Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se snížila i v České republice, kde však s hodnotou 18,4 procenta zůstává stejně jako v lednu třetí nejvyšší v celé Unii.
Inflace v Evropské unii v únoru klesla pod deset procent. V Česku je třetí nejvyšší
Události ČT: Inflace v EU (zdroj: ČT24)
Eurostat zároveň potvrdil dřívější odhad únorové inflace v eurozóně, která z lednových 8,6 procenta klesla rovněž o desetinu bodu.
Inflace se přes postupné snižování stále pohybuje výrazně nad průměrem posledních let. Loni v únoru činila v EU 6,2 procenta a v eurozóně 5,9 procenta.
Výrazně nejrychleji rostly letos v únoru ceny stejně jako v předchozích měsících v Maďarsku, přestože se tam inflace mírně snížila na 25,8 procenta. Po Lotyšsku (20,1 procenta) následovalo Česko, kde meziroční růst cen zpomalil z lednových 19,1 na 18,4 procenta. Na druhém konci žebříčku figurují Lucembursko (4,8 procenta), Belgie (5,4 procenta) a Španělsko se šesti procenty.
V porovnání s lednem klesla meziroční inflace v 15 členských zemích, stoupla v deseti a ve dvou zůstala beze změny.
V únoru dál sílil vliv zdražování potravin na celkovou inflaci v eurozóně, kterou loni tlačily vzhůru především ceny energií. Ve druhém měsíci letošního roku se na inflaci nejvíce podepsaly ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků podílem 3,10 procentního bodu. Podíl energií výrazně klesl, a to na 1,64 procentního bodu. Dostaly se tak před ně i služby (2,02 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (1,74 bodu).
OECD předpokládá křehké hospodářské oživení
Poklesem cen potravin a energií a uvolňováním opatření proti šíření covidu-19 v Číně zdůvodnila zlepšení výhledu růstu hlavních světových ekonomik na letošní rok Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Organizace nyní počítá s 2,6 procenta, zatímco v listopadu předpokládala růst o 2,2 procenta. Loni globální ekonomika vzrostla o 3,2 procenta.
OECD varuje před křehkostí hospodářského oživení kvůli vysokým úrokovým sazbám.
Organizace také předpovídá, že inflace ve skupině dvaceti hlavních ekonomik poklesne z loňských 8,1 na 5,9 procenta v letošním roce a dále se sníží na 4,5 procenta v roce 2024. Stále tak ale bude navzdory zvyšování úrokových sazeb ze strany mnoha centrálních bank výrazně nad jejich dlouhodobými inflačními cíli.
Plný dopad vyšších úrokových sazeb lze podle OECD jen těžko změřit. Organizace zároveň varovala, že zvýšené napětí mezi dlužníky by se mohlo pro některé banky změnit ve ztráty. Jako příklad uvedla OECD nedávný pád finančního ústavu Silicon Valley Bank (SVB) ve Spojených státech.
OECD předpokládá, že úrokové sazby centrálních bank dosáhnou vrcholu na 5,25 až 5,5 procenta ve Spojených státech a 4,25 procenta v eurozóně a v Británii. Pokles inflace by podle ní mohl v příštím roce umožnit mírné uvolňování měnové politiky centrálních bank.