Průmyslová výroba v Německu se v prosinci ve srovnání s předchozím měsícem překvapivě propadla o 0,4 procenta, listopadový pokles po revizi činil 1,3 procenta, oznámil spolkový statistický úřad. Výroba klesla už čtvrtý měsíc za sebou, analytici přitom očekávali, že se v prosinci zvýší. Tento vývoj představuje další signál, že růst největší evropské ekonomiky se zpomaluje. Evropská komise už také snížila svůj podzimní odhad loňského růstu české ekonomiky i EU jako celku.
Evropa předvídá zpomalení ekonomiky. Objevil se další signál, výroba v Německu poklesla
Analytici v anketě agentury Reuters v průměru předpovídali, že výroba vzroste o 0,7 procenta. Vzhledem k propadu výroby je podle nich stále pravděpodobnější, že německá ekonomika vykáže za čtvrté čtvrtletí loňského roku další snížení. Ve třetím čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 procenta, což byl první mezičtvrtletní pokles od prvního čtvrtletí 2015. Německý průmysl je přitom klíčový i pro řadu českých oborů.
Nejhůře se v prosinci vedlo v Německu stavebnímu sektoru, kde aktivita klesla o 4,1 procenta, a to nemohl slabý růst zpracovatelského sektoru o 0,2 procenta vyrovnat. Zlepšila se ale situace v automobilovém sektoru, který měl v předchozích měsících problémy přizpůsobit se přísnějším emisním normám. Jeho produkce v prosinci stoupla o víc než sedm procent.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) zároveň ve čtvrtek snížila předpověď hospodářského růstu země v letošním roce na 0,9 procenta z dříve očekávaných 1,7 procenta. „Vyhlídky firem se zhoršují ve všech sektorech, globální obchodní konflikty zpomalují rozvoj podnikání, zejména v průmyslu,“ uvedla komora. Její průzkum vycházel z odpovědí mezi 2700 manažery a byl v Německu největší svého druhu.
Komora nicméně dodala, že obchodní morálka v domácích odvětvích v čele se stavebnictvím a službami zůstává na poměrně vysoké úrovni. Na dotaz, co vnímají jako největší hrozbu pro budoucí podnikání, většina společností poukázala na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.
Pomaleji poroste zřejmě celá eurozóna
Evropská komise ve své ve čtvrtek zveřejněné zimní makroekonomické prognóze snížila odhad růstu pro celou Unii – zatímco na podzim uváděla 1,9 procenta, nyní v letošním roce očekává růst 1,5 procenta HDP. A eurozóna také podle ní poroste mírněji, než čekala na podzim – o 1,3 místo o 1,9 procenta.
„Zpomalení bude výraznější, než jsme očekávali na podzim, především v eurozóně, v důsledku nejistot v globálním obchodě a domácích faktorů v našich největších ekonomikách,“ uvedl komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.
Hospodářské základy Evropy jsou podle něj nadále pevné a dobré zprávy se týkají například míry zaměstnanosti či příznivého investičního prostředí. Ve druhé polovině letošního roku a v roce příštím by měl růst ekonomiky opět začít nabírat rychlost, doplnil komisař.
Pro rok 2020 nyní komise předpokládá v celé EU hospodářský růst na úrovni 1,7 procenta (na podzim to bylo 1,8 %), v eurozóně 1,6 procenta (na podzim 1,7 %).
Kromě komplikující se situace v mezinárodních obchodních vztazích rostou některé velké evropské ekonomiky pomaleji, než se čekalo, a to třeba kvůli problémům výroby automobilů v Německu, sociálnímu napětí ve Francii a nejistotám kolem italské fiskální politiky.
Komise v této souvislosti připomněla horšící se odhad hospodářského vývoje v Německu, v Itálii a v Nizozemsku. Upozornila ale také, že řada členských států těží z trvající vysoké domácí poptávky, částečně podporované i penězi z evropských fondů. Také odhad výsledků loňského roku komise snížila oproti podzimu pro EU i pro eurozónu z 2,1 procenta na 1,9. V roce 2017 přitom EU i eurozóna rostly o 2,4 procenta.
Prudký pokles cen energií a pomalejší růst cen potravin zpomalily na konci roku 2018 inflaci v zemích platících eurem. Ta tak byla v roce 2018 v průměru 1,7 procenta, o rok dříve to bylo 1,5 procenta. Vzhledem k vývoji cen ropy očekává nyní EK pro rok 2019 v eurozóně růst spotřebitelských cen o 1,4 procenta a mírné zvýšení na 1,5 procenta o rok později. V celé EU čeká letos komise inflaci 1,6 % a o rok později 1,8 %.
Evropská komise také upozornila, že prognózu ovlivňuje nejistota kolem dění, které může vývoj evropského hospodářství ovlivnit. Komplikace hrozící hladkému mezinárodnímu obchodu trvají podle EK už delší dobu a zůstávají důvodem ke znepokojení. Hospodářství Číny může zpomalit výrazněji, než se čeká, a na náhlé změny hodnocení rizik jsou velmi citlivé světové finanční trhy.
Pro Unii zůstává hlavním důvodem nejistoty vývoj kolem odchodu Británie z EU. Komise upozornila, že její odhad vývoje britského hospodářství v nynější prognóze je tak čistě technický a založený na předpokladu zachování stávající podoby vzájemných vztahů.
Komise snížila odhad loňského růstu české ekonomiky na 2,9 procenta
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,9 procenta, zejména za podpory domácí poptávky, po růstu o 4,4 procenta v roce 2017, vyplývá z pravidelné zimní makroekonomické předpovědi Evropské komise, která snížila svůj podzimní odhad růstu v roce 2018 o 0,1 procentního bodu.
Tempo 2,9 procenta by si Česko mělo podle ní udržet i letos, v roce 2020 pak má zvolnit na 2,7 procenta. Hospodářství loni táhla především domácí poptávka. Zásadně se také zvýšily investice, zejména v prvním pololetí, a to jak díky zpracovatelskému průmyslu i s rozmachem veřejných investic podporovaných z fondů EU. Soukromou spotřebu povzbudil rychlý růst mezd a rekordní zaměstnanost.
Mzdy ve veřejném i soukromém sektoru si pravděpodobně udrží rychlé tempo růstu a budou i nadále podporovat soukromou spotřebu. Vzhledem k rekordně nízké míře nezaměstnanosti ke konci roku 2018 by se ale měla výrazně zpomalit tvorba pracovních míst.
Hospodářské expanzi má nadále pomáhat nárůst veřejných investic, i když méně než v roce 2018, kdy byla jejich míra mimořádně vysoká. Vývoz a dovoz by měly do roku 2020 mírně a obdobným tempem růst a dopad zahraničního obchodu na vývoj hrubého domácího produktu by tak měl být neutrální.
Kombinace velmi nízké nezaměstnanosti a nízkého poměru počtu uchazečů o práci na jedno volné místo – obě kategorie jsou v ČR v rámci EU nejnižší – by mohla stimulovat podniky k vyšším investicím do strojů, což by se ve střednědobém horizontu mohlo projevit v růstu produktivity.
Míra inflace by se měla v letech 2019 a 2020 pohybovat na dvouprocentním inflačním cíli České národní banky. Hlavním proinflačním faktorem zůstává rychlý růst mezd, EK přitom očekává, že inflační tlaky plynoucí z cen energií ustoupí.