Ministr Jurečka odvolal šéfa Lesů ČR Vojáčka. Další vrcholní manažeři podniku rezignovali

Vicepremiér a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) odvolal generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) Josefa Vojáčka. Zdůvodnil to manažerskými pochybeními a neefektivní reorganizací firmy, Vojáček však své kroky hájí. Po jeho odvolání rezignovali i čtyři zbývající vrcholní manažeři státních LČR, skončí k 3. lednu. Lesy ČR dočasně povede Jiří Groda z Lesní správy Vítkov.

„Děkuji všem zaměstnancům a partnerům Lesů ČR za spolupráci, zvládnutí kalamity a překonání zřejmě nejkrizovějšího období podniku. Svému nástupci přeji hodně úspěchů,“ sdělil Vojáček. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová uvedla, že podnik rozhodnutí ministra respektuje.

LČR obhospodařují zhruba polovinu lesů v Česku. „Při problémech, se kterými se lesníci musí potýkat, není možné řídit podnik centrálně z několika málo míst, naopak je třeba naslouchat těm, kteří nejlépe znají daný region a podle toho přijímat efektivní opatření v místě,“ kritizoval reorganizaci podniku Jurečka, který vede resort dočasně do očekávaného jmenování Zdenka Nekuly (KDU-ČSL) ministrem.

Lesy při reorganizaci mimo jiné nahradily svých jedenáct krajských ředitelství sedmi oblastními ředitelstvími. Změna organizační struktury s vytvořením oblastních ředitelství podle Jurečky vedla ke zhoršené spolupráci a komunikaci s místními samosprávami, zejména na úrovni lesních správ.


Vojáček je však přesvědčen, že restrukturalizace byla správná. Přinesla podle něj zjednodušení administrativy, snížení počtu administrativních zaměstnanců a pokles režijních nákladů. „Rozhodnutí pana ministra respektuji a nepřísluší mi ho komentovat. Nicméně celou svou profesní kariéru stavím na tom, že za mě hovoří výsledky mé práce a čísla jsou jasná,“ uvedl. Podle Vojáčka podnik výrazně zlepšil své hospodářské výsledky. „Dnes máme na účtech deset miliard korun a čtyři miliardy zisku, považuji to za úspěch,“ podotkl.

Mimo nevydařené transformace státního podniku do nové organizační struktury oblastních ředitelství ale patří k důvodům odvolání generálního ředitele i některá další manažerská pochybení a personální politika, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Ve funkcích kromě Vojáčka končí i další čtyři členové vrcholného vedení státního podniku. Ti se rozhodli po odvolání generálního ředitele rezignovat. K 3. lednu skončí správní ředitel Pavel Krpata, obchodní ředitel Petr Urban, ředitel lesního a vodního hospodářství Vladimír Krchov a pověřený ekonomický ředitel Roman Schindler. 

Lesy dočasně povede Groda

Ministerstvo zemědělství ve středu večer oznámilo, že vedením státního podniku byl dočasně pověřen Jiří Groda z Lesní správy Vítkov na Opavsku. 

„Je zkušený lesník, má vysoké odborné znalosti a zná práci ve státním podniku na všech úrovních. Dokáže tak vnímat problémy, které naše lesy a lidé v nich pracující mají, není odtržený od reality. Očekávám od něj, že bude aktivně komunikovat také se zástupci samospráv,“ řekl Jurečka.

Příhoda žádná zásadní pochybení nevidí

Podle předsedy think-tanku Czech Forest Jana Příhody ale současné vedení nedoprovází žádný korupční skandál ani zásadní odborná pochybení. „Z analýz satelitních snímků lze konstatovat, že LČR se daří bojovat s kůrovcovou kalamitou, což dokládají i data o poklesu kůrovcových těžeb a nezpracovaných napadených stromů ke konci roku,“ sdělil. Pokud odejde kompletní vedení, což podle něj naznačují pracovníci podniku, může dojít k destabilizaci fungování státní firmy.

„Manažerská pochybení nejsou ve zdůvodnění ministerstva nějak specifikovaná. Reorganizace vyvolaná potřebou úspor asi nebylo nejšťastnější řešení, ale lze pochybovat, že se jednalo o autonomní rozhodnutí vedení LČR bez vědomí zakladatele, tedy ministerstva zemědělství,“ uzavřel Příhoda.

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů míní, že fungování podniku nestojí ani nepadá s osobou ředitele. „Změna způsobu řízení státní organizace je možná pouze celkovou reformací a přenastavením procesů,“ sdělila mluvčí sdružení Jana Divišová.

Státní podnik obhospodařuje více než 1,2 milionu hektarů lesů. Loni LČR kvůli kůrovcové kalamitě vytěžily rekordních 14,35 milionu metrů krychlových dřeva. Letos celkovou těžbu po několika předchozích korekcích směrem dolů očekává kolem 11,5 milionu metrů krychlových. Díky rostoucím cenám dřeva se vrátil v letošním prvním pololetí do zisku 680 milionů korun. Loni ve stejném období podnik vykázal ztrátu 480 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun. Sněmovna bude moci opět jednat až do noci, což až na druhý pokus to prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 10 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 3 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.