Ministerstvo práce navrhlo kvůli krizi zvýšit životní minimum

Ministerstvo práce navrhuje zvýšit od ledna životní minimum. Pro samotného dospělého by vzrostlo z nynějších 3860 korun na 4990 korun, tedy zhruba o 23 procent. U dospělých a dětí v rodině by se pak částka zvedla o 25 až 34 procent. Existenční minimum by bylo o tisícikorunu vyšší, dostalo by se na 3490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, který kabinet zveřejnil na svém webu. Výdaje na dávky by se tak příští rok zvýšily o 7,41 miliardy. Návrh rozpočtu s tím nepočítal. Podle ministerstva je úprava minima kvůli koronavirové krizi nutná.

Naposledy se životní a existenční minimum zvyšovalo letos od dubna o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. S minimální částkou na život se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Minimum se využívá také v exekucích při stanovení nezabavitelné částky či u soudů při určení alimentů. Roli hraje i u dávek pro postižené či při osvobození od televizních a rozhlasových poplatků.

Podle zákona o životním a existenčním minimu může vláda nařídit zvýšení částek další rok od ledna, pokud za sledované období index spotřebitelských cen domácností rostl aspoň o pět procent. Kabinet ale může minima upravovat i mimořádně. To je podle ministerstva práce nyní nezbytné kvůli propadu ekonomiky a zhoršení situace lidí.

Životní minimum dospělého by se mělo zvednout na 4990 korun

Životní minimum dospělého by se podle návrhu mělo zvednout o 1130 korun na 4990 korun. První osoba v domácnosti by měla mít místo 3550 nově 4710 korun. Dalšímu dospělému by připadlo 4340 místo 3200 korun. Částka na dítě do šesti let by se měla dostat na 2610 korun, od šesti do 15 let na 3520 korun a na studenta od 15 do 26 let na 4190 korun.

Minimální příjmová hranice samotného rodiče s tříletým a osmiletým dítětem by se tak zvýšila ze 7940 na 10 840 korun. Pro oba rodiče s třináctiletým a šestnáctiletým školákem by se počítalo se 16 760 místo 9940 korunami.

Například přídavek na dítě je nyní pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Teď na něj tak dosáhne samotný rodič s malým dítětem a menším školákem s měsíčním příjmem pod 21 438 korun. Od ledna by příjem mohl činit až 29 268 měsíčně. U rodičů se dvěma většími školáky by to bylo až 45 252 místo 26 838 korun.

Podle ministerstva jsou nynější minimální částky podhodnocené a navýšení o 23 až 34 procent je má dostat na „reálnou úroveň zákonem stanovených hodnot z roku 2007“, kdy se minimum na výživu a potřeby zavedlo. Autoři návrhu uvádějí, že přidání „kompenzuje disproporci“ mezi spotřebními koši chudých a průměrných domácností za 13 let.

V podkladech pro vládu je, že běžná domácnost dá za jídlo a pití asi 18 procent svých výdajů. „V případě specifického spotřebního koše použitého pro životní minimum činí náklady na výživu dokonce 60 až 70 procent podle složení domácnosti,“ uvedlo ministerstvo. Dodává, že z životního minima se nezaplatí dovolená či elektronika, které jsou v běžném spotřebním koši.

Nynější a navrhované minimum od ledna (v korunách)
Zdroj: MPSV

Navrhované zvýšení minima by příští rok zvedlo výdaje na dávky o 7,41 miliardy. Z toho na dávky v hmotné nouzi by bylo potřeba o 2,99 miliardy více a na sociální podporu o 4,43 miliardy více. Příspěvek na živobytí by ale mohlo dostávat o 25 500 lidí více, přídavek na dítě o 400 tisíc dětí více a porodné o 2200 rodin více, spočítalo ministerstvo.

