Evropa přestane platit za ruský plyn. Budeme pálit mazut či uhlí, myslí si Bartuška

Nahrávám video
OVM: Bartuška a Topolánek o závislosti na ruském plynu
Zdroj: ČT24

Cena plynu pro evropský trh se od ruské invaze na Ukrajinu zvýšila o více než třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Německo v reakci pozastavilo proces schvalování plynovodu Nord Stream 2, který stál 230 miliard korun. O závislosti států Evropské unie na ruském plynu diskutovali v Otázkách Václava Moravce předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek a zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Myslím si, že Nord Stream 2 je v této chvíli v zásadě mrtev. Minimálně na mnoho let. V této chvíli je nasnadě spíše otázka, zdali bude v provozu Nord Stream 1. Vzhledem k bankovním sankcím, které v posledních dnech vstupují v platnost, se může zásadně změnit obrázek dodávek ropy a plynu do Evropy. Pokud se opravdu zastaví spojení ruských bank se světem, nebude možné platit za ropu a plyn,“ konstatoval Bartuška.

„Zatím teče plyn přes Ukrajinu a Baltské moře podle plánu, ale myslím si, že změna kvůli placení za něj přijde,“ doplnil. Vzhledem k zmíněnému faktu podle něj brzy nastane situace, že Evropa přestane platit za ruský plyn. 

Je Evropa na tento scénář připravena? „Bude to složité a bude to do jisté míry znamenat velkou modifikaci zeleného údělu, ale zvládneme to. Jsme nejbohatším kontinentem na této planetě,“ zdůraznil Bartuška. „V nouzových situacích budeme pálit mazut, uhlí, cokoli bude možné. Posílíme roli zkapalněného zemního plynu (LNG), posílíme roli dalších obnovitelných zdrojů.“

„Krátkodobě se bez ruského plynu Evropa obejde velmi složitě,“ doplnil Topolánek. Západní vlády podle něj v nakupování plynu zaspaly. „Loni poklesla o třetinu produkce plynu v Holandsku. LNG sice vzrostlo dvojnásobně, ale pokud by mělo být určitým alternativním nástrojem, musíme si uvědomit, že kapacity na jeho přepravu jsou limitované a že většina LNG terminálů je na západním pobřeží Evropy. Dostávat ho dál bude poměrně složitě,“ upozornil bývalý premiér ČR.

Topolánek: Putinovi financujeme válku

Závislost států Evropské unie na ruském plynu je enormní. V Česku, Slovensku, Maďarsku, Rakousku a Finsku je téměř stoprocentní, v Německu, Polsku či Švédsku se ruský plyn podílí na spotřebě plynu z 50 až 75 procent. A jeho cena se v posledním roce zvýšila o polovinu.

„Mezi lednem 2021 a lednem 2022 poklesla dodávka ruského plynu o 46 procent, což znamená, že to Putin dělal zcela vědomě a že si tím financuje válku,“ konstatoval Topolánek.

„Rusko nedodávalo plyn na spotový trh, protože by snižovalo jeho cenu v dlouhodobých kontraktech. A vzhledem k dlouhodobým kontraktům, které jsou na spotový trh vázané, nikoli podle ropy, mu čtyřnásobná cena plynu umožňuje financovat válku, kterou mu tím pádem platíme my,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 11 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 11 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 13 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...