Britský ministr financí Philip Hammond chce přesvědčit premiérku Theresu Mayovou o tom, že by Velká Británie měla zůstat součástí evropské celní unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval deník The Times. Mayová však prosazuje tvrdou variantu odchodu z Evropské unie, kdy by Británie opustila společný unijní trh a také celní unii.
Britská vláda po loňském referendu, ve kterém se Spojené království vyslovilo pro zrušení členství v EU, prohlašuje, že země převezme kontrolu nad přistěhovalectvím. To by podle Bruselu znamenalo, že Británie bude muset opustit společný trh.
Philip Hammond podle informací The Times nyní dospěl k názoru, že vláda po volbách, ve kterých konzervativci nezískali v parlamentu většinu, musí přehodnotit svůj dřívější záměr prosazovat nezávislou obchodní politiku. Chtěl by tak setrvat v celní unii.
- Celní unie je jednotnou obchodní zónou, v níž je ve volném oběhu veškeré zboží vyrobené v EU či dovážené z jiných zemí. Za zboží dovážené z nečlenské země se clo zaplatí při vstupu zboží na území EU. Poté se však již nic neplatí a neprobíhají ani další kontroly. Celní správa EU vyřizuje téměř 16 procent celosvětového dovozu, tedy více než dvě miliardy tun zboží ročně, a každoročně zpracovává přes 270 milionů celních prohlášení.
- Zdroj: europa.eu
Celní unie je dalším stupněm ekonomické integrace, který navazuje na zónu volného obchodu. Na rozdíl od ní ale členské státy celní unie uplatňují společné celní sazby vůči třetím zemím.
Změkne tvrdý brexit?
Mírnější jsou i další toryové. „Nemyslím, že by premiérka měla v dolní komoře většinu pro odchod z jednotného trhu. Co je ale důležitější, nemyslím si, že lidé venku v reálném světě skutečně chtějí tvrdý brexit,“ uvedla konzervativní poslankyně Anna Soubryová.
Další vládní činitelé, jako je například ministr životního prostředí Michael Gove, sice zastávají postoj, že Londýn by měl opustit celní unii, která je předstupněm společného trhu, ale i on míní, že je důležité „respektovat pocity 48 procent lidí, kteří hlasovali pro setrvání“.
Stále naléhavěji pak zní i alarmující ekonomická data. Rozkolísaný kurz libry i aktuální zprávy o rostoucích cenách. „Inflace pravděpodobně nedosáhla vrcholu, může se v několika příštích měsících dostat přes tři procenta a způsobit potíže, protože růst příjmů se pohybuje jen okolo dvou procent,“ podotýká analytička banky Standard Chartered Sarah Hewinová.
