Francie představila stimulační plán v hodnotě sto miliard eur, má zemi zbavit důsledků koronavirové krize

Francouzská vláda představila podrobnosti svého stimulačního plánu v hodnotě 100 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun), který má během dvou let odstranit negativní hospodářské dopady koronavirové krize. Plán zahrnuje veřejné investice, dotace i snižování daní, napsala agentura Reuters.

Vláda hodlá v rámci plánu vynaložit mimo jiné 35 miliard eur na posílení konkurenceschopnosti francouzské ekonomiky, 30 miliard eur na podporu energie šetrné k životnímu prostředí a 25 miliard eur na podporu pracovních míst, uvedli vládní představitelé.

Objem stimulačního plánu odpovídá čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). Francie tak podle jednoho z vládních představitelů do ekonomiky investuje v poměru k HDP více veřejných prostředků než jakákoliv jiná velká evropská země.

Ochránit před explozí nezaměstnanosti

„Cílem záchranného plánu je ochránit ekonomiku před krachem a explozí nezaměstnanosti,“ řekl rozhlasové stanici RTL francouzský premiér Jean Castex. Dodal, že vláda by chtěla jeho prostřednictvím letos vytvořit nejméně 160 tisíc pracovních míst. V současnosti je ve Francii o 500 tisíc nezaměstnaných více něž před vypuknutím pandemie.

Řízením plánu byl pověřen předseda francouzské centristické strany MoDem a spojenec francouzského prezidenta François Bayrou. Jeho funkce ponese název vysoký komisař pro plán, a odkazuje tak na instituci, která vznikla po druhé světové válce a měla za úkol plánovat rozvoj francouzské ekonomiky. Paříž chce plán financovat mimo jiné díky 40 miliardám eur ze záchranného fondu na pomoc proti dopadům koronaviru, na němž se v červenci shodly státy Evropské unie.

Kriticky na záměry vlády nahlíží odborový svaz CGT. Chybí mu v něm pomoc pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

Vláda prezidenta Emmanuela Macrona předpokládá, že ekonomika se díky plánu do roku 2022 vrátí na úrovně z období před příchodem koronavirové krize. V letošním roce očekává tamní ministerstvo financí pokles HDP o 11 procent. Francie je druhou největší ekonomikou eurozóny po Německu. V Evropě je mezi velkými zeměmi francouzské hospodářství druhé nejvíce zasažené (po britském). 

Francie nehodlá zvyšovat daně,  zdůraznil zpravodaj ČT v Paříží Jan Šmíd.  Vládní plán má tři pilíře, prvním je ekologická transformace. Do ní patří rozvoj ekologicky čistých vlaků, ekologicky čistá auta, příprava cyklostezek či renovace státních budov, které by měly přejít na úsporný režim.

Druhým pilířem je konkurenceschopnost. Plán zde počítá s podporou podniků, i malých a středních či s prodloužením doby půjček během koronavirové krize. Ta je zatím na rok, dodal Šmíd. Cílem je také snížit náklady na výrobu, které je ve srovnání s ostatními zeměmi velmi drahá. Počítá se rovněž s rozvojem sítě 5G a s investicemi do jejího vývoje.

Třetím pílířem je sociální sektor. Vláda klade hlavní důraz na zvýšení pracovních příležitostí pro mladé lidi, na lepší vybavení nemocnic a zkvalitnění lékařské péče. 

Zástupci francouzské vlády uvedli, že ekonomické ztráty spojené s koronavirovou krizí se přibližně rovnají částce, kteru kabinet hodlá investovat. Podle zpravodaje je plán až do roku 2030, prioritou jsou pak roky  2021 a rok 2022. 

V roce 2022 mají v zemi proběhnout prezidentské volby. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
před 23 hhodinami

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.