odborů s vedením koncernu skončilo neúspěchem. Naposledy návrh odborů zamítlo v pátek. V sobotu pak vypršela dohoda o zákazu stávek. Odboráři je proto naplánovali hned na pondělí. 

„Jak dlouhá a jak intenzivní tato konfrontace bude, záleží na Volkswagenu u vyjednávacího stolu,“ řekl Gröger. Mluvčí koncernu k tomu dodal, že Volkswagen respektuje právo zaměstnanců na účast ve výstražné stávce.

Stávka může trvat dlouho

Oborový svaz kovodělníků se nechal slyšet, že je připravený na sociální konflikt, jaký spolková republika nezažila desítky let, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Ve sporu jde totiž kromě možného rušení pracovních míst i o mzdy. Přibližně 120 tisícům zaměstnanců vedení nejen odmítá zvýšení, ale naopak plánuje snížení mezd o deset procent. 

„Automobilka se nachází ve finanční krizi. Prodeje jejích vozů dlouhodobě klesají, a vedení proto musí šetřit. Také zvažuje, že by některé své továrny zavřelo úplně,“ dodal Polák.

„Teď je v sázce opravdu všechno. Uzavření závodu. Propuštění tisíců lidí. To vás donutí se opravdu zamyslet. A pokud máte rodinu, svůj život tady, žijete tady v sousedství, člověk si ani nedokáže představit, co se s námi, pracovníky Volkswagenu, děje,“ popsal zaměstnanec Volkswagenu Stefan Erhardt.

Kvůli špatné situaci začala firma snižovat náklady už v září. Cílem je ušetřit několik miliard eur. K dalšímu jednání usednou obě strany 9. prosince. Jak dlouhá bude samotná stávka, není zatím jasné. Naposledy takto zaměstnanci všech šesti největších závodů stávkovali v roce 2018, podle odborů jich tehdy bylo více než padesát tisíc. 

Podle Poláka je vysoce pravděpodobné, že stávky a protesty zaměstnanců budou pokračovat i v dalších dnech. „Myslím si, že ta jednání devátého prosince neskončí dohodou nebo že se nenarýsuje cesta, která by k dohodě vedla. Naopak je pravděpodobné, že spor mezi odbory a Volkswagenem bude v následujících týdnech ještě eskalovat,“ míní.

Škoda bude propouštět agenturní pracovníky

České automobilky Škoda, která je částí koncernu Volkswagen, se stávka v Německu přímo netýká. Vedoucí plánování lidských zdrojů společnosti Škoda Auto Štěpán Lacina minulý týden řekl, že automobilka nyní neplánuje propouštění kmenového personálu, snižování stavů se má týkat pouze agenturních pracovníků.

Podle šéfa odborů Jaroslava Povšíka bude udržení míst prioritou při nadcházejícím mzdovém vyjednávání, při kterém chtějí odbory žádat růst nad hodnotu inflace.

Na rozdíl od slabého výkonu značky Volkswagen se Škodě daří. Na konci října česká automobilka uvedla, že zvýšila celosvětově za tři čtvrtletí meziročně výrobu o 5,3 procenta na 780 500 vozů. Prodejcům skupina dodala 808 600 aut, což představuje růst o čtyři procenta. Hlavním odbytištěm byla Evropa s růstem o 8,2 procenta na 552 400 vozů, což znamená upevnění pozice čtvrté nejprodávanější značky a návrat na předcovidovou úroveň. Na svůj největší trh v Německu automobilka dodala 140 tisíc aut, což je růst o 21,4 procenta.

Podle Rybeckého se Škodě daří, protože vyrábí mnohem efektivněji, s daleko menšími náklady než jiné továrny koncernu, především v Německu. Vývoj ve Volkswagenu podle něj ale není dobrý ani pro Škodu.

Sdružení automobilového průmyslu: Evropu brzdí byrokracie

Evropský automobilový průmysl se potýká s řadou problémů kvůli slabému prodeji aut v regionu a konkurenci asijských výrobců, kteří nabízejí levnější elektromobily.

„Ten problém je jednoznačně zdvižený prst pro celou Evropu. Pokud nezačneme, zejména v oblasti regulace, dělat trochu něco jiného, tak se toto bude týkat nejenom automobilového průmyslu, ale veškerých odvětví,“ varoval ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Evropu podle něj brzdí přebujelá byrokracie. „Je potřeba přijmout nějaká opatření, abychom ten trh dále neomezovali,“ dodal.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara drtí evropský průmysl vysoké ceny energií. Problémy automobilového průmyslu podle něho vycházejí rovněž z toho, že si Evropa stanovila velmi ambiciózní cíl v oblasti čisté mobility, ale téměř nic pro něj zpočátku nezačala dělat. „Čína, na rozdíl od Evropy, začala po celém světě kupovat doly, které produkují vzácné nerosty, které potřebujete pro výboru autobaterií,“ doplnil.

Problémy Volkswagenu mohou podle Špicara pocítit i české firmy. „Já si myslím, že to může zavdávat obavy pro subdodavatelský průmysl, protože tady máme mnoho firem, které jsou skutečně speciálně na dodávkách do koncernu Volkswagen poměrně výrazně závislé, a pro ně to může být do budoucna velký problém,“ popsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 15 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 17 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Evropský pohled