Koncern Volkswagen očekává návrat k předkrizovému stavu v roce 2022

Automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je i česká Škoda Auto, očekává překonání krize vyvolané koronavirem v roce 2022. V pondělí to během konferenčního hovoru s ekonomy a novináři prohlásil šéf podniku Herbert Diess. Člen představenstva koncernu zodpovědný za finance Frank Witter předpokládá návrat do předkrizového stavu na klíčových trzích v letech 2022 až 2023.

Provozní výnos z prodeje by se v roce 2022 podle plánů koncernu měl pohybovat mezi šesti až sedmi procenty, což by se výrazně přiblížilo hodnotě 7,6 procenta v roce 2019. V roce 2025 by tento výnos měl dosahovat až osmi procent.

„Vstupuje do složité fáze transformace,“ uvedl Witter. Podle Diesse je ale koncern na přechod od fosilních paliv k elektromotorům a digitalizaci dobře připraven. „Investice náš přechod posílí,“ řekl Diess. Dozorčí rada Volkswagenu se minulý týden v pátek shodla, že do roku 2025 investuje 150 miliard eur (čtyři biliony korun).

Tvrdé soupeření s Teslou v autonomním řízení

Z této sumy bude zhruba 73 miliard eur (1,9 bilionu Kč) určeno na elektromobilitu, vývoj hybridních motorů a digitalizaci, což je zhruba polovina zamýšlené investice koncernu. Z rozdělení investic je patrné, že se Volkswagen chce zaměřit na digitalizaci, kde oproti předchozím záměrům navýší finance v pětiletém rámci na 27 miliard eur. Předchozí plán do roku 2024 počítal v této oblasti se 14 miliardami eur.

O významu digitalizace a softwaru v pondělí hovořil i Diess, který řekl, že se koncern chce zaměřit na soupeření s Teslou na poli autonomního řízení. Diess je přesvědčen, že přiblížení se Tesle bude velmi rychlé. Cílem je podle šéfa koncernu dostat se co nejdříve v autonomním řízení na úroveň čtyři, kdy pozornost řidiče nebude prakticky vyžadována. Vrcholem autonomie je úroveň pět, kdy vůz bude kdekoli a za jakýchkoli podmínek schopen samostatné jízdy.

Ilustrační foto
Zdroj: Vít Černý/ČTK

Jaké budou investice do Superbu a Passatu

Koncern Volkswagen investuje přibližně pět set milionů eur (13,2 miliardy korun) ve své továrně v Bratislavě do ohlášené výroby nové generace modelů Škoda Superb a Volkswagen Passat, oznámila v pondělí slovenská divize automobilky poté, co přesun produkce zmíněných značek na Slovensko v pátek potvrdila dozorčí rada Volkswagenu. 

Výroba vozidel Škoda Superb a Volkswagen Passat, která začne na Slovensku v roce 2023, si nevyžádá rozšíření bratislavské továrny Volkswagenu. Značnou část zmíněných investic podnik použije na úpravu linek v lakovně a na dodatečné technologie.

„Nevytváříme nové výrobní kapacity. Továrna zůstane na svých původních kapacitách,“ upřesnil předseda představenstva Volkswagen Slovakia Oliver Grünberg.

Celkově Volkswagen v příštím období investuje na Slovensku podle Grünberga zhruba miliardu eur (26,5 miliardy korun). Kromě investic do výroby vozů Škoda Superb a Volkswagen Passat vynaloží další peníze do jiných modelů.

Z výrobních linek továrny Volkswagenu v Bratislavě v současnosti sjíždějí hlavně sportovně-užitková vozidla (SUV) a také malá městská auta včetně elektrických vozů Škoda Citigo. Loni Volkswagen na Slovensku vyrobil 377 750 vozidel, více než dvě třetiny z toho tvořily SUV Audi Q7, Audi Q8, Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne. Volkswagen od svého vstupu na Slovensko v roce 1991 investoval v zemi dosud přes 4,5 miliardy eur (119 miliard korun).

Slovenský ministr financí Eduard Heger uvítal novou investici Volkswagenu, který má na Slovensku zhruba dvanáct tisíc pracovníků. Řadí se tak k největším zaměstnavatelům v zemi, byť loni snížil počet zaměstnanců asi o tři tisíce. „Volkswagen je průkopníkem automobilového průmyslu na Slovensku, byla to první zahraniční investice na západě země,“ uvedl Heger na tiskové konferenci v továrně Volkswagenu.

Slovenská vláda ještě v létě slíbila podpořit investici Volkswagenu, stejně jako výstavbu nájemních bytů i v okolí bratislavské továrny automobilky.

Volkswagen je jednou ze čtyř automobilek, která montuje vozidla v zemi pod Tatrami. Automobilový průmysl byl v době ekonomického růstu před propuknutím pandemie nemoci covid-19 hlavním motorem ekonomiky Slovenska, které si loni v přepočtu na obyvatele udrželo pozici největšího výrobce automobilů.

O přesunu výroby vozů Superb se spekulovalo už v letech 2017 a 2018. Koncern Volkswagen pak rozhodl, že výrobu aut rodiny Passat, do které patří i Superb, přesune do Kvasin na Rychnovsku. Následně se mluvilo o tom, že Superb a Passat se budou vyrábět ve zcela nové továrně koncernu v Turecku. Od těchto plánů ale nakonec Volkswagen ustoupil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 11 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 12 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...