Evropa přestane platit za ruský plyn. Budeme pálit mazut či uhlí, myslí si Bartuška

Nahrávám video
OVM: Bartuška a Topolánek o závislosti na ruském plynu
Zdroj: ČT24

Cena plynu pro evropský trh se od ruské invaze na Ukrajinu zvýšila o více než třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Německo v reakci pozastavilo proces schvalování plynovodu Nord Stream 2, který stál 230 miliard korun. O závislosti států Evropské unie na ruském plynu diskutovali v Otázkách Václava Moravce předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek a zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Myslím si, že Nord Stream 2 je v této chvíli v zásadě mrtev. Minimálně na mnoho let. V této chvíli je nasnadě spíše otázka, zdali bude v provozu Nord Stream 1. Vzhledem k bankovním sankcím, které v posledních dnech vstupují v platnost, se může zásadně změnit obrázek dodávek ropy a plynu do Evropy. Pokud se opravdu zastaví spojení ruských bank se světem, nebude možné platit za ropu a plyn,“ konstatoval Bartuška.

„Zatím teče plyn přes Ukrajinu a Baltské moře podle plánu, ale myslím si, že změna kvůli placení za něj přijde,“ doplnil. Vzhledem k zmíněnému faktu podle něj brzy nastane situace, že Evropa přestane platit za ruský plyn. 

Je Evropa na tento scénář připravena? „Bude to složité a bude to do jisté míry znamenat velkou modifikaci zeleného údělu, ale zvládneme to. Jsme nejbohatším kontinentem na této planetě,“ zdůraznil Bartuška. „V nouzových situacích budeme pálit mazut, uhlí, cokoli bude možné. Posílíme roli zkapalněného zemního plynu (LNG), posílíme roli dalších obnovitelných zdrojů.“

„Krátkodobě se bez ruského plynu Evropa obejde velmi složitě,“ doplnil Topolánek. Západní vlády podle něj v nakupování plynu zaspaly. „Loni poklesla o třetinu produkce plynu v Holandsku. LNG sice vzrostlo dvojnásobně, ale pokud by mělo být určitým alternativním nástrojem, musíme si uvědomit, že kapacity na jeho přepravu jsou limitované a že většina LNG terminálů je na západním pobřeží Evropy. Dostávat ho dál bude poměrně složitě,“ upozornil bývalý premiér ČR.

Topolánek: Putinovi financujeme válku

Závislost států Evropské unie na ruském plynu je enormní. V Česku, Slovensku, Maďarsku, Rakousku a Finsku je téměř stoprocentní, v Německu, Polsku či Švédsku se ruský plyn podílí na spotřebě plynu z 50 až 75 procent. A jeho cena se v posledním roce zvýšila o polovinu.

„Mezi lednem 2021 a lednem 2022 poklesla dodávka ruského plynu o 46 procent, což znamená, že to Putin dělal zcela vědomě a že si tím financuje válku,“ konstatoval Topolánek.

„Rusko nedodávalo plyn na spotový trh, protože by snižovalo jeho cenu v dlouhodobých kontraktech. A vzhledem k dlouhodobým kontraktům, které jsou na spotový trh vázané, nikoli podle ropy, mu čtyřnásobná cena plynu umožňuje financovat válku, kterou mu tím pádem platíme my,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 15 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...