Ministerstvo práce navrhuje zvýšit od ledna životní minimum. Pro samotného dospělého by vzrostlo z nynějších 3860 korun na 4990 korun, tedy zhruba o 23 procent. U dospělých a dětí v rodině by se pak částka zvedla o 25 až 34 procent. Existenční minimum by bylo o tisícikorunu vyšší, dostalo by se na 3490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, který kabinet zveřejnil na svém webu. Výdaje na dávky by se tak příští rok zvýšily o 7,41 miliardy. Návrh rozpočtu s tím nepočítal. Podle ministerstva je úprava minima kvůli koronavirové krizi nutná.
Ministerstvo práce navrhlo kvůli krizi zvýšit životní minimum
Naposledy se životní a existenční minimum zvyšovalo letos od dubna o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. S minimální částkou na život se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Minimum se využívá také v exekucích při stanovení nezabavitelné částky či u soudů při určení alimentů. Roli hraje i u dávek pro postižené či při osvobození od televizních a rozhlasových poplatků.
Podle zákona o životním a existenčním minimu může vláda nařídit zvýšení částek další rok od ledna, pokud za sledované období index spotřebitelských cen domácností rostl aspoň o pět procent. Kabinet ale může minima upravovat i mimořádně. To je podle ministerstva práce nyní nezbytné kvůli propadu ekonomiky a zhoršení situace lidí.
Životní minimum dospělého by se mělo zvednout na 4990 korun
Životní minimum dospělého by se podle návrhu mělo zvednout o 1130 korun na 4990 korun. První osoba v domácnosti by měla mít místo 3550 nově 4710 korun. Dalšímu dospělému by připadlo 4340 místo 3200 korun. Částka na dítě do šesti let by se měla dostat na 2610 korun, od šesti do 15 let na 3520 korun a na studenta od 15 do 26 let na 4190 korun.
Minimální příjmová hranice samotného rodiče s tříletým a osmiletým dítětem by se tak zvýšila ze 7940 na 10 840 korun. Pro oba rodiče s třináctiletým a šestnáctiletým školákem by se počítalo se 16 760 místo 9940 korunami.
Například přídavek na dítě je nyní pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Teď na něj tak dosáhne samotný rodič s malým dítětem a menším školákem s měsíčním příjmem pod 21 438 korun. Od ledna by příjem mohl činit až 29 268 měsíčně. U rodičů se dvěma většími školáky by to bylo až 45 252 místo 26 838 korun.
Podle ministerstva jsou nynější minimální částky podhodnocené a navýšení o 23 až 34 procent je má dostat na „reálnou úroveň zákonem stanovených hodnot z roku 2007“, kdy se minimum na výživu a potřeby zavedlo. Autoři návrhu uvádějí, že přidání „kompenzuje disproporci“ mezi spotřebními koši chudých a průměrných domácností za 13 let.
V podkladech pro vládu je, že běžná domácnost dá za jídlo a pití asi 18 procent svých výdajů. „V případě specifického spotřebního koše použitého pro životní minimum činí náklady na výživu dokonce 60 až 70 procent podle složení domácnosti,“ uvedlo ministerstvo. Dodává, že z životního minima se nezaplatí dovolená či elektronika, které jsou v běžném spotřebním koši.
Nynější a navrhované minimum od ledna (v korunách)
Navrhované zvýšení minima by příští rok zvedlo výdaje na dávky o 7,41 miliardy. Z toho na dávky v hmotné nouzi by bylo potřeba o 2,99 miliardy více a na sociální podporu o 4,43 miliardy více. Příspěvek na živobytí by ale mohlo dostávat o 25 500 lidí více, přídavek na dítě o 400 tisíc dětí více a porodné o 2200 rodin více, spočítalo ministerstvo.
V návrhu rozpočtu na to peníze nemělo. Zatím není jasné, zda mu je vláda v pondělí při schvalování rozpočtového zákona nepřidala.