Koncern Volkswagen očekává návrat k předkrizovému stavu v roce 2022

Automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je i česká Škoda Auto, očekává překonání krize vyvolané koronavirem v roce 2022. V pondělí to během konferenčního hovoru s ekonomy a novináři prohlásil šéf podniku Herbert Diess. Člen představenstva koncernu zodpovědný za finance Frank Witter předpokládá návrat do předkrizového stavu na klíčových trzích v letech 2022 až 2023.

Provozní výnos z prodeje by se v roce 2022 podle plánů koncernu měl pohybovat mezi šesti až sedmi procenty, což by se výrazně přiblížilo hodnotě 7,6 procenta v roce 2019. V roce 2025 by tento výnos měl dosahovat až osmi procent.

„Vstupuje do složité fáze transformace,“ uvedl Witter. Podle Diesse je ale koncern na přechod od fosilních paliv k elektromotorům a digitalizaci dobře připraven. „Investice náš přechod posílí,“ řekl Diess. Dozorčí rada Volkswagenu se minulý týden v pátek shodla, že do roku 2025 investuje 150 miliard eur (čtyři biliony korun).

Tvrdé soupeření s Teslou v autonomním řízení

Z této sumy bude zhruba 73 miliard eur (1,9 bilionu Kč) určeno na elektromobilitu, vývoj hybridních motorů a digitalizaci, což je zhruba polovina zamýšlené investice koncernu. Z rozdělení investic je patrné, že se Volkswagen chce zaměřit na digitalizaci, kde oproti předchozím záměrům navýší finance v pětiletém rámci na 27 miliard eur. Předchozí plán do roku 2024 počítal v této oblasti se 14 miliardami eur.

O významu digitalizace a softwaru v pondělí hovořil i Diess, který řekl, že se koncern chce zaměřit na soupeření s Teslou na poli autonomního řízení. Diess je přesvědčen, že přiblížení se Tesle bude velmi rychlé. Cílem je podle šéfa koncernu dostat se co nejdříve v autonomním řízení na úroveň čtyři, kdy pozornost řidiče nebude prakticky vyžadována. Vrcholem autonomie je úroveň pět, kdy vůz bude kdekoli a za jakýchkoli podmínek schopen samostatné jízdy.

Ilustrační foto
Zdroj: Vít Černý/ČTK

Jaké budou investice do Superbu a Passatu

Koncern Volkswagen investuje přibližně pět set milionů eur (13,2 miliardy korun) ve své továrně v Bratislavě do ohlášené výroby nové generace modelů Škoda Superb a Volkswagen Passat, oznámila v pondělí slovenská divize automobilky poté, co přesun produkce zmíněných značek na Slovensko v pátek potvrdila dozorčí rada Volkswagenu. 

Výroba vozidel Škoda Superb a Volkswagen Passat, která začne na Slovensku v roce 2023, si nevyžádá rozšíření bratislavské továrny Volkswagenu. Značnou část zmíněných investic podnik použije na úpravu linek v lakovně a na dodatečné technologie.

„Nevytváříme nové výrobní kapacity. Továrna zůstane na svých původních kapacitách,“ upřesnil předseda představenstva Volkswagen Slovakia Oliver Grünberg.

Celkově Volkswagen v příštím období investuje na Slovensku podle Grünberga zhruba miliardu eur (26,5 miliardy korun). Kromě investic do výroby vozů Škoda Superb a Volkswagen Passat vynaloží další peníze do jiných modelů.

Z výrobních linek továrny Volkswagenu v Bratislavě v současnosti sjíždějí hlavně sportovně-užitková vozidla (SUV) a také malá městská auta včetně elektrických vozů Škoda Citigo. Loni Volkswagen na Slovensku vyrobil 377 750 vozidel, více než dvě třetiny z toho tvořily SUV Audi Q7, Audi Q8, Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne. Volkswagen od svého vstupu na Slovensko v roce 1991 investoval v zemi dosud přes 4,5 miliardy eur (119 miliard korun).

Slovenský ministr financí Eduard Heger uvítal novou investici Volkswagenu, který má na Slovensku zhruba dvanáct tisíc pracovníků. Řadí se tak k největším zaměstnavatelům v zemi, byť loni snížil počet zaměstnanců asi o tři tisíce. „Volkswagen je průkopníkem automobilového průmyslu na Slovensku, byla to první zahraniční investice na západě země,“ uvedl Heger na tiskové konferenci v továrně Volkswagenu.

Slovenská vláda ještě v létě slíbila podpořit investici Volkswagenu, stejně jako výstavbu nájemních bytů i v okolí bratislavské továrny automobilky.

Volkswagen je jednou ze čtyř automobilek, která montuje vozidla v zemi pod Tatrami. Automobilový průmysl byl v době ekonomického růstu před propuknutím pandemie nemoci covid-19 hlavním motorem ekonomiky Slovenska, které si loni v přepočtu na obyvatele udrželo pozici největšího výrobce automobilů.

O přesunu výroby vozů Superb se spekulovalo už v letech 2017 a 2018. Koncern Volkswagen pak rozhodl, že výrobu aut rodiny Passat, do které patří i Superb, přesune do Kvasin na Rychnovsku. Následně se mluvilo o tom, že Superb a Passat se budou vyrábět ve zcela nové továrně koncernu v Turecku. Od těchto plánů ale nakonec Volkswagen ustoupil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 14 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 21 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 21 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...