Koncern Volkswagen očekává návrat k předkrizovému stavu v roce 2022

Automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je i česká Škoda Auto, očekává překonání krize vyvolané koronavirem v roce 2022. V pondělí to během konferenčního hovoru s ekonomy a novináři prohlásil šéf podniku Herbert Diess. Člen představenstva koncernu zodpovědný za finance Frank Witter předpokládá návrat do předkrizového stavu na klíčových trzích v letech 2022 až 2023.

Provozní výnos z prodeje by se v roce 2022 podle plánů koncernu měl pohybovat mezi šesti až sedmi procenty, což by se výrazně přiblížilo hodnotě 7,6 procenta v roce 2019. V roce 2025 by tento výnos měl dosahovat až osmi procent.

„Vstupuje do složité fáze transformace,“ uvedl Witter. Podle Diesse je ale koncern na přechod od fosilních paliv k elektromotorům a digitalizaci dobře připraven. „Investice náš přechod posílí,“ řekl Diess. Dozorčí rada Volkswagenu se minulý týden v pátek shodla, že do roku 2025 investuje 150 miliard eur (čtyři biliony korun).

Tvrdé soupeření s Teslou v autonomním řízení

Z této sumy bude zhruba 73 miliard eur (1,9 bilionu Kč) určeno na elektromobilitu, vývoj hybridních motorů a digitalizaci, což je zhruba polovina zamýšlené investice koncernu. Z rozdělení investic je patrné, že se Volkswagen chce zaměřit na digitalizaci, kde oproti předchozím záměrům navýší finance v pětiletém rámci na 27 miliard eur. Předchozí plán do roku 2024 počítal v této oblasti se 14 miliardami eur.

O významu digitalizace a softwaru v pondělí hovořil i Diess, který řekl, že se koncern chce zaměřit na soupeření s Teslou na poli autonomního řízení. Diess je přesvědčen, že přiblížení se Tesle bude velmi rychlé. Cílem je podle šéfa koncernu dostat se co nejdříve v autonomním řízení na úroveň čtyři, kdy pozornost řidiče nebude prakticky vyžadována. Vrcholem autonomie je úroveň pět, kdy vůz bude kdekoli a za jakýchkoli podmínek schopen samostatné jízdy.

Ilustrační foto
Zdroj: Vít Černý/ČTK

Jaké budou investice do Superbu a Passatu

Koncern Volkswagen investuje přibližně pět set milionů eur (13,2 miliardy korun) ve své továrně v Bratislavě do ohlášené výroby nové generace modelů Škoda Superb a Volkswagen Passat, oznámila v pondělí slovenská divize automobilky poté, co přesun produkce zmíněných značek na Slovensko v pátek potvrdila dozorčí rada Volkswagenu. 

Výroba vozidel Škoda Superb a Volkswagen Passat, která začne na Slovensku v roce 2023, si nevyžádá rozšíření bratislavské továrny Volkswagenu. Značnou část zmíněných investic podnik použije na úpravu linek v lakovně a na dodatečné technologie.

„Nevytváříme nové výrobní kapacity. Továrna zůstane na svých původních kapacitách,“ upřesnil předseda představenstva Volkswagen Slovakia Oliver Grünberg.

Celkově Volkswagen v příštím období investuje na Slovensku podle Grünberga zhruba miliardu eur (26,5 miliardy korun). Kromě investic do výroby vozů Škoda Superb a Volkswagen Passat vynaloží další peníze do jiných modelů.

Z výrobních linek továrny Volkswagenu v Bratislavě v současnosti sjíždějí hlavně sportovně-užitková vozidla (SUV) a také malá městská auta včetně elektrických vozů Škoda Citigo. Loni Volkswagen na Slovensku vyrobil 377 750 vozidel, více než dvě třetiny z toho tvořily SUV Audi Q7, Audi Q8, Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne. Volkswagen od svého vstupu na Slovensko v roce 1991 investoval v zemi dosud přes 4,5 miliardy eur (119 miliard korun).

Slovenský ministr financí Eduard Heger uvítal novou investici Volkswagenu, který má na Slovensku zhruba dvanáct tisíc pracovníků. Řadí se tak k největším zaměstnavatelům v zemi, byť loni snížil počet zaměstnanců asi o tři tisíce. „Volkswagen je průkopníkem automobilového průmyslu na Slovensku, byla to první zahraniční investice na západě země,“ uvedl Heger na tiskové konferenci v továrně Volkswagenu.

Slovenská vláda ještě v létě slíbila podpořit investici Volkswagenu, stejně jako výstavbu nájemních bytů i v okolí bratislavské továrny automobilky.

Volkswagen je jednou ze čtyř automobilek, která montuje vozidla v zemi pod Tatrami. Automobilový průmysl byl v době ekonomického růstu před propuknutím pandemie nemoci covid-19 hlavním motorem ekonomiky Slovenska, které si loni v přepočtu na obyvatele udrželo pozici největšího výrobce automobilů.

O přesunu výroby vozů Superb se spekulovalo už v letech 2017 a 2018. Koncern Volkswagen pak rozhodl, že výrobu aut rodiny Passat, do které patří i Superb, přesune do Kvasin na Rychnovsku. Následně se mluvilo o tom, že Superb a Passat se budou vyrábět ve zcela nové továrně koncernu v Turecku. Od těchto plánů ale nakonec Volkswagen ustoupil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 17 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...