V návrhu rozpočtu na to peníze nemělo. Zatím není jasné, zda mu je vláda v pondělí při schvalování rozpočtového zákona nepřidala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Velké baterie umožní zefektivnit využívání elektřiny

Přibývání velkých baterií v tuzemsku má od října umožnit novela známá jako Lex OZE 3. Využívat je půjde pro stabilizaci sítě i obchodně. A zájem investorů je obrovský. „Kdo nastoupí do trhu služeb výkonové rovnováhy nejdřív, vydělá na tom nejvíc, protože ceny budou klesat,“ míní specialista na baterie Ivo Apfel. Podle zástupců oboru ale ještě zbývá dořešit problémy s jejich připojováním k soustavě.
před 2 hhodinami

Novela zákoníku práce přináší brigády pro čtrnáctileté nebo kratší výpovědní dobu

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.
před 14 hhodinami

O volbách či dostupnosti bydlení diskutovali hosté Politického spektra

O sněmovních volbách, platech ve státní sféře, indexu prosperity a finančního zdraví, dostupnosti bydlení či výdajích na obranu debatovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnili zástupce občanského hnutí Přísaha Pavel Černý, předseda hnutí Hlas Petr Hrdý a Radek Pileček z hnutí Jihočeši 2012.
před 18 hhodinami

Trump plánuje zdvojnásobit cla na ocel a hliník na padesát procent

Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má podle něj posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zkraje: Hazard přináší obcím i státu prostředky, problémem je však závislost

Hazard je pro některé občasnou zábavou, pro jiné velkým problémem. Je sice zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty, zároveň však působí společenské náklady v miliardách korun. O problematice hazardu diskutovali v pořadu Zkraje starosta obce Holubice Jiří Horňák (nestr.), ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, zastupitel města Brna a občanský aktivista Matěj Hollan, bývalý profesionální fotbalista Petr Švancara, vedoucí oddělení metodiky hazardu na sekci právní z Generálního ředitelství cel Tomáš Hamouz, tajemník z Institutu pro regulaci hazardních her Petr Kozák a adiktoložka Jana Dominika Šatánková ze společnosti Podané ruce.
před 20 hhodinami

Je snazší zjistit, že peníze jsou špinavého původu než čistého, říká odborník na kryptoměnu

Bitcoiny si máme tendenci představovat jako zlaté kovové mince, ve skutečnosti jde ale o jakýsi přístup k digitální účetní knize, vysvětlil v pořadu Události, komentáře odborník na kryptoměnu z Vysoké školy ekonomické v Praze Kareem Abdallah. Pokud člověk ve skutečném a kryptoměnovém světě své identity odděluje, podle Abdallaha je těžké ho odhalit, ačkoliv pro to existuje několik nástrojů. „Je snazší zjistit, že peníze jsou špinavého původu než čistého,“ sdělil moderátorovi Danielu Takáčovi.
před 20 hhodinami

Inspekce pokutovala obchodníky za slevy, které nebyly slevami

Česká obchodní inspekce uskutečnila v prvním čtvrtletí přes pět set kontrol, ve kterých se zaměřila na slevy v obchodech. Nedostatky zjistila ve více než polovině případů. Nejčastěji šlo o chyby na cenovkách. Právě u zboží v akci porušují obchodníci zákon opakovaně, bez ohledu na četnost kontrol.
30. 5. 2025

Ekonomika vzrostla o 2,2 procenta, ukazuje odhad

Ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla podle zpřesněného odhadu meziročně o 2,2 procenta. Šlo o nejvýraznější nárůst hrubého domácího produktu (HDP) od druhého čtvrtletí roku 2022, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V předběžných údajích z konce dubna odhadoval meziroční nárůst HDP o dvě procenta. Mezičtvrtletně HDP v prvním kvartále stoupl podle aktuálních údajů o 0,8 procenta. Předběžný odhad růstu činil 0,5 procenta.
30. 5. 2025Aktualizováno30. 5. 2025
Načítání...