Koncern Volkswagen očekává návrat k předkrizovému stavu v roce 2022

Automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je i česká Škoda Auto, očekává překonání krize vyvolané koronavirem v roce 2022. V pondělí to během konferenčního hovoru s ekonomy a novináři prohlásil šéf podniku Herbert Diess. Člen představenstva koncernu zodpovědný za finance Frank Witter předpokládá návrat do předkrizového stavu na klíčových trzích v letech 2022 až 2023.

Provozní výnos z prodeje by se v roce 2022 podle plánů koncernu měl pohybovat mezi šesti až sedmi procenty, což by se výrazně přiblížilo hodnotě 7,6 procenta v roce 2019. V roce 2025 by tento výnos měl dosahovat až osmi procent.

„Vstupuje do složité fáze transformace,“ uvedl Witter. Podle Diesse je ale koncern na přechod od fosilních paliv k elektromotorům a digitalizaci dobře připraven. „Investice náš přechod posílí,“ řekl Diess. Dozorčí rada Volkswagenu se minulý týden v pátek shodla, že do roku 2025 investuje 150 miliard eur (čtyři biliony korun).

Tvrdé soupeření s Teslou v autonomním řízení

Z této sumy bude zhruba 73 miliard eur (1,9 bilionu Kč) určeno na elektromobilitu, vývoj hybridních motorů a digitalizaci, což je zhruba polovina zamýšlené investice koncernu. Z rozdělení investic je patrné, že se Volkswagen chce zaměřit na digitalizaci, kde oproti předchozím záměrům navýší finance v pětiletém rámci na 27 miliard eur. Předchozí plán do roku 2024 počítal v této oblasti se 14 miliardami eur.

O významu digitalizace a softwaru v pondělí hovořil i Diess, který řekl, že se koncern chce zaměřit na soupeření s Teslou na poli autonomního řízení. Diess je přesvědčen, že přiblížení se Tesle bude velmi rychlé. Cílem je podle šéfa koncernu dostat se co nejdříve v autonomním řízení na úroveň čtyři, kdy pozornost řidiče nebude prakticky vyžadována. Vrcholem autonomie je úroveň pět, kdy vůz bude kdekoli a za jakýchkoli podmínek schopen samostatné jízdy.

Ilustrační foto
Zdroj: Vít Černý/ČTK

Jaké budou investice do Superbu a Passatu

Koncern Volkswagen investuje přibližně pět set milionů eur (13,2 miliardy korun) ve své továrně v Bratislavě do ohlášené výroby nové generace modelů Škoda Superb a Volkswagen Passat, oznámila v pondělí slovenská divize automobilky poté, co přesun produkce zmíněných značek na Slovensko v pátek potvrdila dozorčí rada Volkswagenu. 

Výroba vozidel Škoda Superb a Volkswagen Passat, která začne na Slovensku v roce 2023, si nevyžádá rozšíření bratislavské továrny Volkswagenu. Značnou část zmíněných investic podnik použije na úpravu linek v lakovně a na dodatečné technologie.

„Nevytváříme nové výrobní kapacity. Továrna zůstane na svých původních kapacitách,“ upřesnil předseda představenstva Volkswagen Slovakia Oliver Grünberg.

Celkově Volkswagen v příštím období investuje na Slovensku podle Grünberga zhruba miliardu eur (26,5 miliardy korun). Kromě investic do výroby vozů Škoda Superb a Volkswagen Passat vynaloží další peníze do jiných modelů.

Z výrobních linek továrny Volkswagenu v Bratislavě v současnosti sjíždějí hlavně sportovně-užitková vozidla (SUV) a také malá městská auta včetně elektrických vozů Škoda Citigo. Loni Volkswagen na Slovensku vyrobil 377 750 vozidel, více než dvě třetiny z toho tvořily SUV Audi Q7, Audi Q8, Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne. Volkswagen od svého vstupu na Slovensko v roce 1991 investoval v zemi dosud přes 4,5 miliardy eur (119 miliard korun).

Slovenský ministr financí Eduard Heger uvítal novou investici Volkswagenu, který má na Slovensku zhruba dvanáct tisíc pracovníků. Řadí se tak k největším zaměstnavatelům v zemi, byť loni snížil počet zaměstnanců asi o tři tisíce. „Volkswagen je průkopníkem automobilového průmyslu na Slovensku, byla to první zahraniční investice na západě země,“ uvedl Heger na tiskové konferenci v továrně Volkswagenu.

Slovenská vláda ještě v létě slíbila podpořit investici Volkswagenu, stejně jako výstavbu nájemních bytů i v okolí bratislavské továrny automobilky.

Volkswagen je jednou ze čtyř automobilek, která montuje vozidla v zemi pod Tatrami. Automobilový průmysl byl v době ekonomického růstu před propuknutím pandemie nemoci covid-19 hlavním motorem ekonomiky Slovenska, které si loni v přepočtu na obyvatele udrželo pozici největšího výrobce automobilů.

O přesunu výroby vozů Superb se spekulovalo už v letech 2017 a 2018. Koncern Volkswagen pak rozhodl, že výrobu aut rodiny Passat, do které patří i Superb, přesune do Kvasin na Rychnovsku. Následně se mluvilo o tom, že Superb a Passat se budou vyrábět ve zcela nové továrně koncernu v Turecku. Od těchto plánů ale nakonec Volkswagen ustoupil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, přes 16. hodinou pak nad 58 dolarů. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou byl kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 6 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 53 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 16 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...