EU se shodla na oslabení technologických gigantů. Budou muset důsledně kontrolovat obsah

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí EU se dohodli na nových pravidlech regulace obsahu na internetu. Velké technologické firmy, jako jsou Meta či Google, budou muset důsledněji kontrolovat obsah na svých platformách, a pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej bezodkladně odstraňovat. Pakliže nezakročí dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů.

Dohodu musí ještě potvrdit Evropský parlament a státy EU, což by ale měla být formalita, napsala agentura DPA.

Akt o digitálních službách (DSA) je druhým bodem strategie evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové, jejímž cílem je omezit sílu technologických gigantů. K dohodě vyjednavači dospěli po více než 16 hodinách jednání.

„Máme dohodu o DSA: akt o digitálních službách zajistí, aby to, co je nelegální offline bylo vnímáno a řešeno také jako nelegální online - ne jako slogan, jako realita,“ napsala Vestagerová na Twitteru.

„Dohoda na DSA je historická. Naše nová pravidla ochrání internetové uživatele, zajistí svobodu projevu a příležitosti pro firmy. Co je ilegální offline, bude v EU ilegální i online,“ okomentovala jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Dohodu vítá i místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO). Internet bude podle ní bezpečnějším místem, a to i díky návrhu na dodatečné opatření, který má mimo jiné zabránit reklamám cíleným na děti. Jde podle ní o největší legislativní zásah do internetového prostředí po 20 letech, přičemž nařízení zpřísňují požadavky zejména pro internetové giganty, ale nemají zbytečně zatěžovat menší firmy v on-line prostředí.

Hrozba pokut i zákazu podnikání

Podle DSA společnostem hrozí za porušení pravidel pokuta až šest procent jejich celosvětového obratu. Při opakovaném porušení by jim mohlo být zakázáno podnikání v EU.

Cílem DSA je mimo jiné zajistit, aby byl ze sítě rychleji odstraňován nezákonný obsah, jako jsou nenávistné projevy, aby se méně sdílely škodlivé dezinformace a válečná propaganda a aby se na internetových tržištích méně prodávaly padělané výrobky.

DSA je součástí rozsáhlého digitální balíčku, který Evropská komise navrhla v prosinci 2020. Druhou částí je akt o digitálních trzích (DMA), u kterého byla dohoda uzavřena koncem března. Cílem DMA je především omezit tržní sílu technologických gigantů, jako Google a Meta (dříve Facebook), pomocí přísnějších pravidel.

Jak se EU podaří nová pravidla uvést do praxe, zatím není podle zpravodajského webu stanice CNBC úplně jasné. Kritici tvrdí, že zavedení takových opatření vytvoří technickou zátěž a vyvolá otázky ohledně toho, co je a co není přijatelné v on-line prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...