Životní minimum se zvedne na 3860 korun měsíčně, dohodla se vláda

Životní minimum se od 1. dubna zvedne o 13,2 procenta. Dosáhne 3860 korun měsíčně. Existenční minimum pak bude činit 2490 korun měsíčně. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Nejnižší uznaná částka pro život se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí podle Hamáčka reaguje na růst cen. Ministerstvo práce o růst usilovalo od poloviny roku 2018.

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012, a to o devět procent. Od té doby se ceny zvedly o 13,2 procenta, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro rozhodování vlády. Po růstu minima by mohlo přibýt 500 až 600 příjemců příspěvku na živobytí, u přídavku na dítě asi 11 tisíc a u porodného asi dva tisíce. Letošní výdaje by se tak zvedly o 390 milionů korun, resort práce a sociálních věcí na to peníze v rozpočtu má.

Plán zvednout životní a existenční minimum ohlásila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v létě 2018 krátce po svém nástupu do funkce. Sociální demokraté ale v jednáních s koaličním hnutím ANO několikrát neuspěli. Naposled Maláčová návrh nařízení podala s březnovým termínem loni před vánočními svátky. Schválený návrh počítá s dubnem, uvedl Hamáček. Maláčová se jednání kabinetu v pondělí neúčastnila.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podmiňovala navýšení minima revizí dávek. Maláčová těsně před vánočními svátky předložila novely se změnami a zpřísněním vyplácení peněz od státu, které by měly platit nejspíš od roku 2021 či 2022.

Nařízení má pomoci rodičům i seniorům

Nařízení má podle předkladatelů pomoci rodičům či seniorům. Například rodiče s pětiletým a osmiletým dítětem mají nyní minimum 9850 korun. Po zvýšení by to mohlo být 11 140 korun. U samotného otce či matky se čtyřletým dítětem by se částka ze 4880 korun mohla dostat na 5520 korun. Dvojice důchodců by namísto 5970 měla 6750 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima.

Podle ministryně po zvyšování mezd, důchodů a příspěvků na péči řada lidí už na dávky od státu nedosáhne. Už dříve Maláčová řekla, že přišlo o porodné 60 tisíc rodin, o přídavek na dítě 200 tisíc rodin a o příspěvek na bydlení mnozí senioři. Ministerstvo poukázalo i na to, že po navýšení minima zůstane lidem v exekuci vyšší nezabavitelná částka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...