Francie představila stimulační plán v hodnotě sto miliard eur, má zemi zbavit důsledků koronavirové krize

Francouzská vláda představila podrobnosti svého stimulačního plánu v hodnotě 100 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun), který má během dvou let odstranit negativní hospodářské dopady koronavirové krize. Plán zahrnuje veřejné investice, dotace i snižování daní, napsala agentura Reuters.

Vláda hodlá v rámci plánu vynaložit mimo jiné 35 miliard eur na posílení konkurenceschopnosti francouzské ekonomiky, 30 miliard eur na podporu energie šetrné k životnímu prostředí a 25 miliard eur na podporu pracovních míst, uvedli vládní představitelé.

Objem stimulačního plánu odpovídá čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). Francie tak podle jednoho z vládních představitelů do ekonomiky investuje v poměru k HDP více veřejných prostředků než jakákoliv jiná velká evropská země.

Ochránit před explozí nezaměstnanosti

„Cílem záchranného plánu je ochránit ekonomiku před krachem a explozí nezaměstnanosti,“ řekl rozhlasové stanici RTL francouzský premiér Jean Castex. Dodal, že vláda by chtěla jeho prostřednictvím letos vytvořit nejméně 160 tisíc pracovních míst. V současnosti je ve Francii o 500 tisíc nezaměstnaných více něž před vypuknutím pandemie.

Řízením plánu byl pověřen předseda francouzské centristické strany MoDem a spojenec francouzského prezidenta François Bayrou. Jeho funkce ponese název vysoký komisař pro plán, a odkazuje tak na instituci, která vznikla po druhé světové válce a měla za úkol plánovat rozvoj francouzské ekonomiky. Paříž chce plán financovat mimo jiné díky 40 miliardám eur ze záchranného fondu na pomoc proti dopadům koronaviru, na němž se v červenci shodly státy Evropské unie.

Kriticky na záměry vlády nahlíží odborový svaz CGT. Chybí mu v něm pomoc pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

Vláda prezidenta Emmanuela Macrona předpokládá, že ekonomika se díky plánu do roku 2022 vrátí na úrovně z období před příchodem koronavirové krize. V letošním roce očekává tamní ministerstvo financí pokles HDP o 11 procent. Francie je druhou největší ekonomikou eurozóny po Německu. V Evropě je mezi velkými zeměmi francouzské hospodářství druhé nejvíce zasažené (po britském). 

Francie nehodlá zvyšovat daně,  zdůraznil zpravodaj ČT v Paříží Jan Šmíd.  Vládní plán má tři pilíře, prvním je ekologická transformace. Do ní patří rozvoj ekologicky čistých vlaků, ekologicky čistá auta, příprava cyklostezek či renovace státních budov, které by měly přejít na úsporný režim.

Druhým pilířem je konkurenceschopnost. Plán zde počítá s podporou podniků, i malých a středních či s prodloužením doby půjček během koronavirové krize. Ta je zatím na rok, dodal Šmíd. Cílem je také snížit náklady na výrobu, které je ve srovnání s ostatními zeměmi velmi drahá. Počítá se rovněž s rozvojem sítě 5G a s investicemi do jejího vývoje.

Třetím pílířem je sociální sektor. Vláda klade hlavní důraz na zvýšení pracovních příležitostí pro mladé lidi, na lepší vybavení nemocnic a zkvalitnění lékařské péče. 

Zástupci francouzské vlády uvedli, že ekonomické ztráty spojené s koronavirovou krizí se přibližně rovnají částce, kteru kabinet hodlá investovat. Podle zpravodaje je plán až do roku 2030, prioritou jsou pak roky  2021 a rok 2022. 

V roce 2022 mají v zemi proběhnout prezidentské volby. 

8 minut
Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd o stimulačním plánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 8 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 18 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 18 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...