K poklesu české ekonomiky dojde, ale záležet bude na tom, jestli se lidé budou dál bát, uvedl v pořadu Interview ČT24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Tedy zda se zákazníci vrátí (nebo nevrátí) do restaurací, jestli budou nakupovat v obchodech, nebo nákupy odkládat, jak budou uvažovat o dovolené. Osobně čeká, že do jara příštího roku budou lidé opatrní, protože čekají druhou vlnu koronaviru a případné zpřísnění ochranných opatření.
Lidé se bojí, stát by je měl motivovat utrácet, soudí Prouza
Tomáš Prouza v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Dnes se lidé často ptají hoteliérů jen na týden dovolené nebo na prodloužené víkendy a nechystají se utrácet tak velké částky na cestování jako dříve, zmínil dosavadní trend Prouza.
Z obchodů pak zmizely rodinné „výleto-nákupy,“ kdy například do hypermarketu zamířily celé rodiny. Dnes tam vyrazí třeba jen jeden člen rodiny s předem připraveným seznamem. Zákazníci také už nenavštěvují několik různých obchodů jako dříve. Zkrátila se i doba jejich pobytu v obchodech.
Více než dříve tak bude záležet na tom, jak si obchodníci dokážou vybudovat loajalitu svých zákazníků, protože prodejny třetí, čtvrté volby už neuspějí.
- V dosud největší vlně rušení zákazů zavedených proti šíření koronaviru se v pondělí 11. května otevřely venkovní zahrádky restaurací, obchodní centra i třeba kadeřnictví.
- Povolené jsou po dvou měsících také akce do 100 lidí, což se týká návštěv divadel, kin či muzeí, svateb, sportovních tréninků i mší.
Je vidět, že lidé jsou vystrašeni, podotkl šéf svazu. „Neví, co bude, odkládají některé nákupy.“
Odmítl uklidňující hlasy některých ekonomů a politiků, že za měsíc bude všechno v pořádku. Řada lidí totiž přišla o práci, mnozí další se o ni bojí. „Navíc až 40 procent Čechů nemá finanční rezervy ani na měsíc, takže rozhodně nebudou utrácet.“
Zemědělci peníze dostali, cestovní ruch ne
Prouza v pořadu kritizoval, že vláda zatím cestovnímu ruchu nedala ani korunu. „Jediné, co zvažuje, tak je pomoc letecké společnosti Smartwings, která má dva bohaté akcionáře, kteří by mohli pomoci,“ podotkl Prouza.
Naopak zemědělci dostali od vlády 4,3 miliardy korun na dotace, dodal.
„Vláda má pocit, že v cestovním ruchu není nikdo politicky zajímavý, není to tak organizovaná síla jako třeba zemědělci.“ Jako další důvod vidí pocit, že si tento sektor nějak poradí, protože nikdy nic nedostával. „Zatímco zemědělci mají vyšlapané cestičky, jak si říci o další peníze, tak cestovní ruch vždy přežíval sám“.
Jako řešení od státu vidí Prouza „pomoci lidem utrácet“. Tedy motivovat je například pomoci voucherů za pět tisíc korun, aby cestovali po Česku a utráceli při tom.
„Nemá smysl dát lidem pět tisíc korun, aby utratili pět tisíc korun, to byznysu nepomůže. Ale pokud dáte někomu pět tisíc korun a on utratí 15 tisíc, tak to pomůže.“ Státu by se to navíc vrátilo formou daní. Poukazy by tak mohly být kupříkladu pro všechny nad 18 let, navrhl.
Dnes vidíme, že lidé jsou opatrní, nechtějí utrácet. Když jim trošku nepomůžete, tak se budou bát (utrácet).
Šéf svazu však také zdůraznil, že důležitá je nyní i rychlost pomoci. „Musí se to nastartovat před letní sezonou, v říjnu už to řadě firem nepomůže.“
Problematické pak podle něho zůstává lázeňství, odkázané ve značné míře na zahraniční klienty (80 procent hostů jsou cizinci), a město Praha. Tam domácí turisté výpadek nepokryjí.
Kde jsme vzorem a kde nikoliv
Při zpětném pohledu si Prouza myslí, že zatímco u zdravotnických rozhodnutí jsme vzorem pro zbytek Evropy, tak v těch ekonomických jsme naopak jedni z nejhorších.
Kladně sice zhodnotil pomoc pro osoby samostatně výdělečně činné Pětadvacítku a komunikaci ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) s podnikateli, naopak kritizoval činnost ministerstva průmyslu a jeho přísliby úvěrů i Antivirus ministerstva práce a sociálních věcí. Považuje je za přehnaně složité.
Za lepší považuje Prouza přístup Rakouska, kde „vzali peníze a nalili je do podnikání, aby firmy mohly fungovat, a případné problémy budou řešit dodatečně.“
Naopak postup českého státu považuje za přehnaně byrokratický. „My nejdříve kontrolujeme, chceme deset formulářů a pak možná časem pošleme nějaké peníze.“