Francie představila stimulační plán v hodnotě sto miliard eur, má zemi zbavit důsledků koronavirové krize

Francouzská vláda představila podrobnosti svého stimulačního plánu v hodnotě 100 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun), který má během dvou let odstranit negativní hospodářské dopady koronavirové krize. Plán zahrnuje veřejné investice, dotace i snižování daní, napsala agentura Reuters.

Vláda hodlá v rámci plánu vynaložit mimo jiné 35 miliard eur na posílení konkurenceschopnosti francouzské ekonomiky, 30 miliard eur na podporu energie šetrné k životnímu prostředí a 25 miliard eur na podporu pracovních míst, uvedli vládní představitelé.

Objem stimulačního plánu odpovídá čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). Francie tak podle jednoho z vládních představitelů do ekonomiky investuje v poměru k HDP více veřejných prostředků než jakákoliv jiná velká evropská země.

Ochránit před explozí nezaměstnanosti

„Cílem záchranného plánu je ochránit ekonomiku před krachem a explozí nezaměstnanosti,“ řekl rozhlasové stanici RTL francouzský premiér Jean Castex. Dodal, že vláda by chtěla jeho prostřednictvím letos vytvořit nejméně 160 tisíc pracovních míst. V současnosti je ve Francii o 500 tisíc nezaměstnaných více něž před vypuknutím pandemie.

Řízením plánu byl pověřen předseda francouzské centristické strany MoDem a spojenec francouzského prezidenta François Bayrou. Jeho funkce ponese název vysoký komisař pro plán, a odkazuje tak na instituci, která vznikla po druhé světové válce a měla za úkol plánovat rozvoj francouzské ekonomiky. Paříž chce plán financovat mimo jiné díky 40 miliardám eur ze záchranného fondu na pomoc proti dopadům koronaviru, na němž se v červenci shodly státy Evropské unie.

Kriticky na záměry vlády nahlíží odborový svaz CGT. Chybí mu v něm pomoc pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

Vláda prezidenta Emmanuela Macrona předpokládá, že ekonomika se díky plánu do roku 2022 vrátí na úrovně z období před příchodem koronavirové krize. V letošním roce očekává tamní ministerstvo financí pokles HDP o 11 procent. Francie je druhou největší ekonomikou eurozóny po Německu. V Evropě je mezi velkými zeměmi francouzské hospodářství druhé nejvíce zasažené (po britském). 

Francie nehodlá zvyšovat daně,  zdůraznil zpravodaj ČT v Paříží Jan Šmíd.  Vládní plán má tři pilíře, prvním je ekologická transformace. Do ní patří rozvoj ekologicky čistých vlaků, ekologicky čistá auta, příprava cyklostezek či renovace státních budov, které by měly přejít na úsporný režim.

Druhým pilířem je konkurenceschopnost. Plán zde počítá s podporou podniků, i malých a středních či s prodloužením doby půjček během koronavirové krize. Ta je zatím na rok, dodal Šmíd. Cílem je také snížit náklady na výrobu, které je ve srovnání s ostatními zeměmi velmi drahá. Počítá se rovněž s rozvojem sítě 5G a s investicemi do jejího vývoje.

Třetím pílířem je sociální sektor. Vláda klade hlavní důraz na zvýšení pracovních příležitostí pro mladé lidi, na lepší vybavení nemocnic a zkvalitnění lékařské péče. 

Zástupci francouzské vlády uvedli, že ekonomické ztráty spojené s koronavirovou krizí se přibližně rovnají částce, kteru kabinet hodlá investovat. Podle zpravodaje je plán až do roku 2030, prioritou jsou pak roky  2021 a rok 2022. 

V roce 2022 mají v zemi proběhnout prezidentské volby. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 7 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
před 20 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
před 23 hhodinami

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
včeraAktualizovánovčera v 11:34

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
12. 7. 2026

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.